Hradní zřícenina Radyně (též Karlskrone, Karlshut, Kugelweit) stojí na stejnojmenném vrchu (569 m n. m.) mezi Plzní a Starým Plzencem v Plzeňském kraji. Královský hrad byl postaven během vlády Karla IV. Původní německé jméno Karlskrone se neujalo, hrad byl již krátce po svém založení nazýván podle kopce, na němž stojí. Dnes na Radyni láká především pohádková expozice v hradní věži s tajemnými bytostmi z pověstí o hradu.
Historie
Královský hrad původně zvaný Karlskrone byl postaven králem Karlem IV., po němž dostal své jméno. To se však neujalo, vžil se název podle kopce, na kterém byl postaven. Jedná se o jedinečnou ukázku lucemburské gotiky, ve stejné době byl postaven na Sušicku hrad Kašperk, který se Radyni velmi podobá. Původní funkcí hradu byla správa a ochrana Staré Plzně. Prvním purkrabím se stal Zdislav Chlup, který se podílel na výstavbě. Majitelé se zde často střídali, hrad byl používán také jako zástava. Během husitských válek byli purkrabí na katolické straně, Plzeň byla v obležení, hrad však dobyt nebyl. Krátce byl znovu královským majetkem (v době Jiřího z Poděbrad), pak byl opět zastaven. Hrad byl využíván k loveckým účelům, spravoval ho pouze hejtman. Vlastníci se z různých důvodů střídali.
Roku 1558 byla Radyně při zápisu do zemských desek označena jako zpustlý hrad. Ani pozdější písemné zmínky o hradu nepovažují hrad za důležitý. Zájem o zříceninu probudil až romantismus na počátku 19. století. Syn prvního českého novináře Krameria ji podrobně popsal a zakreslil do svého deníku. V roce 1823 nechal tehdejší majitel hrabě Kristián Vincenc Valdštejn hrad obnovit v duchu romantických představ a v úpravách pokračoval i v následujících letech. Radyně se stala v té době cílem prvomájových výletů. Po požáru v roce 1886 byl hrad několik let zavřený, než byl opět zpřístupněn a v 90. letech opět prozkoumán a zakreslen badatelem Augustem Sedláčkem. V roce 1920 byla zřícenina prodána obci Starý Plzenec a správy se ujal Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky. Z různých zdrojů se začaly financovat opravy hradu, které probíhaly do roku 1928. Zároveň se stavebními úpravami probíhal výzkum o životě a historii hradu, v roce 1927 vyšla publikace architekta Václava Kleina o Radyni.
Na počátku 50. let převzal hrad stát, na věži byl vybudován převaděč televizního signálu a v 70. letech probíhaly rozsáhlé rekonstrukční práce. Znovu byl hrad zpřístupněn v roce 1981 a na počátku 90. let byl vrácen do majetku města Starý Plzenec.
Pověsti
K hradu Radyně se váže řada pověstí, které připomíná pohádková expozice. Jednou z nich je příběh o bohatém rytíři s oslíma ušima. Přiváděl si na hrad mladé dívky. S každou se oženil, a když mu porodila dítě se znetvořenýma ušima, jako měl on sám, nechal ženu i dítě zabít. Jednoho dne se po zásahu bleskem zřítila hradní věž a zlého rytíře pohřbila. Od té doby bloudí po hradě jeho duch.
Akce 2014
Na hradě Radyni se konají během roku kulturní akce a také brigády, které mají za úkol udržovat okolí.
Otevírací doba a vstupné
Zřícenina hradu Radyně je veřejnosti přístupná v dubnu, květnu, září a říjnu o víkendech a svátcích, v červnu až srpnu každý den kromě pondělí. Cena základního vstupného je 50 Kč.
Kontakty
K-Centrum, městská knihovna a Staroplzenecká galerie
Smetanova 932
332 02 Starý Plzenec
Tel.: +420 377 183 662
Email: [email protected]
www.staryplzenec.cz
Svatby
Svatební obřady na romantické zřícenině hradu Radyně zajišťuje město Starý Plzenec. Všechny potřebné informace poskytne a formality zařídí na městském úřadě, tel.: 377 183 654.
Tipy na výlety
Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci
Plzeň
Zámek Nebílovy
Zámek Kozel
Rožmitál pod Třemšínem
