Jaderná elektrárna Černobyl se 26. dubna 1986 při výbuchu a následném požáru čtvrtého reaktoru stala dějištěm nejhorší civilní jaderné katastrofy na světě. Radioaktivní spad kontaminoval část bývalého Sovětského svazu a některé evropské země.

Ukrajina elektrárnu nadobro uzavřela v prosinci 2000, za mezinárodní finanční pomoci však nadále pokračuje v zajišťování její bezpečnosti. Podle některých odborníků hrozí reálně nebezpečí, že se betonový sarkofág kryjící poškozený jaderný reaktor zhroutí.

Podle loňské zprávy OSN na místě podlehlo ozáření 58 lidí, z toho dva z obsluhy zahynuli přímo při explozi, 47 bylo ze záchranářských týmů a devět bylo dětí. Dalších 28 ozářených zahynulo ještě v roce 1986.

Silné radiaci z mraku nad elektrárnou bylo vystaveno 600 tisíc lidí, z toho 200 tisíc civilních obyvatel v okolí a na 400 tisíc vojáků povolaných k uzavření a evakuaci oblasti. Podle OSN mohlo celkově kvůli vystavení radiaci zemřít na 4000 lidí.

Řada ekologických organizací ale zprávu OSN kritizovala s tím, že tato čísla jsou silně podhodnocená.

Starší zpráva OSN z roku 2000 uvádí, že následné zdravotní problémy postihly v postsovětském Bělorusku, Rusku a na Ukrajině sedm milionů lidí. Tento počet lidí žije v odlehlých, vysoce kontaminovaných oblastech.

Mobilní diagnostické laboratoře tam zjistily u téměř poloviny z 90 tisíc osob vyšetřených v předloňském roce anomálie štítné žlázy. Bylo potvrzeno 215 případů rakoviny štítné žlázy, tedy dvakrát více než v roce 2000. Odborníci předpovídají, že počet případů tohoto onemocnění bude vrcholit v letech 2006 až 2020.