reklama

"Pořádně si vás obtáhnu." Kurýři i taxikáři zneužívají telefonní čísla Češek

S rozmachem doručovacích služeb se objevují případy, kdy kurýři zneužijí čísel poskytnutých zákaznicemi a po předání zásilky jim píší zprávy, například s pozváním na večeři nebo jen s "nevinným" dotazem, zda jim chutnalo. Ženy kvůli těmto případům nezřídka mění své návyky – přestanou službu používat nebo si dokonce mění směny v práci.

"Ještě teď mám husí kůží, když si na to vzpomenu," říká Lucie o zneužití svého telefonního čísla kurýrem.
"Ještě teď mám husí kůží, když si na to vzpomenu," říká Lucie o zneužití svého telefonního čísla kurýrem. | Foto: Shutterstock

"Mám jeden hrozně nepříjemný zážitek. Objednávala jsem si pro sebe a pro přítele večeři, tuším nějaká pizza a tortilla, k tomu jedno nealko a jedno pivo. Dovezl to kurýr, kterého už jsem dříve párkrát viděla, kromě restaurace jezdil ještě pro přepravní společnost, ale znali jsme se jen od vidění," začíná Lucie svůj příběh.

"Po večeři jsme leželi v posteli a najednou mi v jednu ráno pípla zpráva na WhatsAppu: "Jak vám chutnalo?" Byla jsem z toho extrémně v šoku a dost se mě to dotklo, považuju to za narušení soukromí, protože jsem mu číslo samozřejmě nedala, ukradl si ho z té objednávky. Ještě teď mám husí kůží, když si na to vzpomenu," přiznává.

Lucie si z restaurace přestala objednávat. Tou dobou ale pracovala na výdejním místě zásilkové služby, kam tentýž muž jezdil pro balíky. Zkusila se na firmu obrátit s nadějí, že když popíše incident, kurýrovi změní trasu, aby se s ním nemusela stýkat. Nestalo se tak, proto musel zakročit její nadřízený, který jí upravil směny tak, aby se s mužem, který zneužil její osobní údaje, nemusela v práci potkávat.

Své návyky kvůli obtěžujícímu chování změnila také Aneta, která má hned několik negativních zkušeností s taxislužbou společnosti Bolt, která pod hlavičkou Bolt Food provozuje také rozvoz jídla. Řidič ji měl svézt na trase, která by standardně trvala asi 15 minut, ale protáhl jízdu na hodinu. "Jezdil úplně jinudy, než měl. Sice to ukazovalo objížďky, ale i tak jsem z toho měla nepříjemný pocit," říká. Druhý den se jí za zajížďku omlouval a ptal se jí, co dělá večer. Konverzaci ukončil až ve chvíli, kdy žena naznačila, že má přítele.

Další řidič Anetě volal po dokončení jízdy s dotazem, zda si v autě nezapomněla cigarety. Když odpověděla, že nekouří, začal jí psát esemesky s návrhy, zda někam společně nevyrazí. "Jiný řidič mi nedal pokoj, dokud jsem si na něj nevzala telefon. Naštěstí na mě žádný nikdy nesahal," říká s tím, že po těchto zážitcích jezdí raději s konkurentem Boltu, který nedává řidičům a řidičkám přístup k telefonním číslům.

O zneužití telefonu hovoří také Sylva, přiznává ale, že v době, kdy se událost stala, jí to nepřišlo problematické. "Bylo mi 20, studovala jsem v Brně a rozhodla se objednat si jídlo rozvozem. Kurýr přivezl oběd, předání proběhlo úplně normálně. Chvíli po odjezdu mi od něj přišla SMS, něco ve smyslu, jestli si nechci objednat ještě něco, že by mi to rád znovu přivezl," vypráví.

S kurýrem si tehdy psala několik dní, přiznává, že jí jeho zájem tenkrát zalichotil. Málem došlo ke schůzce, ale Sylva na poslední chvíli vycouvala. "Opravdu jsem si tehdy neuvědomovala, že je na tom něco špatně. Dnes bych určitě reagovala stížností, ať už by mi byl kurýr sympatický, nebo ne," říká odhodlaně.

