Na jaro jsme letos čekali jako na spásu. Jenže teď, když už je tady, některé z nás "depka" na a ne opustit.

Opojení prvním jarním sluníčkem zchladily déšť, nízké teploty vítr a mraky. Ale i bez ohledu na "pokažené" počasí si mnoho lidí stěžuje na nespavost, nervozitu a nedostatek energie.

Můžeme si za to sami?

Problém je jednak v prokazatelně stále prudších zlomech počasí, ale také v nás samotných. Jakmile odejde zima, vrháme se na nové aktivity a věříme, že na ně máme dost sil. Jenže to často nebývá pravda.

Přechod ze zimy do tepla může být nebezpečným nebo dokonce osudným pro citlivější lidi. Není dvu, že právě v tomto období odborníci tradičně registrují největší počet sebevražd nebo pokusů o ně. Oslabení a vyčerpaní lidé nedokáží čelit problémům a nedokáží řešit osobní a zdravotní problémy.

Pooomaaaaluuuu

Přejarní únava, vyčerpání po dlouhé zimě, nedostatek slunečního svitu, vitamínů a pobytu venku zanechává na organismu své stopy. Tělo potřebuje dobít baterky, postupně zregenerovat a pomalu adaptovat na nový režim.

Důležitá slova jsou "postupně" a "pomalu". Jenže mnoho lidí dnes vlastně vůbec nedokáže zvolnit, naslouchat svému tělu a neumí odpočívat.

V poslední době se stalo i mezi lékaři módou doporučovat v zimě nebo brzy na jaře dovolenou v exotických krajích plných slunce a horka. I když to noho lidí považuje za splněý sen, ne každému prospěje.

Co je moc, to je moc

Lidé, žijící v mírném pásmu, však mají v genech zakódováno dobře snášet čtyři roční období, která přicházela vždy pozvolna. Organismus se tak s nimi dokázal bez problémů vyrovnat.

Prudké skoky do jiných pásem a tropických oblastí v době, kdy je naěe tělo "nastaveno" na pomalé zvyšování teploty a světla, proto může paradoxně síly spíš ubrat, než aby nám je dodaly.

Přesto pěkné počasí a častý pobyt prokazatelně pomáhá v boji proti depresím. Podle současných vědeckých poznatků sluneční paprsky zvyšují v našem mozku produkci serotoninu, takzvaného „hormonu štěstí“.

Sedněte si na lavičku

Vystavit tvář slunečnímu světlu k účinným metodám psychohygieny, stejně jako kvalitní relaxace nebo třeba pravidelný denní režim.

Podle odborníků musí člověk pro zlepšení nálady strávit alespoň 30 minut venku v teplém, slunečném počasí. Dobrá teplota pro naši náladu však má být mírná. Ideálních prý 22 ºC. Vyšší teploty pak mohou být dokonce nebezpečné – vědci údajně našli souvislost mezi příliš teplým počasím a násilným chováním.

Potvrzen bylo také méně známý fakt, že teplé počasí zlepšuje nejen náladu, ale i paměť a kognitivní schopnosti. Na druhou stranu, extrémně horké počasí je únavné a náladu sráží opět dolů.