Sorbus aucuparia, Mespilus aucuparia, Pyrus aucuparia, Aucuparia sylvestris
Lidové/další názvy: jeřáb obecný, červená jeřabina, jeřabina, jeřábek, řeřabina obecná, řeřabiny, korálek
Čeleď: růžovité
Popis rostliny
Jeřáb ptačí je neopadavým stromem s výškou až 15 m, méně často roste také jako keř.
Jeřáb ptačí má světle šedou, převážně hladkou kůru. Listy jsou střídavé, řapíkaté, lichozpeřené po 9 – 21 lístcích. Lístky mají podlouhle kopinatý tvar a pilovitý okraj, jsou lysé.
Atraktivní vzhled dávají jeřábu nejenom listy, ale také pětičetné, smetanově bílé květy. Ty vytvářejí kompaktní chocholičnaté laty, široké asi 10 cm. Dřevinu zdobí od května do června. Květenství však provází nepříjemný zápach.
Plodem jeřábu jsou kulaté, oranžově červené malvice, lidově nazývané jeřabiny.
Výskyt a pěstování
Jeřáb ptačí je původním evropským druhem. Vyskytuje se po celém kontinentu vyjma nejjižnějších oblastí. Je k vidění i v některých oblastech Asie.
Jeřáb osídluje různorodá stanoviště. Najdeme ho ve světlých lesích a na lesních pasekách, rumištích apod. Snese suché i vlhké půdy. Upřednostňuje slunná až polostinná stanoviště s kyselým pH.
Jeřáb se pěstuje jako přizpůsobivá okrasná dřevina podél cest, v parcích a na zahradách. Existuje v mnoha kultivarech s odlišným vzrůstem, tvarem nebo barvou plodů. Oceňovány jsou i jeho sladkoplodé varianty (sladkoplodý jeřáb moravský).
Léčitelství
Plody jeřábu jsou významným zdrojem vitamínu C, potažmo organických kyselin (sorbová, jablečná, vinná, citronová) nebo pektinu. Obsahují cukry, třísloviny, flavonoidy, hořčiny, silice aj. Z obsažených látek se získává diabetické sladidlo sorbit.
Jeřabiny chutnají nejenom ptákům, ale pro své složení a chuť nacházejí uplatnění také v gastronomii jako marmelády, kompoty nebo sirupy. Vyrábí se z nich pálenka zvaná jeřabinka. V kuchyni slouží i jako koření (hodí se k hovězímu nebo zvěřině, ve svíčkové nahradí brusinky). Sbírají se však i pro léčebné využití.
Jeřabiny se v léčitelství sklízejí koncem srpna a září. Čím později sklízíme, tím sladší plody jsou. Plody se suší ve stínu, dosušují se však na plném slunci. Sušené plody se uchovávají v papírových pytlích.
Léčivé účinky jeřabin
- mají mírně projímavé účinky
- povzbuzují činnost střev
- jsou prospěšné při průjmu i při zácpě
- podporují vylučování trávicích šťáv
- stimulují správnou funkci jater
- působí močopudně
- jsou užitečné při dně, potížích ledvin a močového ústrojí
- působí protirevmaticky, ulevují při dnovém onemocnění
- pomáhají při nemocech respiračního systému
- regulují hormonální hladinu
- příznivě působí při poruchách štítné žlázy
- pomáhá při ženské neplodnosti a při klimakterických potížích
- podporují léčbu gynekologických onemocnění
- snižují krevní tlak
Podávání a užití
Jeřabiny v léčitelství nabývají podoby macerátu (luhují se 6 hodin) případně čajového odvaru (vaří se asi 3 minuty a následně ještě 10 minut luhují). Čaj z jeřabin se popíjí 2 – 3x denně. Má trpkou a hořkou chuť. Z jeřabin se připravuje také víno, šťávy a sirupy (recept níže).
Jeřabiny se nekonzumují čerstvé, protože mohou vyvolat lehčí otravy. Sušením či vařením jejich mírná toxicita mizí. Nadměrné dávky mohou působit toxicky, denní dávka plodů by neměla překročit 1,5 g.
Z květů jeřábu se v léčitelství připravuje čaj proti kašli. Pro schopnost příznivě ovlivňovat menstruační cyklus a hormonální rovnováhu je tento čaj prospěšný také ženám.
Silný nálev z květů jeřábu poslouží i pro přípravu bylinné koupele při různých kožních potížích.
Sirup z jeřabin při nachlazení – recept
Čerstvě natrhané jeřabiny se opláchnou a odšťavní. Šťáva se smíchá s cukrem v poměru 1:1, poté se vaří až do husté sirupovité konzistence. Sirup se slije do sklenic a uchovává v chladu. V případě potíží se užívá po jedné lžičce 3x denně.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