Pořádně si vás obtáhnu

Ve výpovědích žen se neobjevovaly jen případy, kdy muž zneužil telefonního čísla, ale také jména na platební kartě. Takovou zkušenost má Natálie, a to z velmi netradičního místa - z lékárny. "Šla jsem si koupit peroxid vodíku na čištění ran a pán měl covidové plexisklo. Řekl mi, že terminál nefunguje bezdotykově a jestli mu můžu dát kartu. Mně to nepřišlo nijak divné, tak jsem mu ji dala, on mi pak podal terminál, abych zadala pin, a po zaplacení jsem odešla," vypráví.

O několik hodin později měla na profesní sociální síti LinkedIn od lékárníka pozvánku. "Protože jinde celé jméno nemám. Dost mě vyděsilo, že si někdo z kreditky takto opíše jméno, a byla jsem dost znechucená. Napsala jsem mu zprávu, že v rámci GDPR zneužil moje osobní údaje a že si protentokrát nebudu stěžovat zaměstnavateli, ale že doufám, že se toto chování nebude opakovat," říká Natálie s tím, že to nebylo poprvé, co se k ní někdo choval nevhodně nebo dokonce zneužil její osobní data.

Podobný příběh vypráví i Klára. "Pily jsme s kamarádkou v baru a daly jsme se s barmanem do řeči. Nijak hluboká konverzace neproběhla, ale chvíli jsme si povídali. Druhý den si mě přidal na Facebooku, což mě neskutečně šokovalo, protože jsem mu řekla jen své křestní jméno. Kamarádka mu taky nic nedávala, byla stejně v šoku, jako já. Až pak mi došlo, že si ode mě na platbu vzal mou kartu," vypráví Klára.

Před třemi lety ji přes Facebook kontaktoval také řidič Liftaga, který podle ní získal celé její jméno díky tomu, že se do aplikace přihlásila právě přes tuto sociální síť. "Řidiči Liftaga technicky nevidí celé jméno zákazníka, jednak už řadu let máme zavedou anonymizaci hovorů přes Liftago. Jsme tak uváděni v článku, který řeší správnou věc způsobem, který je v případě Liftaga v rozporu s realitou," vysvětluje ředitel Liftaga Ondřej Krátký. Společnost uvedla, že po přihlášení se příjmení zákazníka mění na iniciálu a celé je viditelné pouze křestní jméno. Připouští však, že mohlo dojít k technické chybě. 

Klára se setkala také s obtěžováním kurýra PPL, který sice nezneužil jejích osobních údajů, ale zato se k ní choval nevhodně přímo při předání objednávky. Kromě toho, že ženu oslovoval zdrobnělinou jejího jména, ji poté, co si všiml vybledlé jmenovky na zvonku, navrhl, že si sebou příště vezme fixu a "pořádně si ji obtáhne". Klára dodává, že ji přitom řidič pohladil po rameni. "Normálně bych mu odpověděla něco jako, že mu spíš jednu natáhnu, ale byla jsem v tak hlubokém šoku z toho dotyku, že jsem neřekla vůbec nic," přiznává.

Ne všechny ženy se ale odhodlají ke stížnosti. Někdy mají, podobně jako Klára, pocit, že "to není prasák, který to dělá běžně". Jindy jim je zase líto, že by muž kvůli incidentu třeba přišel o práci. Ve facebookové skupině Everyday Patriarchy Bullshit, kde se objevilo několik příspěvků na téma zneužití kontaktních údajů nebo obtěžování kurýrem, se ohledně toho, zda si na muže stěžovat, rozhořela plamenná diskuse.

