Strach, že uděláme nesprávný dojem, může paralyzovat náš život. Někdy kvůli tomu trpíme hrůzou ze seznamování, jsme nervózní, nechceme navazovat vztahy. Podle některých výzkumů také lidé, kteří jsou závislí na alkoholu nebo drogách, jsou osobnosti, které trpí přehnaným strachem z hodnocení svého okolí.

Nejdřív ale potřebujete zjistit, zda patříte do skupiny lidí, která si dělá příliš velkou hlavu z názoru ostatních. Souhlasíte s následujícími tvrzeními?

• Je mi velmi nepříjemné, když vím, že mě někdo hodnotí.
• Cítím se strašně, když udělám nějakou chybu.
• Když mě někdo hodnotí, očekávám, že výsledek bude negativní.
• Často se děsím, že řeknu nebo udělám něco nesprávného.

Odkud se tyto obavy berou?

Můžete mít své představy o perfektním chování ve společnosti. Nechcete dělat žádné chyby, ale myslíte si, že většinou ve všem selžete. Když jste mezi lidmi, máte pocit, že čekají, až uděláte zas nějaké faux pas, až vás přistihnou při omylu. Nejste schopni vidět své úspěchy a vaše sebevědomí je pod bodem mrazu. Když se vám něco povede, myslíte si, že si jen nikdo nevšiml, že práce, kterou jste odvedli, nestojí za nic.

Mnohostrannost naší duše

Naše já je sice celek, ale složený z různých částí, některé si nemusí být podobné. V rozličných situacích se chováme odlišně, proto je potřeba vždy sledovat jednotlivé případy chování.

Umět přijmout sama sebe: To je klíč ke šťastnému životu číst článek

Životní styl

Negativní zpětná vazba jako dárek

Pokud jsme emocionálně stabilní, umíme s kritikou vůči své osobě pracovat. Nejdřív vyhodnotíme, za jakým účelem byla vůči nám vyřčena. Je to proto, že nám někdo chtěl ublížit, nebo naopak pomoci? Pokud se jedná o druhý případ, negativní zpětná vazba pro nás může být cennou zkušeností. Díky ní můžeme vyrůst, posunout se.

7 kroků, jak být v pohodě s tím, co si o vás myslí ostatní

1. Strach rozdělte na produktivní a ten, který je k ničemu: existují typy osobností, které jsou motivovány negativním způsobem. Na tom ještě není nic špatného, jen takových emocí nesmí být příliš. Jste-li ale přirozeně soupeřiví a chcete se snažit víc, protože chcete těm ostatním dokázat, co umíte, je to úplně v pořádku. Neproduktivní jsou ale všechny úzkostné myšlenky a scénáře "co když".
2. Konfrontujte se se svým strachem: největší obavy máme z toho, co nechceme ani vyslovit. Když máte před sebou náročné jednání a připadáte si jako nula, přiznejte si to. Následuje cvičení, které se jmenuje jednoduše "no a co". V praxi to vypadá následovně: "Tak si o mně myslí, že jsem neschopný/neschopná. No a co." Jakmile to vyslovíte, obavy se zmenší, vy se uvolníte.
3. Zapisujte si, co vás děsí: veďte si deníček svých obav. Když si dva týdny budete zapisovat každý den 20 minut své strachy z názorů okolí, uvidíte, že se myšlenky opakují.
4. Naučte se přijímat své pocity: čím víc hodnotíme vlastní strachy, které pramení z odsouzení ostatními, jako dětinské nebo trapné, tím víc nás ovládají.
5. Poznejte pocity viny: stydět se nebo se nechtít ztrapnit před ostatními je úplně normální. Ale někdy tyhle pocity prožíváme mnohem častěji, než je zdrávo, a můžeme na nich mít dokonce závislost. Lékem může být promluvit o tom, třeba se na večírku s někým seznámíte a na rovinu řeknete: Jsem stydlivý/á, neseznamuju se snadno. Uleví se vám a druhý ocení vaši upřímnost.
6. Podívejte se na sebe s odstupem: tahle technika funguje na většinu situací v životě. Když uděláte pomyslně několik kroků dozadu, spatříte celkový obraz situace. Uvědomíte si, že každý se spíš zabývá svými myšlenkami než tím, že vás chce kritizovat.
7. Soustřeďte se na teď a tady: tahle technika funguje skvěle na večírcích, jejichž sezonu teď máme kvůli Vánocům před sebou. Místo toho, abyste se koncentrovali na to, jak nepohodlně se v situaci cítíte, vnímejte třeba hudbu, oblečení návštěvníků, jejich gesta. Nervozita se tak rozplyne.