Geranium pratense
Lidové názvy: nebeočko, silník, moška, střapačka, také čapina, čápky, čapí nůsek, čapí či jestřábí zobák (stejné i pro další druhy rodu kakost)
Čeleď: kakostovité
Kakost luční je jedním z několika set druhů rodu Geranium, které lze spatřit téměř po celé planetě. V našich končinách je kakost luční natolik hojným druhem, že bývá považovaný za plevel. Na druhé straně však jako okrasná rostlina zdobí nejednu zahrádku.
Kakostu lučnímu jsou přisuzovány také léčebné vlastnosti. Jeho kořen má pomáhat při krvácení a dalších potížích trávicího traktu. Údajně je prospěšný při žloutence. Zevně hojí rány a jiné kožní defekty, také vředy nebo otoky. I přesto se v léčitelství uplatňuje minimálně, podstatně více se využívá jeho příbuzný – kakost smrdutý.
Popis rostliny
Kakost luční je vytrvalou bylinou, která dorůstá do výšky 30 – 60 cm.
Krátký silný oddenek je bohatě pokrytý zbytky odumřelých listů. Vyrůstá z něho několik přímých větvených lodyh. Ve spodní části jsou krátce ochlupené, v horní i žláznatě chlupaté.
Přízemní listy vyrůstají v růžici, dorůstají až do délky přes 10 cm. Dlouze řapíkaté listy přízemní růžice jsou hluboce dlanitě sedmidílné, jednou až dvakrát peřenoklané. Stejně jako lodyžní listy jsou i přízemní listy chlupaté. Lodyžní listy však nejsou tak velké, směrem nahoru se navíc zmenšují. Řapíkaté jsou jen krátce, v horní části až přisedlé. Mají dlanitě členitou, tří až pětidílnou čepel s obvejčitými peřenoklanými úkrojky. Okraj listů je nápadný krátce zašpičatělými zuby. Lodyžní listy vyrůstají vstřícně, doplňují je vejčitě kopinaté palisty v červenohnědé barvě.
Kakost luční kvete od května do října výraznými květy světle modré až modrofialové barvy. Právě barva květů odlišuje kakost luční od ostatních druhů rodu kakost, které nabývají červených, růžových a fialových odstínů. Pět korunních okvětních plátků obvejčitého tvaru zdobí světlejší až nachové žilky. Vzácně mohou být bílé nebo růžové celé květy. Vyrůstají ve dvoukvětých vidlanech, na hustě žláznatých stopkách. Žláznatě pýřité jsou i zelené kališní lístky květů.
Plod má zobanovitý tvar. Nápadně připomíná zobák čápa a dal vznik řadě lidových názvů rostliny.
Výskyt a pěstování
Kakost luční je rostlinou celého mírného pásu Evropy a Asie. Osídluje také většinu území České republiky, ačkoliv se místy vyskytuje jen zřídka. Druhotně byl zavlečen i do Severní Ameriky.
Rostlině vyhovují vlhká, mírně teplá stanoviště a nezastíněné polohy. Modré květy kakostu září na vlhkých loukách a pastvinách, podél vodních toků, v příkopech, na stráních a lesních lemech.
Kakost luční je k vidění i na vlhkých trávnících nebo v zahradách. Je považovaný za plevelnou rostlinu, která snižuje kvalitu píce. Na druhé straně se přímo či ve šlechtěných kultivarech, dvoubarevných či plnokvětých varietách pěstuje jako nenáročná okrasná kytka.
Kakost luční upřednostňuje hluboké, na živiny bohaté půdy, se zásaditým pH.
Květy, které chvíli neposedí
Zářivě modré květy kakostu lučního mají jednu zvláštnost. Jsou umístěny na stopce, která během kvetení a dozrávání plodu po stranách nerovnoměrně dorůstá. Květy se tak v různých fázích kvetení zdánlivě pohybují.
Poupata kakostu stojí díky rovné stopce zpříma, avšak posléze se ohýbají. Rozvitý květ opět zpočátku stojí na rovné stopce, ale i ta se časem dostává do vodorovné polohy. Po opylení se květ díky své stopce obrací směrem k zemi. Směrem dolů se ještě před opylením květy otáčejí každou noc, také při nepříznivém počasí, zejména při dešti.
Jednu rostlinu často zkrášlují květy a poupata v různých fázích vývoje. Jsou na rostlině postaveny v různých polohách, přímo, vodorovně i obráceně směrem k zemi.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