Jedna z uživatelek se svěřila, že ji zmíněný kurýr po doručení pizzy do práce poslal zprávu na WhatsApp s tím, že "se omlouvá za drzost, ale je už prostě takový". Ostatní ženy se pak nemohly shodnout na tom, zda bylo správné si na něj stěžovat restauraci. Některé z nich napadlo, že to byl třeba jen "obyčejný kluk, a ne žádný slizák", který se stydí seznamovat se ženami nebo třeba nemá jinou příležitost. Jiné diskutující by považovaly za vhodnější, pokud by dotyčný vyjádřil zájem hned při předání objednávky, ale ne zneužívat telefonního čísla ženy.

Dobyvatel a odmítačka

Socioložka a advokátka Pavla Špondrová vysvětluje, že obtěžující chování kurýrů, taxikářů nebo i barmanů a následné omlouvání jejich chování některými ženami vyplývá ze zakořeněné stereotypní představy muže jako dobyvatele. "Vychází ale i z klasické etikety, kdy je to v tradičním pojetí muž, kdo ženu, o kterou má zájem, oslovuje, tak zvaně se jí dvoří, snaží se ji zaujmout a navázat s ní kontakt. Tradiční a společensky očekávané je například pozvání ženy na drink, na večeři nebo do kina. Od mužů se takové jednání stále společensky mnohem více očekává než od žen," říká s tím, že muži se takovým chováním vlastně podřizují společenským konvencím.

Očekává se, že muž ženu jako první oslovuje, ale v případě odmítnutí nebo nejisté odpovědi, může přesto objekt svého zájmu dále "dobývat". "Že vytrvají, budou trpěliví, a nakonec třeba uspějí. Naopak od žen se tradičně očekává jistá míra 'upejpání', žena se nemá 'dát moc lacino' nebo kývnout moc brzo," popisuje fenomén ze sociologického hlediska.

Podle Špondrové se od některých vzorců postupně upouští, společnost se učí chápat, že "ne" z úst ženy je konečné a více přijímaná je i ženská iniciativa.  "Ale stále se vyskytuje řada případů, kdy etiketou očekávané dobývání přeroste v trestný stalking nebo kdy k dobývání muži zneužijí data, která jsou jim poskytována v rámci jejich zaměstnání. Jakýkoliv osobní údaj, například telefonní číslo nebo mail, nesmí osoba, které byl poskytnut za účelem plnění pracovněprávních nebo smluvních povinností, zneužít k soukromým účelům. Nemůže k tomu opravňovat ani stydlivost nebo plachost dané osoby. Jedná se o zásah do soukromí, které je zákonem chráněno a ze strany poškozené osoby by mohla být podle intenzity zásahu požadována náhrada nemateriální újmy," doplňuje právní kontext.

Obtěžováni mohou čelit i muži

Je nutné dodat, že s podobným druhem obtěžování se setkávají i muži, ačkoliv méně často, ať už kvůli genderovým stereotypům, nebo proto, že muži pracují pro kurýrní služby častěji než ženy. Respondentka Kristýna upozornila na to, že její kamarádka naopak zneužila telefonního čísla kurýra, který jí přivezl nákup, a napsala mu zprávu s nabídkou, zda by s ní nechtěl někam jít. "S kamarádkami jsme jí řekly, že se nám to nezdá v pořádku," dodává.

Žaneta, která pracuje ve společnosti zaměřené na doručování jídla, pak uvedla, že firma řešívá případy, kdy zákazník obtěžuje kurýrku. "Obecně je kurýrek mnohem méně než kurýrů, ale setkávají se s podobnou situací, kdy je zákazník po doručení objednávky telefonicky obtěžuje," říká.

Doručovací společnosti se hájí kodexy

Společnost Dáme jídlo redakci Aktuálně.cz sdělila, že své kurýry seznamují v rámci povinného školení s kodexem, podle nějž je soukromé kontaktování zákazníka nepřípustné. "Jakékoliv jeho porušení, o kterém se dozvíme, řešíme. Konkrétně pak stalking zákazníků je nepřijatelný a končí rozvázáním spolupráce," tvrdí Josef Simpartl, provozní ředitel společnosti.

