Cena Sophia: Radka Vernerová a Dům pro Julii
O Ceně Sophia už jsme mnohokrát psali. Jde o soutěž, jejímž cílem je zviditelnit ženy-maminky na mateřské dovolené, které právě v tomto období započaly projekt s přívlastkem "mimořádný". Dnes vám jeden takový představíme. Jde o výjimečný počin Radky Vernerové, která je naší první postupující finalistkou.
Přiznám se, že když jsem procházela webové stránky projektu, na jehož počátku Radka Vernerová stála, neubránila jsem se slzám. O to víc jsem si následně uvědomila ten jen těžko popsatelný smysl pomoci bližnímu v tíživé životní situaci, stejně jako lidskou bezmoc ve chvílích, které od základu otřásají našimi soukromými světy.
Radka Vernerová je skromná a nadmíru citlivá bytost, za jejímž projektem nestojí nic jiného než čistý záměr pomoci potřebným. Na základě toho všeho spustila v České republice dosud nevídanou věc, dětský hospic Dům pro Julii s příběhem, který by si měl přečíst snad úplně každý.
Radce jsem položila několik otázek:
Jaký příběh či motiv stojí v pozadí Vašeho projektu. Proč jste se do něho pustila a jaké je jeho poslání?
Pomáhat potřebným a být společensky odpovědná mi přijde úplně normální. Na střední škole jsem chodila jako dobrovolník na onkologii, na vysoké škole jsem založila nadační fond s cílem pomáhat tam, kde je potřeba.
Když jsem zjistila, že v zahraničí fungují dětské hospice, nejdříve jsem pátrala po tom, o jaké zařízení vlastně jde, a následně zjišťovala, kde mohu takové místo najít v ČR a jak ho mohu podpořit. Přišlo mi až neuvěřitelné, že v České republice dětský hospic dosud nemáme.
Dětský hospic je místem, kde zkušení zdravotníci, pečovatelé, psycholog, duchovní, sociální pracovník a další poskytnou tu nejlepší možnou péči v těžkém období. Jedná se tedy o péči odlehčovací pro dlouhodobě i krátkodobě pečující, i možnost prožití terminálního stadia onemocnění. Spolu, v atmosféře lásky, pokory, sounáležitosti, soukromí, bezpečí a úcty.
Jaké byly začátky Vaší činnosti a jak dalekou cestu už jste ušla? Zkuste porovnat stav na počátku s tím, kde jste dnes.
Projekt jsem odstartovala (po měsících úvah a plánování) na konci roku 2017. Jen díky přátelům a podporovatelům, kteří se zapojili, je projekt nyní tak daleko, jak je.
Mám za sebou hodiny a hodiny "neviditelné" práce - schůzky s odborníky napříč oborem paliativní péče, vyjednání pozemku pro výstavbu, stáže, konference, fundraising. Začátky nebyly lehké - neznámá mladá žena začala oslovovat odborníky i širokou veřejnost se záměrem postavit něco, co si mnozí neuměli představit. Nedůvěra tedy byla namístě.
Nicméně za necelý rok intenzivní práce se podařilo vyjednat pozemek pro výstavbu, založit právní subjekt pro provozování dětského hospice, kde odborný dohled zajišťuje přední odborník na dětskou paliativní péči MUDr. Petr Lokaj, absolvovat stáže v ČR i zahraničí. Aktuálně usiluji o zaregistrování terénní odlehčovací služby a v listopadu budeme otevírat první nadační obchod pro podporu Domu pro Julii.
Kam až se chcete dostat - v jakémkoli smyslu…
Vybudovat a zprovoznit Dům pro Julii, doplnit tak stávající dostupné služby v oblasti dětské paliativní péče a zvýšit tak úroveň dětské paliativní péče v České republice. Udržet rovnováhu mezi časem věnovaným rodině, práci a sobě samé.
Co pro Vás znamená "být šťastná"? A jste?
Být šťastná? Pro mne je to stav mysli, životní filozofie i cesta. Já osobně jsem šťastný člověk.
Máte nějaké životní motto?
Není čas ztrácet čas.
