Kakost smrdutý
Geranium robertianum
Lidové názvy: čapina, čápky, čapí nůsek, čapí zobák, jestřábí zobák, pakost, osten, bodec, kopytník, hrabice, býčník, potoční koření, milost boží, bylina sv. Roberta
Čeleď: kakostovité
Popis rostliny
Kakost smrdutý je jednoletou nebo ozimou bylinou s výškou od 10 do 50 cm.
Kakost má jen řídce větvený, kůlovitý kořen. Zprvu z něho vyrůstá přízemní růžice listů. Přízemní listy však brzy odumírají, aby uvolnily místo několika vystoupavým až poléhavým lodyhám.
Lodyhy kakostu jsou pokryté žlázkami a chlupy. Ochlupené jsou i dlanitě složené, tří až pětičetné listy. Hrubě zubaté úkrojky listů jsou zpravidla dvakrát peřenodílné. Listy kakostu po rozedmutí nepříjemně páchnou. Mají zelenou barvu, často s nachovým až karmínovým nádechem.
Růžovou až karmínovou barvu mají i korunní lístky drobných pětičetných kvítků. Lístky zdobí světlejší žlázky. Ojediněle jsou bílé celé květy. Oboupohlavné květy vyrůstají z paždí listů na dlouhých stopkách, ve vidlanech po dvou, od května až do října.
Plod kakostu má zobanitý tvar, na rozdíl od ostatních druhů kakostu nese nepříliš vábivý pach.
Původ a výskyt
Kakost smrdutý se vyskytuje jako původní druh po celém mírném pásmu Euroasie. Druhotně ho najdeme i v Africe, Severní a Jižní Americe. V Česku je kakost smrdutý rozšířený hojně, od nížin po horské oblasti.
Kakost smrdutý roste zejména v lesích. Osídluje také suťoviska a rumiště, skály, rokle, železniční náspy či staré zdi. Najdeme ho i v parcích a v zahradách jako plevel. Kakostu svědčí stinná stanoviště a vlhčí, dusíkaté půdy s dostatkem humusu. Daří se mu v hlinitých i kamenitých půdách.
Léčitelství
Kakost smrdutý se v léčitelství užívá zejména pro obsah hořčiny nazývané geraniin. Zaujme také obsahem tříslovin (5 – 10 %), pryskyřic, organických kyselin, barviv a vonných silic.
Sbírá se kvetoucí nať, většinou i s kořeny. Suší se ve stínu, uměle do teploty 40 °C. Nejúčinnější je však kakost čerstvý.
Obdobné léčebné vlastnosti jako kakost smrdutý má také kořen jeho příbuzného – kakostu lučního.
Léčivé účinky kakostu
- zastavuje vnitřní i vnější krvácení
- tlumí silnou menstruaci
- pomáhá při střevních potížích
- působí proti průjmům
- má jemné močopudné účinky
- je užitečný při některých potížích ledvin
- pomáhá při dně a revmatismu
- má svíravé vlastnosti
- pozitivně působí při neplodnosti
- zevně urychluje hojení kožních onemocnění
- podporuje léčbu otoků a zánětů
Podávání a užití
Vnitřní užití
Kakost smrdutý se vnitřně podává jako čajový odvar. Droga má horce štiplavou chuť a slabý zápach. Ten může být pro citlivější jedince natolik odporný, že vyvolává nevolnosti až zvracení. Proto se kakostový čaj popíjí vždy jen po doušcích.
Kakost smrdutý je součástí bylinných směsí, kombinuje se například se zlatobýlem, svízelem, průtržníkem nebo jehlicí trnitou. V čajích proti průjmu ho najdeme spolu s borůvkou, mochnou nebo dubovou kůrou. Pro schopnost uvolňovat hleny se uplatňuje i v bylinných čajích proti kašli.
Nejsou známy žádné nežádoucí účinky kakostu smrdutého. Těhotné a kojící ženy by však drogu měly užívat s obezřetností.
Vnější použití
Čerstvé rozmačkané listy kakostu smrdutého zastavují krvácení z nosu. Od pradávna se také pokládají na kožní rány. Zlepšují stav pokožky při různých ekzémech a akné. Pomůžou také v podobě silného čajového odvaru. Další hojivý obklad reprezentuje kašička připravená z prášku ze suché natě kakostu a několika kapek vody. Dříve byl kakost základem hojivých mastí, které údajně léčily i vitiligo. Při kožních potížích se doporučuje kombinovat vnější a vnitřní aplikace.
Odvar z kakostu nachází uplatnění i jako kloktadlo při paradontóze. Kakost ulevuje také při zánětech uší, zánětech nervů nebo oteklých končetinách.
Čaj na podporu plodnosti – recept
Na šálek vody bude třeba čajová lžička drogy. Kakost ve studené vodě přivedeme k varu a krátce povaříme (ne déle než 2 – 3 min.). Čaj popíjíme po malých doušcích během celého dne, maximálně šálek denně.
Čaj pomáhá s řadou zdravotních neduhů, pro podporu plodnosti se podává oběma partnerům.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.