• 16. dubna 1993

Po ofenzívě bosenskosrbských jednotek vyhlásila OSN Srebrenici a okolí spolu s pěti dalšími oblastmi Bosny a Hercegoviny za takzvané bezpečné zóny.

• 6. července 1995

Krátce po 03:00 začaly srbské raketomety ostřelovat Srebrenici. Město a okolní enklávu chránilo zhruba 600 lehce vyzbrojených nizozemských vojáků sil OSN.

• 8. července 1995

Po předchozím relativně klidném dni obnovili Srbové dělostřeleckou palbu. Kolem poledne zasáhli jedno ze stanovišť sil OSN, tamní vojáci se stáhli. Jeden Nizozemec zahynul, když Muslimové na ustupující modré přilby zaútočili.

• 9. července 1995

Bosenskosrbské jednotky vystupňovaly dělostřeleckou palbu, tisíce uprchlíků z táborů na jihu enklávy zaplavily Srebrenici.

Srbové obsadili další pozorovací stanoviště sil OSN, vzali jako rukojmí asi 30 nizozemských vojáků. Přibližně v 18:30 byli bosenskosrbští vojáci dva kilometry od města.

• 10. července 1995

Velitel nizozemských sil, podplukovník Ton Karremans, požádal po ostřelování stanovišť jeho mužů o letecký zásah proti Srbům. Velení sil OSN to nejprve odmítlo, po další žádosti letouny vzlétly. Srbové ale nakonec útoky zastavili a letecký úder byl odvolán.

Na ulicích Srebrenice se stupňovalo napětí, lidé oblehli postavení vojáků OSN. Karremans vedení města řekl, že pokud se Srbové z bezpečné zóny nestáhnou do šesti hodin ráno dalšího dne, zaútočí na ně letouny NATO.

• 11. července 1995

Srbské útoky neustaly, Karremansova žádost o letecké útoky ale neuspěla - podle jedněch údajů se cestou ztratila, podle jiných se nizozemskému veliteli vrátila s tím, že ji poslal na špatném formuláři. Kolem 10:30 nakonec Karremans požádal znovu, letounům ale docházelo palivo a musely se vrátit na základnu.

Kolem poledne se více než 20 tisíc uprchlíků uchýlilo pod ochranu Nizozemců na základnu v Potočari severně od Srebrenice.

Ve 14:30 zaútočily dvě nizozemské stíhačky na srbské pozice kolem Srebrenice, další útoky ale byly odvolány poté, co Srbové pohrozili, že zabijí nizozemská rukojmí.

Kolem 16:30 přijel do Srebrenice velitel srbských jednotek, generál Ratko Mladić, kterého doprovázel televizní štáb. Na setkání s Karremansem požadoval, aby Muslimové odevzdali zbraně výměnou za záruku bezpečnosti.

• 12. července 1995

Autobusy začaly odvážet ženy a děti na muslimská území. Muži mezi zhruba 15 a 75 lety  byli izolování, údajně kvůli vyšetřování, zda nespáchali válečné zločiny.

Během následujících 30 hodin srebrenickou enklávu opustilo asi 23 tisíc žen a dětí, na 15 tisíc muslimských vojáků se pokusilo probít skrz hory ke svým jednotkám, značná část z nich padla do zajetí.

• 13. července 1995

Ve skladišti ve vesnici Kravica byli zabiti první neozbrojení muslimští zajatci.

Nizozemští vojáci předali Srbům kolem 5 tisíc uprchlíků, skrývajících se na základně v Potočari. Výměnou za to bylo propuštěno 14 zadržovaných vojáků OSN.

• 16. července 1995

Objevily první informace o masakrech, a to od uprchlíků, kteří se dostali na Muslimy kontrolovaná území. Pozdější odhady hovoří o tom, že během pěti dnů, jež následovaly po obsazení Srebrenice, bylo zabito kolem 7 tisíc muslimských mužů.

Po jednání mezi OSN a bosenskými Srby mohli poslední nizozemští vojáci opustit Srebrenici, kde ale museli zanechat zbraně, vybavení a zásoby.#reklama