reklama

Chcete, aby vás okolí mělo rádo? Ukliďte si v hlavě

Je přirozené, že chceme, aby nás ostatní měli rádi. Vždyť na tom dřív záleželo naše přežití. Luxus moderní doby ale umožňuje, abychom skutečně dělali jen to, co chceme.

Foto: iStock

Když se náš pravěký předek znelíbil někomu ve své tlupě, bylo to život ohrožující. Záleželo totiž na pospolitosti skupiny, zda se dožije dalšího dne, či nikoliv. Pračlověk, který byl ostatními zapuzen, se potýkal s nájezdy divoké zvěře, hladem a zimou. Vycházet s ostatními proto pro něj byla otázka života a smrti.

Také to často "hrotíte"? Slíbili jste, že půjdete na narozeninovou oslavu kamarádů, víkendovou návštěvu tety a vyrobíte masku do školky i pro sestřina syna. Z neodškrtaných úkolů v diáři se vám ale spíš chce brečet. Prožíváme každou takovou maličkost, kterou pokud nesplníme, vnímáme to jako hrozný neúspěch.

Tužka a papír, do akce

Americká spisovatelka Sarah Knight, autorka knihy Zázračný úklid v hlavě, tvrdí, že nejlepší způsob, jak dosáhnout mentální čistky naší mysli, je vše si sepsat. Pokud máte pocit, že tahle rada se v psychologických článcích opakuje, nemýlíte se. Jen máloco je tak účinné jako banální tužka a papír. Problém je, že se takovým zápisům nevěnujeme systematicky. Mimochodem, všimli jste si, kolik slavných a úspěšných lidí si vedlo deník?

Jak na úklid v hlavě

Musíte si sepsat, bez čeho se dokážete obejít. Jakmile si zvyknete na důsledky toho, že si děláte, co chcete, máte vyhráno. Přestanete totiž o sobě pochybovat a úzkost z přehlcení bude ta tam. Důsledek může být, že nebudete ve škatulce "dospělých šprtů", tedy lidí, kteří chtějí hlavně potěšit ostatní.

Příklad: Dokážete se obejít bez toho, aby vás měla ráda kolegyně, takže na její rozlučku se svobodou nepůjdete. Místo toho uděláte to, co si už dávno přejete. Dáte si pizzu a budete sledovat seriály. 

Výmluvy zatěžují

Důvod, proč máme ve své hlavě velký nepořádek, je nechuť říct ne. Děsí nás, že máme někoho odmítnout. Ve skutečnosti to ale dotyčného moc nebolí, pokud dodržíte jednu zásadu. Sami totiž nesnášíme, když se nám někdo vymlouvá, a cítíme takovou nepravdivou odpověď na sto honů. Buďme proto při odmítnutí autentičtí, což neznamená hrubí.

Příklad: Čeká vás rozlučka se svobodou mimo město, na kterou se vám nechce jet. Když budete upřímní a zdvořilí, odpovíte, že moc děkujete za pozvání, ale podobnou aktivitu si právě nemůžete dovolit. Vidíte, nebylo to tak strašné.

Patologické drby

Klepy fungují jako odpadky, co zatěžují psychiku. Mají své místo i opodstatnění. Komentováním života ostatních si upevňujeme svou sociální pozici. Ale co dělat, když je prostředí okolo vás toxické kvůli množství pomluv? Rozhodně se nezapojujte, protože tak roztáčíte spirálu negativních informací, ve které se příště budete pohybovat vy. Když rezolutně prohlásíte: "Nechci to slyšet," nebudete za nevychovance, ale získáte si k sobě větší respekt. Ten, kdo choulostivé informace roznáší, se pak bude alespoň v hloubi duše stydět.

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama