Haiti - rozdělený ostrov
Haiti je nejchudší zemí západní polokoule a zmítá se v bouři nepokojů a násilí.
Ani několik tisíc příslušníků mírové mise OSN nedokáže zastavit střety přívrženců a odpůrců levicového exprezidenta Jeana-Bertranda Aristida (55), který byl loni v únoru pod tlakem ozbrojeného povstání nucen rezignovat a uprchl do exilu. Prezidentské pravomoci převzal předseda nejvyššího soudu Boniface Alexandre (69), jenž požádal OSN o vyslání mezinárodních mírových jednotek a stojí v čele této 8,5 milionové země dodnes.
Již minulý měsíc se měly konat řádné prezidentské a parlamentní volby, kvůli nepokojům však byly odloženy na začátek ledna. I fakt, že v nich kandiduje 35 uchazečů, dokládá politickou rozštěpenost země, v níž až polovina obyvatel trpí podvýživou. Průměrný haitský občan musí vystačit s méně než dvěma dolary na den a dožívá se v průměru pouze 49 let.
Bývalý kněz Aristide se stal v únoru 1991 prvním demokraticky zvoleným haitským prezidentem poté, co země zažila desítky vojenských pučů, okupaci Spojenými státy (1915-1934) a několik diktatur. Nejkrvavější byla diktatura rodiny Duvalierů, jejíž tajná policie povraždila v letech 1957 až 1986 na 50.000 lidí. Další tisíce zmizely beze stopy a 1,5 milionu osob emigrovalo.
Také Aristide však byl po osmi měsících svržen vojenským pučem a vlády na Haiti se na tři roky zmocnila vojenská junta vedená Raoulem Cédrasem. Až na podzim 1994 ukončila vládu junty vojenská intervence USA, kterou posléze vystřídaly mírové jednotky OSN. Vlády se ujal prezident Aristide, jehož v únoru 1996 po řádných volbách vystřídal jeho stoupenec René Préval.
Aristide se do prezidentského křesla vrátil v únoru 2001 opět po řádných volbách, které ovšem opozice bojkotovala a Aristida dodnes obviňuje z neschopnosti a korupce. Již parlamentní volby v květnu 2000, v nichž zvítězila Aristidova strana Lavalas, prohlásila opozice za zmanipulované. Na nedemokratičnost voleb tehdy upozornily i Evropská unie a USA.
Haitská republika se rozkládá na 27.750 kilometrech čtverečních (velká téměř jako Belgie) na západě stejnojmenného ostrova ve Velkých Antilách v Karibském moři. Druhou částí ostrova je Dominikánská republika. Většinu obyvatel (95 procent) tvoří černoši, jejichž předkové byli v 16. století přivezeni z Afriky, když španělští dobyvatelé téměř vyhladili původní obyvatelstvo.
Tři čtvrtiny populace se hlásí ke kultu voodoo, který byl v roce 2003 oficiálně uznán za náboženství. Úředním jazykem je francouzština. Hlavním hospodářským odvětvím je pěstování cukrové třtiny. Hrubý domácí produkt však v posledních letech téměř neroste: loni klesl o tři procenta. Přes 60 procent obyvatel je podle odhadů nezaměstnaných.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
