Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice
p. Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí České republiky
Hejtmanové krajů,
Primátoři měst,
Starostové městských částí a obcí a předsedové zastupitelstev měst a obcí
České republiky
V Praze dne 21. února 2006

Vážený pane předsedo Vlasáku, vážení páni krajští hejtmanové, primátoři a starostové,

s příchodem nového roku získává vše svěží a přívětivou tvář. Rok 2006 je v čínském zemědělském kalendáři rokem psa, a já si dovoluji srdečně Vám popřát vše nejlepší do nového roku. Přeji Vám, aby kraje, města i obce v České republice pod Vaší správou dospěly k další prosperitě.

Za poslední léta doznaly čínsko-české vztahy značného rozvoje, a zvláště po úspěšné návštěvě prezidenta ČR Klause v ČLR a po historické výměně návštěv premiérů obou zemí v roce 2005, se čínsko-české vztahy výrazně zlepšily a vstoupily do nové etapy rozvoje zcela konkrétní a všestranné spolupráce.

Důležitou součástí čínsko-českých vztahů je i součinnost a komunikace mezi jednotlivými oblastmi. Během návštěvy premiéra Wen Ťia-pao v ČR čínská a česká strana podepsaly řadu projektů, jako např. firmy Čchang-chung na výrobu televizorů ve Středočeském kraji, nebo šanghajské firmy Mej-lin Group na založení závodu na zpracování potravin v Teplicích, aj.

Věřím, že počet krajů, měst a obcí, které mají v ČR užitek z čínsko-české spolupráce, se bude dále zvyšovat. Je nezbytné, aby zároveň s rozšířením komunikace mezi jednotlivci z obou zemí se také neustále prohlubovalo vzájemné poznání našich národů.

Poslední léta, vždy v měsíci březnu, některá česká města a obce vyvěšovaly na radnici tzv. "vlajku Tibetu". Chtěl bych Vám při této příležitosti přiblížit tibetskou historii, současnost a také čínské stanovisko k otázce Tibetu, prosím, abyste to vysvětlili těm, kteří neznají tato fakta, abychom mohli společně chránit přátelské vztahy a spolupráci našich zemí.

Jak všichni vědí, Tibet je odedávna nedílnou součástí čínského území. Vlády ostatních zemí světa uznávají, že Tibet je součástí Číny, jsou proti nezávislosti Tibetu, a toto je také stanovisko vlády České republiky.

Po založení Čínské lidové republiky v roce 1949 se ústřední čínská lidová vláda v souladu s historickou a tehdejší situací Tibetu rozhodla přijmout opatření pro mírové osvobození Tibetu. V roce 1951ústřední čínská lidová vláda s místní tibetskou lidovou vládou podepsaly "Dohodu o mírovém osvobození Tibetu".

Roku 1959 se rozběhly demokratické reformy, odstranily feudální nevolnický systém a nevolníci, kteří tvořili 95 % z obyvatelstva Tibetu, se vymanili z postavení poddaných bez základních lidských práv, ovládaných svými pány.

Přestaly se užívat fyzické tresty jako vydloubnutí očí, stažení z kůže, useknutí rukou, a tibetský lid stejně jako další národnosti v ČLR, získal všechna politická práva zaručená ústavou a právními normami. Po založení Tibetské autonomní oblasti roku 1965 byl v Tibetu oficiálně ustaven systém místní národní samosprávy, a ve společenském řádu v Tibetu tak došlo k historickému kroku.

Během uplynulých 40 let, za podpory ústřední vlády i vlád ostatních provincií a měst, se neustále rozvíjelo hospodářství; v posledních deseti letech přesáhla roční míra ekonomického růstu 12 %. V roce 2004 překročil GDP v zemi 2,4 miliard USD, což ve srovnání s rokem 1958 představuje téměř dvacetinásobek; průměrný GDP na 1 obyvatele dosáhl 940 USD.

Život lidu se nepřetržitě zlepšuje, tibetští zemědělci, pastevci, obyvatelé měst a obcí se převážnou většinou vymanili z chudoby a jejich průměrné příjmy přesáhly celostátní průměr. Převratnou událostí je uvedení celé trasy čchinchajsko-tibetské železnice do provozu, což znamená konec kapitoly dějin Tibetu bez železnice.

V oblasti kultury a náboženství již od založení Tibetské autonomní oblasti čínská ústřední vláda hluboce respektuje ochranu tibetských kulturních tradic a náboženskou víru tibetských spoluobčanů.

