reklama

Dub zimní
Quercus petraea, Quercus sessilis
Lidové názvy: drňák, drnák, zimák
Čeleď: bukovité

Popis rostliny

Dub zimní je statným listnatým stromem s výškou od 20 až do 40 m. Má nepravidelnou rozložitou korunu, která je protažená do výšky. Silné větve jsou uzlovité a křivolaké.
Dub má hluboký kořen a mohutný válcovitý kmen. Letorosty dubu jsou lysé, s šedočernou borkou. Borka dospělého dubu je nápadně rozpukaná a brázditá.
Opadavé listy dubu vyrůstají na dlouhých řapících. Mají široce obvejčitý tvar a délku až 15 cm. Jsou laločnaté, na bázi klínovité, na vrcholu široce zaokrouhlené. Horní strana tuhých listů je jemně lesklá, sytě zelená, spodní je světlejší.
Dub zimní je jednodomou dřevinou, kvete v dubnu až červnu. Samčí květy tvoří jehnědy. Samičí květy vyrůstají v paždí listů. Jsou uloženy v rozšířeném květním lůžku, které vytváří miskovitou číšku.
Plody, označované jako žaludy, jsou nažky podlouhle vejcovitého tvaru. Jsou typicky přisedlé, jen ojediněle krátce stopkaté. Tak se dub zimní odlišuje od svého příbuzného – dubu letního. Dub letnížaludy stopkaté.

Výskyt a pěstování

Dub zimní je doma téměř po celé Evropě. Najdeme ho především v pahorkatinách a nižších horských polohách. Často je k vidění vedle dalších listnatých stromů. Vytváří porosty označované jako doubravy. Stromu svědčí svěží, hluboké půdy s dostatkem minerálů. Snáší i nedostatek vláhy či znečištěné ovzduší.
Dub představuje atraktivní zahradní solitéru a parkovou dřevinu. Využívá se i pro velmi kvalitní a odolné dřevo.

Léčitelství

V léčitelství slouží zejména dubová kůra. Až z 20 % je tvořena katechinovými tříslovinami. Vedle toho obsahuje hořčiny, flavonoidy, pryskyřice, kyselinu galovou, elegovou aj. Vzácně se v léčitelství uplatňuje také list stromu nebo zralé žaludy.
Dubová kůra se sbírá z mladších stromů (do 10 let), nejlépe stromů určených ke kácení. Pro léčitelství slouží hladká a lesklá kůra, z větviček o průměru do 5 cm. Sbírá se brzy zjara, ještě než vyraší listy. Suší se na slunci. Správně usušená dubová kůra se ohýbá do ruliček. Má hrubě vláknitý lom. Uchovává se v suchu.

Léčivé účinky dubové kůry

- má svíravé působení
- má protizánětlivé a dezinfekční vlastnosti
- pomáhá při průjmech a zánětech trávicí trubice
- zastavuje krvácení
- zevně je prospěšná při hemoroidech
- léčí zanícenou kůži a sliznice
- urychluje hojení menších popálenin nebo omrzlin

Podávání a užití

Vnitřní užití

Dub zimní se vnitřně podává jen vzácně. Hrozí alergickou reakcí, kterou vyvolává u citlivých osob. Ve větších dávkách způsobuje zvracení. Přesto se po šálku, 2 – 3x denně, může popíjet jako čaj. Čajový odvar se připravuje z čajové lžičky sušené nadrolené kůry, která se mírně povaří v šálku vody. Má nahořklou, silně svíravou chuť a charakteristické tříslovinové aroma.
V léčitelství se dubová kůra využívá i jako prášek, který se podává na lžičku nože několikrát denně, vždy se zapíjí vodou.
Obdobně jako kůra, avšak s menším účinkem, slouží i listy dubu nebo žaludy. Ty se pro obsah tříslovin před konzumací musejí opražit. Poté se stávají lahůdkou obdobně jako jedlé kaštany. Pokud se nadrcené vyluhují ve vodě, po vysušení se uplatní jako náhražka mouky nebo kávovina.

Vnější použití

Dubová kůra nabízí své svíravé, hojivé a protizánětlivé vlastnosti jako bylinná koupel, obklad, kloktadlo, ústní voda nebo vlasová voda. Základem je vždy silný odvar z drogy.
Koupel je prospěšná při hemoroidech, hojí zanícenou pokožku, mykózy, vředy, ale také křečové žíly, drobné popáleniny či omrzliny. Obdobně působí i obklad. Kloktadlo z dubové kůry podporuje léčbu zánětů v dutině ústní. Pokud se odvar z dubové kůry použije k omývání vlasů, zmírní jejich padání a působí proti lupům.

Koupel z dubové kůry – recept

Na 1 l vody si připravíme 50 g sušené dubové kůry. Tu nejprve nadrtíme najemno, poté ji vložíme do vody a necháme luhovat několik hodin. Poté výluh přivedeme k varu a vaříme asi 15 min., abychom ho přidali do vodní lázně.
Při manipulaci s dubovou kůrou je třeba počítat s tím, že použité nádobí může zbarvit dohněda.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Související články

reklama
reklama
reklama