Hnojník (Coprinus, nově se vyčleňuje také Coprinellus, Coprinopsis a Parasola) je rodem stopkovýtrusých hub z čeledi pečárkovitých.
K nejhojnějším druhům hnojníků u nás patří hnojník obecný, hnojník třpytivý a hnojník inkoustový. Hnojník obecný se označuje jako jedlý, dokonce jsou mu připisovány i léčebné vlastnosti. Většina druhů hnojníků však jedlá není, hrozí otravami, zejména v kombinaci s alkoholem. Také proto není hnojník mezi houbaři oblíbený.
Hnojník, starším názvem hník, představuje celkem asi stovku druhů hub. Na území Česka roste kolem patnácti druhů hnojníků, převážně nejedlých.
Popis houby
Hnojník je různorodou skupinou mnoha druhů. Jejich společným rysem je tzv. autolýza. Jde o roztékání klobouků. Vyjma hnojníku nasetého, který stářím vysychá, nabývají plodnice hnojníků časem kašovité konzistence.
Zatímco mladé plodnice hnojníku mají bělavé lupeny, ve stáří mohou být až černé. Postupně šediví a tmavnou. Nakonec se mění na mazlavou temnou hmotu, která obklopuje pozůstatky třeně houby.
Klobouk houby bývá u jednotlivých druhů různý. Má také variabilní zbarvení, od bílé, přes žlutou, oranžovou až po temně inkoustovou barvu. Třeň bývá většinou bělavý, je štíhlý, křehký a v dospělosti dutý.
K charakteristickým znakům hnojníků patří také jejich stanoviště, na které odkazuje již samotný název hub. Rostou totiž převážně na exkrementech. S hnojníky se pojí také tzv. antabusový efekt. Jde o otravu, kterou většina hnojníků vyvolává v kombinaci s konzumací alkoholu.
Druhy
Jednotlivé druhy hnojníků se mezi sebou obtížně rozeznávají.
Jedním z mála jedlých hnojníků je hnojník obecný. Má klobouk o šířce až 6 cm, v mládí válcovitý, později zvoncovitý. Bílý podklad klobouku zdobí hnědé vláknité šupinky, které jsou u hnojníku obecného typicky odstáté. Třeň má válcovitý, na bázi kyjovitý tvar, je osazen prstenem. Sbírají se pouze mladé plodnice hnojníku, protože posléze nabývají nežádoucí kašovité konzistence. Mladé plodnice lze rozpoznat prostřednictvím bílých nebo narůžovělých lupenů. Přestože mezi českými houbaři nepatří k vyhledávaným houbám, ve světě se hnojník obecný pro své léčivé vlastnosti dokonce pěstuje uměle.
Podobný vzhled jako hnojník obecný má i hnojník domácí, který má zrníčka na klobouku více přisedlá a v hnědavé barvě.
Další rozšířené druhy hnojníku většinou vyvolávají v kombinaci s alkoholem otravu. Jde zejména o hnojník inkoustový s kloboukem o šířce do 6 cm. Na šedivém pokladu vyrůstají nápadné hnědé šupinky. Vzhledově podobný je i hnojník Romagnesiho, který má šupinky až oranžově hnědé.
Hnojník třpytivý, který je u nás často také k vidění, má klobouček široký jen do 4 cm. Světlehnědý nebo okrový klobouk je typický rýhováním a bělavými zrníčky, které mu dávají třpytivý vzhled.
K dalším druhům hnojníků patří hnojník nasetý, hnojník bradavkatý, hnojník chlupatonohý, hnojník strakatý, hnojník zaječí aj.
Kdy hnojník roste?
Jednotlivé druhy hnojníků jsou k vidění od jara do podzimu. Jedlý hnojník obecný roste od května do září. Nejedlý hnojník nasetý se oproti tomu objevuje již v dubnu. Hnojník inkoustový pak vyrůstá až v červnu.
Kde hnojník roste?
Hnojník zpravidla vytváří trsy několika desítek až stovek plodniček. Ty rostou na zbytcích dřeva a rostlin. Houba se nezřídka objevuje na trusu a výkalech. Je k vidění na hnojnících a silně hnojených půdách.
Otrava hnojníkem
Většina druhů hnojníků se nedá kombinovat s alkoholem. Hnojník totiž obsahuje látky, které v játrech brání odbourávání alkoholu. Dochází tak k otravě projevující se nevolnostmi, příp. zvracením, bušením srdce, dušností a bolestmi hlavy. Téměř okamžitě po konzumaci se objevuje typické zarudnutí obličeje, které se postupně šíří po celém těle. K příznakům otravy patří i pocity horka, strach a úzkosti, poruchy zraku až bezvědomí. Otrava většinou nevyžaduje lékařské ošetření, příznaky časem samovolně odezní.
Upozornění
Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.
