Média svou předvolební prezentací politických stran přispěla k bipolarizaci společnosti a volebnímu patu

Na patovém výsledku letošních voleb do PS PČR se do značné míry podílela svým bipolárním pohledem na českou politickou scénu média, která volební střet levice a pravice personifikovala do intenzivní prezentace ČSSD a ODS a výrazně menší pozornosti věnované ostatním stranám.

Media Tenor detailně analyzoval prezentaci politických stran ve stranicky nezávislých celostátních denících, zpravodajství celoplošných televizí a ČRo1 od 1. dubna do 2. června, kdy se otevřely volební místnosti na celkovém počtu 43 077 výpovědí.

Je zřejmé, že média do značné míry přispěla k posílení dvou nejsilnějších politických stran a svou prezentací, která volby představila jako zásadní střet ČSSD a ODS ve stylu "buď, a nebo pro ČR", do značné míry znevýhodnila menší politické strany. 64 % výpovědí o politických stranách se totiž týkalo dvou nejsilnějších politických konkurentů," tvrdí analytička Media Tenoru Antonie Kulíková.

Z analyzovaných dat vyplývá, že média ve sledovaném období vytvářela z hlediska podílu negativních a pozitivních zpráv ve dvou předvolebních měsících obdobnou image ČSSD a ODS, když je prezentovala s 18, resp. 19% převahou negativních zpráv nad pozitivními.

Zpočátku médii pozitivně přijímaná Strana zelených, která byla po zveřejnění překvapivě vysokých stranických preferencí zmiňována jako nový významný subjekt na české politické scéně, jež se může stát důležitým jazýčkem na vahách pro povolební jednání o sestavování nové vládní koalice, byla třetí nejčastěji prezentovanou stranou. Její zprvu příznivý mediální profil později pošramotily vnitrostranické spory, zprávy o nejednotnosti, její nespolehlivosti jako politického partnera a kauza domu Martina Bursíka, s níž jako první přišla TV NOVA, a strana byla v předvolebním období zmiňována s 10% převahou negativity.

Mediální image US-DEU se nesla na vlně 21% převahy negativních zpráv nad pozitivními. Příčinou byla zejména prezentace strany jako subjektu na odchodu z celostátní politiky vzhledem k dlouhodobě mizivým stranickým preferencím, které jí nedávají šanci na překonání 5% hranice nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny. Média zároveň negativně reflektovala ultraliberální předvolební kampaň, kterou se strana snažila oslovit mladé voliče, a jejíž styl naprosto vybočoval z dosavadního politického směřování strany.

KSČM byla zmiňována stejně jako US-DEU s 21% převahou negativních zpráv nad pozitivními, přičemž důvodem byly zejména zprávy o nereformovanosti strany a jejím sbližování a spolupráci při legislativním procesu s ČSSD.

Relativně nejpříznivější mediální obraz s nejmenším podílem negativity vytvářela v předvolebním období média KDU-ČSL, jejíž profil se nesl na vlně 6% převahy negativity nad pozitivitou.

Jiří Paroubek ve svém povolebním prohlášení obvinil novináře MF Dnes a veřejnoprávní Českou televizi a ČRo1 z nevyváženosti zpravodajství a přehnané kritičnosti k ČSSD. Při pohledu na výsledky obsahové analýzy je nicméně zřejmé, že zpravodajství privátních stanic bylo v případně TV NOVA i TV Prima k ČSSD shodně relativně o 5 % kritičtější než Události ČT.

S nejmenší převahou negativních zpráv prezentovalo ČSSD Právo (o 5 % více negativity než pozitivity), které i v porovnání s Lidovými novinami a MF Dnes relativně shovívavou prezentací KSČM potvrdilo svou levicovou orientaci. To zároveň dokazuje výrazně negativní profil, který Právo vytvářelo ODS (33% převaha negativity).

V MF Dnes a HN bylo celkové vyznění zpráv o ODS neseno na obdobné vlně převahy negativity (o 11 %). Kromě Práva byly k ODS relativně nejkritičtější Lidové noviny (20% převaha negativity).

Obecně lze konstatovat, že Lidové noviny přinášely v předvolebním období o politických stranách relativně nejvíce zpráv negativního vyznění (31 %), a ačkoliv deník Jiří Paroubek několikrát obvinil z inklinace k středopravicovým politických stranám, analyzovaná data ukazují, že deník utvářel KDU-ČSL a US-DEU ze všech médií nejhorší image.

Faktem zůstává, že Lidové noviny prezentovaly s relativně nejvyšším podílem zpráv nepříznivého charakteru ČSSD a KSČM (39, resp. 32 % zpráv) zejména ve spojitosti se sbližováním obou stran na levé části českého politického spektra, jejich spoluprací v Poslanecké sněmovně a kontroverzními kauzami členů ČSSD. "Specifikace Lidových novin jako "středopravicově" orientovaného deníku je tedy do značné míry zjednodušením a bagatelizací tohoto pojmu a jako přesnější se jeví označení "antikomunisticky orientovaný deník," dodává Kulíková.

Mediální image Strany zelených do značné míry ovlivnily předvolební rozpory ve straně, které média prezentovala jako znamení její nejednotnosti. Televizní noviny TV NOVA zmiňovaly stranu se 45% podílem negativních zpráv, což do značné míry ovlivnilo zveřejnění kauzy domu Martina Bursíka. Obraz Zelených v Hospodářských novinách byl z hlediska podílu negativních a pozitivních referencí vyvážený.

KDU-ČSL byla jako jediná prezentována v MF Dnes s převahou pozitivních zpráv nad negativními (o 1 %). V relativně nejhorším světle představily stranu Lidové noviny (12% převaha negativity).

Celostátní deníky s výjimkou Práva prezentovaly KSČM s výraznou převahou negativity. Přičemž nejhorší mediální image vytvářela komunistům MF Dnes a Lidové noviy (36, resp. 24% převaha negativity). Naopak nejshovívavěji o straně informovalo Právo (o 13 % více negativních zpráv).

"Největší chybou médií v předvolebním období nelze spatřovat v jejich levicovému, či naopak pravicovému pohledu na politickou scénu, za což je dlouhodobě obviňoval premiér Paroubek. V demokratické společnosti na to mají právo a je to jednou z jejich elementárních výsad. Média však svou inklinací k intenzivnímu zpravodajství o ČSSD a ODS, do nichž personifikovala volby jako zásadní střet těchto dvou stran o budoucím směřování země, do značné míry znevýhodnila menší strany v jejich šancích dosáhnout příznivého volebního výsledku, A jejich patový výsledek voleb ukazuje, že se to médiím do značné míry podařilo," uzavírá Kulíková.