Pleurotus ostreatus, Pleurotus opuntiae, Agaricus ostreatus
Hlíva ústřičná je dřevokaznou houbou z čeledi hlívovitých. Je kulinářskou specialitou i součástí tradiční čínské a japonské medicíny. V Japonsku je známá jako hiratake.
Vzhled houby
Hlíva ústřičná roste převážně v trsech. Masité klobouky jsou často položeny střechovitě nad sebou, tvoří kolonie o celkové hmotnosti až několika desítek kilogramů. Svým vzhledem a barvou připomínají ústřice, odtud také pochází druhový název hlívy.
V mládí je klobouk hlívy klenutý s podvinutým okrajem, později se okraj stává ostrý, tvar klobouku pak jazykovitý až vějířovitý. Pružné klobouky mají variabilní velikost i barvu. Mohou být hnědé, hnědočerné, olivové, nafialovělé, bělavé, šedé nebo šedomodré.
Dužina klobouků je pružná a šťavnatá. Lupeny má hlíva relativně řídké, v mládí jsou bělavé, později šedivé či krémové. Sbíhají se ke třeni bez viditelného přechodu. Třeň hlívy je zpravidla postranní. V místě, kde přirůstá ke dřevu, je zduřelý a plstnatý. Má bělavou barvu a je velmi krátký, někdy zcela chybí.
Možné záměny
Hlíva ústřičná je nejenom příbuzná, ale také podobná hlívě plicní, která plodí od jara do podzimu. Houbu je možné zaměnit s hlívou dubovou, hlívou miskovitou nebo pařezníkem pozdním. Všechny zmiňované houby jsou jedlé. Svým vzhledem a specifickým stanovištěm nepřipomíná hlíva žádnou z jedovatých hub.
Kdy hlívu sbírat?
Plodnice hlívy ústřičné jsou k vidění od prvních podzimních mrazíků až do zimy. V chladnějších oblastech lze hlívu spatřit již v létě. Při mírných teplotách hlíva plodí během celého zimního období, až do jara.
Kde hlíva roste?
Hlíva ústřičná parazituje na některých dřevinách. Vyhovují jí zejména odumřelé pařezy a kmeny listnatých stromů jako je buk, dub, bříza, ořešák, vrba nebo topol.
Hlíva je hojně rozšířená po celém světě. Za žampiony a šii-take je třetí nejpěstovanější houbou světa. Komerčně se pěstuje zejména v Číně, k největším evropským producentům patří Francie, Itálie, Maďarsko a Polsko. Houba je vhodná i pro domácí pěstování.
Léčivé vlastnosti
Hlíva je zdrojem beta glukanů. Jde o protizánětlivé polysacharidy, které mj. příznivě ovlivňují činnost kardiovaskulárního systému a podporují imunitu. Hlíva obsahuje také vitamíny (B, C, D, K), minerály (železo, draslík, zinek, selen, fosfor, měď, bór, jód), proteiny, enzymy, nenasycené mastné kyseliny, chitin, chitosan aj. Cenné složení dává hlívě mnohé léčivé účinky.
- hlíva stimuluje činnost imunitního systému
- zvyšuje regenerační schopnosti organismu
- představuje prevenci civilizačních chorob
- snižuje hladinu cholesterolu
- zpevňuje žilní stěny, chrání srdce
- reguluje metabolismus a trávení
- podporuje činnost jater, působí detoxikačně
- pomáhá léčit kožní onemocnění, ekzémy aj.
Kulinářské využití
Hlíva ústřičná má jemně nasládlou chuť a chorošovou vůni. Běžně se konzumují zejména klobouky. Třeň je pro klasické zpracování příliš tuhá, může se však usušit, rozemlít a použít jako aromatické koření.
Hlíva nachází široké využití při přípravě různých pokrmů, lze ji vařit, smažit i zapékat. Najdeme ji v receptech při přípravě masa, hodí se do karbenátků, sekané, omáček i polévek. Kombinuje se s vejci, těstovinami i rýží. Lze ji také nakládat, samostatně nebo s různými druhy zeleniny. Dá se dokonce udit.
Pro léčebné účely se hlíva využívá jako sušený prášek, extrakt nebo tinktura.
Sladkokyselý salát z hlívy – recept
Na 250 g hlívových kloboučků si připravíme 100 g cibule, 20 g cukru, pepř, sůl, ocet nebo citronovou šťávu, bílý jogurt nebo majonézu, vodu.
Hlívu povaříme (cca 30 min.), vychladlou ji pak nakrájíme na drobné kousky a smícháme s najemno nasekanou cibulkou. Zalijeme nálevem z vody, octa nebo citronové šťávy, cukru, soli a pepře. Dochutíme majonézou, jogurtem, příp. jen trochou panenského oleje.
Salát necháme odstát v chladu až několik hodin. Podáváme studený.
Upozornění
Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.
