Třicátnice z Tokia měla spolu se svým partnerem již jedno dítě a přáli si druhé. Poté, co se však dvojice dozvěděla, že muž trpí dědičnou chorobou, žena vyhledala na sociálních sítích dárce spermatu.

Vybraný dárce uvedl, že je Japonec, který vystudoval prestižní Kjótskou univerzitu. Poté, co s ním žena v červnu 2019 otěhotněla, však zjistila, že dárce byl ve skutečnosti Číňan, měl diplom z jiné vysoké školy a byl ženatý. Na potrat bylo příliš pozdě, proto žena po porodu dítě dala k adopci.

Před měsícem dárce spermatu zažalovala s tím, že požaduje finanční náhradu 330 milionů jenů (přes 61 milionů korun) za psychickou újmu. Mimo jiné nyní trpí poruchami spánku, upřesnil magazín Vice. Podle její právničky chce soudním procesem zabránit tomu, aby se staly oběťmi podvodníků další ženy.

Část veřejnosti však ženu odsoudila za to, že své vlastní dítě zavrhla. Podle Mizuho Sasakiové, která pracuje v ústavním zařízení péče o děti, je takové chování velmi povrchní. "Je nepřijatelné zacházet s dítětem jako s věcí. Ale asi je lepší svěřit jej někomu, kdo mu bude dobrým náhradním rodičem," zhodnotila. 

V Japonsku bují černý trh se spermatem

V Japonsku je dárcovství spermatu velmi neregulované. V celé zemi o 126 milionech obyvatel je jediná spermobanka, která byla založena teprve loni v červnu. Inseminaci provádí jen 12 nemocnic v celém ostrovním státě a je dostupná pouze pro sezdané páry. Homosexuální, nesezdané či single ženy tak nemají na legální umělé oplodnění šanci. 

Kvůli limitovaným možnostem v zemi bují černý trh s dárci spermatu a vede některé ženy k tomu, aby muže vyhledávaly právě na sociálních sítích. Navíc s nimi místo nitroděložní inseminace pod odborným dohledem musí mít pohlavní styk, stejně jako žena, která se vzdala svého dítěte. 

V Japonsku chybí také legislativa, která by dárcovství spermatu či vajíček upravovala. Páry či jednotlivci mohou využít dárce spermatu z mezinárodních bank, tato varianta však bývá mnohem dražší, a tak často volí lacinější cestu zprostředkovaných nabídek na sociálních sítích, navzdory rizikům. 

Mohlo by vás zajímat: Z dětí se stalo zboží v e-shopu a z dárcovství byznys, varuje Konečná

Nárok na dítě neexistuje, stejně jako neexistuje nárok vystupovat v SuperStar, míní psycholožka Hana Konečná, členka bioetické komise Rady Evropy. | Video: Daniela Drtinová