Fimfárum 2 aneb Starší tvůrci straší líp
Dokončení recenze
Nejlépe si vybrali zástupci starší generace: Tři sestry a prsten Vlasty Pospíšilové mají nadhled, humor i rytmus, práce s loutkami nepostrádá vtip: to když se tři sestry opilecky táhnou z pivního tahu, nebo když jedna z nich svádí svého manžela "loutkovou erotikou".
Vynikající je i Pojarův Paleček. Možná mírně trpí délkou a závěrečné aktualizační motivy s televizí působí trochu lacině, ale vše vyváží vtipné scény s půvabným sněžným žroutem a jeho rodinkou.
Rozvleklost
Balejovo Moře, strýčku, proč je slané nabízí pěknou vizi pekla, i když zase: je to peklo české, milé, neděsivé; navíc příběhu chybí spád. Problémy s tempem ale v zásadě mají všechny pohádky; občas proto působí poněkud rozvlekle.
To platí i pro Klimtovy Hrbáče z Damašku. Loutky hrbáčů jsou velíškovsky krásně ošklivé a exotické prostředí je příjemným osvěžením, jen příběh se jaksi vleče. Kdo zná Klimtův Pád, až surrealisticky temnou adaptaci Charmsovy povídky, bude možná zklamán.
Fimfárum velké tak akorát
O Fimfáru 2 platí to, co říká Werich o Palečkovi: "Paleček byl veliký tak akorát pro svou dobu i do pohádky." I druhé Fimfárum je velké tak akorát pro naši dobu i do pohádky. Nezaskočí, ani nepřekvapí. Je malé, milé a české. V tom dobrém i v tom horším.
Nečeský je možná jen rozpočet filmu - 37 milionů korun. V rámci zdejších poměrů vysoce nadprůměrný, v rámci světových stále příliš nízký (animovaná tvorba je prostě nákladná). Přesto by se Fimfárum 2 mohlo stát vývozním artiklem, třeba jako jistá protiváha i doplněk k tento týden uvedenému Hostelu.
Fimfárum 2, Česká republika 2005. Námět pohádky Jana Wericha. Moře, strýčku, proč je slané? scénář, režie, výtvarník Jan Balej. Tři sestry a prsten scénář Jiří Kubíček, režie Vlasta Pospíšilová, výtvarník Petr Poš. Hrbáči z Damašku scénář a režie Aurel Klimt, výtvarník Martin Velíšek. Paleček scénář a režie Břetislav Pojar, výtvarník Pavel Koutský. 90 minut, distribuce Falcon.