Když v prosinci loňského roku tradiční hlava tibetského buddhismu, jedenáctý pančhenlama, uspořádal v Tibetu oslavu 10. výročí uvedení na trůn, přišli mu blahopřát představitelé různých lamaistických sekt. V současné době je v Tibetu 1787 různě velkých chrámů, přes 46 tisíc lamů, jsou zaručeny potřeby náboženského života věřících.

Ústřední vláda se také zaměřila na opravu památek, zapsaných do Seznamu světového kulturního dědictví vedeným organizací UNESCO, jako je palác Potála, chrám Džókhang a dalších nábožensky významných míst. Každý, kdo byl Tibetu, se mohl přesvědčit o tom, že tradiční tibetská kultura je velmi dobře chráněna.

Od roku 1980 přijelo do Tibetu na návštěvu asi 70 tisíc Tibeťanů, žijících v zahraničí, a to včetně příbuzných dalajlamy; rozvoj jejich vlasti a Tibetu na ně učinili hluboký dojem. Mezi ústřední vládou a dalajlamou existuje plynulá komunikační cesta, a pokud opustí stanovisko k oddělení Tibetu, dveře k jednání jsou stále otevřeny.

Problém tkví v tom, že dalajlama přesto, že ve svých ústních projevech nepožaduje "nezávislost Tibetu", žádá pouze ochranu tibetské tradiční kultury a náboženské víry, ve skutečnosti se jeho slova s činy neshodují - nikdy neustal v aktivitách vedoucích k odtržení Tibetu.

Dodnes udržuje tzv. "exilovou tibetskou vládu", "exilový tibetský parlament", a v tzv. "exilové ústavě" nadále zůstává klauzule o Tibetu jako samostatném státu. Tzv. "exilová tibetská vláda" a "exilový tibetský parlament" jsou nezákonné, mezinárodně je žádná vláda neuznává.

"Vlajka se sněžnými horami a lvy" původně sloužila jako vojenský prapor místní tibetské posádky, teprve později byla dalajlamou určena jako "vlajka tibetského státu", je vyjádřením "tibetské nezávislosti". Proto vyvěšení "tibetské vlajky" představuje podporu nezávislosti Tibetu.

Většina zemí světa, včetně Číny, jsou mnohonárodnostní státy; respektování historických tradic, národních podmínek a reality znamená základ pro zachování regionální i mezinárodní stability. V Evropě by bylo asi těžko představitelné, že by některá z místních vlád nebo zastupitelstev mohly veřejně podporovat nezávislost baskické oblasti ve Španělsku.

Věřím, že místní samosprávy i zastupitelstva ČR také nebudou veřejně zasahovat do vnitřních záležitostí Číny a žádat nezávislost Tibetu, a porušovat tak všeobecné zvyklosti a pravidla mezinárodních vztahů, a že nebudou jednat v rozporu s oficiálním stanoviskem vlády ČR.

Doufám, že vedoucí představitelé krajů, měst, obcí i místních zastupitelstev plně porozumí citlivosti tibetské otázky, soustředí pozornost na celkovou situaci čínsko-českých vztahů, využijí svého vlivu a budou příslušným způsobem působit na zastupitele krajů, měst, obcí atd., aby pochopili a respektovali historii, nedopouštěli se kroků, které škodí zdravému rozvoji čínsko-českých vztahů, skutečně prosazovali bilaterální vztahy v různých sférách, včetně spolupráce mezi jednotlivými oblastmi. Kdybyste chtěl znát stanovisko vlády ČR k otázce Tibetu, můžete se poradit s ministerstvem zahraničních věcí ČR.

Doufám, že v rámci rozvoje česko-čínských vztahů a prohlubování spolupráce mezi jednotlivými oblastmi bude stále více vedoucích představitelů z různých míst ČR mít možnost podívat se do Číny a Tibetu. Parlament ČR vyslal delegaci na návštěvu Tibetu, a po této návštěvě se poslanci jeden po druhém vyjádřili, že zde viděli něco jiného, než o čem kdysi slyšeli.

Opravdu zveme co nejvíce českých přátel, aby jeli do Tibetu, a sami se přesvědčili o významu přísloví, které existuje jak v čínštině, tak v češtině: "jednou vidět je lepší než stokrát slyšet".

Těším se na komunikaci a spolupráci s každým, kdo úspěšně prosazuje nepřetržitý rozvoj v nejrůznějších oblastech přátelských vztahů mezi našimi zeměmi. Pokud by někdo potřeboval více porozumět určité situaci, prosím, spojte se s velvyslanectvím ČLR.

S úctou.
Tang Guoqiang
Velvyslanec Čínské lidové republiky v České republice