Do budoucnosti prý platforma pro rozvoz jídla zvažuje zavedení nástrojů pro maskování telefonního čísla zákazníka i kurýra. "Pro naše potřeby aktuálně testujeme službu Twilio, která zabraňuje, aby kurýr viděl reálné číslo zákazníka a naopak," dodává Simpartl.

Také firma PPL se odvolává na svůj etický kodex a desatero správného řidiče s tím, že zaměstnanci musejí dodržovat zákony týkající se ochrany osobních údajů. "V případě porušení jakýchkoli pravidel takové případy okamžitě prošetříme a děláme patřičné kroky k nápravě," sdělila společnost. 

Společnost Bolt uvedla, že obtěžující chování kurýrů nebo taxikářů považuje za nepřípustné. "Všichni kurýři jsou si toho velmi dobře vědomi, komunikace se zákazníkem je klíčovou součástí školení, kterým musí projít každý nastávající kurýr," uvedl manažer Bolt Food pro Česko Marek Maxa.

Platforma zároveň tvrdí, že od roku 2018 používá maskování telefonního čísla. Řidič ale může na číslo zavolat dalších 24 hodin, i když je skryté. Zákazníka nebo zákaznici nemůže kontaktovat jen v případě, že dostane nižší hodnocení než tři hvězdičky. "Věříme, že časem bude anonymizace telefonního čísla zavedená i pro doručování jídla. Není to ale snadné z důvodu implementace, nesmí dojít k narušení plynulosti a funkčnosti aplikace," dodává Maxa. 

Firmy mají povinnost osobní údaje chránit

Právníci oslovení redakcí se shodují, že zneužití telefonního čísla nebo údajů na platební kartě je nezákonné. "Na druhou stranu, zákon ani konvence nebrání žádnému muži o použití telefonního čísla nebo mailu konkrétní osobu zdvořile požádat, a to ani při kontaktu, který byl původně uskutečněn za jiným účelem. Žádající osoba ale musí respektovat případné negativní stanovisko druhé strany, nenaléhat a danou osobu následně nekontaktovat, i když telefonním číslem nebo mailem disponuje. Možnost říct si o telefon zákaznice ze soukromých pohnutek může nicméně v pracovní smlouvě svým zaměstnancům zakázat zaměstnavatel," upřesňuje Špondrová.

Zároveň je v případech, kdy řada kurýrů pracuje jako OSVČ nebo v režimu švarcsystému, složitější určit, kdo má za zneužití osobních údajů kurýrem nebo třeba řidičem taxislužby zodpovědnost. "Na e-shop nebo na kurýrní službu, která zaměstnává kurýry, by si pak mohl došlápnout Úřad pro ochranu osobních údajů. Každá firma totiž musí provést taková opatření, která po ní lze spravedlivě požadovat, aby k neoprávněnému nakládání s osobními údaji nedošlo. Tedy například zda má e-shop řádně uzavřenou zpracovatelskou smlouvu s kurýrní službou nebo jak kurýrní služba pracuje s osobními údaji," vysvětluje advokátka Andrea Voříšková z kanceláře eLegal.

Dodává, že pokud má firma dobře nastavené interní procesy pro nakládání s osobními údaji a pravidelně v tomto směru školí své zaměstnance, jak tvrdí Dáme jídlo i PPL, mohl by být za zneužití osobních údajů zodpovědný pouze zaměstnanec nebo kontraktor. "Firmám, a to nejen kurýrním společnostem, tedy doporučuji důkladnou revizi vnitřních GDPR směrnic, pracovních smluv, informačních dokumentů pro zaměstnance, zpracovatelských smluv s dodavateli a obnovení školicích procesů," dodává Voříšková.

S telefonem na uchu jste ideální oběť. Agresora odradíte jednoduchým manévrem

Ani to nezkoušej! Telefon a klíče | Video: Erika Šedivá, Jakub Zuzánek

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama