Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně a poslanci,

děkuji za příležitost vystoupit před vámi a opět vysvětlit podstatu této nešťastné kauzy a svou roli v ní.

Zároveń bych chtěl svým způsobem ocenit všechny ty, kteří umožnili přerušení této schůze z důvodu mé nedávné hospitalizace.

Dovolte na úvod jednu osobní poznámku. Mrzí mě, že tato kauza vrhá stín na české předsednictví. Byla to akce, která pro mě osobně i pro celý můj tým představovala obrovskou výzvu a velkou práci . Byla to v mnoha ohledech největší akce v historii České republiky. Všichni, kdo jsme se na ní podíleli, jsme pyšní, že jsme ji zvládli. A teď je tento úspěch zpochybňován.

Jistě, s odstupem času se dá na každém - úplně každém projektu takto ohromného rozsahu najít něco, co by bývalo šlo udělat lépe. I mě tato kauza přiměla zpytovat svědomí a hledat, co se nám tehdy nepovedlo, jak jsme chtěli. Možná jsme například měli požadovat od vybraného generálního dodavatele nějaké záruky ohledně jeho subdodavatelů. Asi jsem měl i já osobně hledat ještě větší míru jistoty, že můj tým pracuje správně, možná jsem se měl víc podílet na operativní činnosti a některé věci více hlídat.

Ale po bitvě je každý generál. Chci tím říci, že když se na přípravy předsednictví podívám optikou toho, co jsme věděli tenkrát, pořád nemohu nalézt nějaké fatální selhání.

Dámy a pánové, rád bych řekl, že jako politikovi, členovi vlády a místopředsedovi vládní strany mi je velmi líto, že se tato schůze vůbec koná. Nemohu si odpustit poznámku, zda bychom se (ve chvíli, kdy se zdá více než pravděpodobné, že Řecko i po vydatné finanční půjčce, může zbankrotovat) neměli spíše věnovat mnohem důležitějším diskusím – nad penzijní či zdravotnickou reformou či diskuzí nad budoucností české armády. Ale rozumím tomu, že pro opozici je to vítaná příležitost blýsknout se kritikou.

Na druhou stranu musím přiznat, že tuto mimořádnou schůzi vítám jako příležitost znovu vše vysvětlit, objasnit některé detaily, které jsou převážně v médiích často velmi mylně interpretovány.

Dovolte mi teď shrnout zásadní fakta spojená s onou zakázkou. Doufám, že toto mé shrnutí přispěje k tomu, abyste si mohli udělat o přípravách českého předsednictví přesnější obraz.

Vedle tohoto mého vysvětlení však potřebujeme především výsledek policejního vyšetřování, které probíhá již od ledna. Jsem si jist, že vyšetřovatelé mají k dispozici perfektní dokumentaci ke každé koruně, kterou jsme za přípravy předsednictví zaplatili, a nemůže se proto stát, že by vyšetřování uvízlo na nedostatku důkazů. Jsem pevně přesvědčen o tom, že se ukáže, že šlo o standardní zakázku. Doufám také, že výsledků vyšetřování se dočkáme co nejdřív.

Bohužel zatím tyto výsledky nemáme. Přesto dnes musím a chci říci svůj komentář k celé kauze.

Nejprve několik slov k výtce nesprávné volby způsobu výběrového řízení. O tom, že Česko bude v roce 2009 hostit předsednictví EU a že většina největších akcí se nemůže konat jinde než v Kongresovém centru Praha, se vědělo několik let dopředu. Rozhodně dřív než organizační tým pod mým vedením zahájil vlastní přípravy. Jistě to věděla i společnost Promopro, která proto již v roce 2007 podepsala s KCP dlouhodobou smlouvu o generálním partnerství, která ji de facto garantovala exkluzivitu na dodávky technického zajištění v KCP. Poté, co jsme na jaře 2008 podepisovali – po náročných jednáních - nájemní smlouvu s KCP, KCP písemně deklarovalo, že při případném využití jiného partnera pro poskytování služeb technického zajištění než Promopro by mohlo dojít k vážným organizačním a finančním komplikacím. Díky tomuto faktu by i případné výběrové řízení směřovalo s velkou pravděpodobností k vítězství společnosti Promopro. Nebylo-li by tomu tak, Promopro by zcela určitě vystupovalo jako subdodavatel případného jiného vítěze, což by znamenalo ještě vyšší náklady. Přesto byla varianta výběrového řízení v průběhu příprav předsednických akcí důkladně zvažována. Ovšem kromě výše uvedené výhrady exkluzivity proti němu mluvily i další argumenty. V době vypsání nebyly do potřebné míry detailu známy jednotlivé parametry pro konání akcí. A naprosto by tento způsob výběru nedovoloval reagovat na nenadálé změny v kalendáři. Takže například na organizaci summitu EU s prezidentem Obamou, o jehož konání bylo rozhodnuto s předstihem pouhého jednoho měsíce, by bylo nutné vypsat nové, oddělené výběrové řízení, což by čistě z časového hlediska nebylo zvládnutelné. Varianta otevřeného výběrového řízení byla tedy nakonec odmítnuta, neboť nebyla adekvátní situaci. Byly zvažovány i jiné možné formy výběru, jako například soutěžní dialog, nicméně všechny prokázaly jisté slabiny s ohledem na požadavky organizátora a na pořadavky EK. Neveřejné jednací řízení s jedním uchazečem byla až ta poslední možnost, ke které se organizační tým uchýlil.

Budiž také řečeno to, že naše akce nebyly ani v nejmenším poznamenány žádnými technickými problémy, které se v současnosti opakovaně objevují například v Maďarsku.

Dámy a pánové, když se vrátím na samotný začátek, tato kauza odstartovala obviněním, že ozvučení českého předsednictví stálo tři čtvrtě miliardy. Tato kratičká věta obsahuje hned dvě nepravdy, které bych rád bych vysvětlil.
Za prvé, byl to 551 milion včetně DPH, tedy stát zaplatil ve skutečnosti 460 milionů korun.
A za druhé, zdaleka nešlo o pouhé ozvučení.

Nyní k nákladům
Samozřejmě, ani 460 milionů korun není málo peněz. Dovolte proto, abych se krátce zmínil o důvodech, proč byly náklady na předsednictví nakonec vyšší, než jsme původně odhadovali.

 V prvé řadě, a to se ukázalo hned při spuštění příprav, prostory, ve kterých se akce konaly, nebyly v řadě případů v dostatečné míře připraveny na konání nejnáročnějších zasedání předsednického formátu. Jednalo se zejména o prostory pro média, kde bylo nutné vybudovat funkční tisková střediska. Netýkalo se to pouze zasedacích prostor v regionech, ale z velké části také Kongresového centra v Praze.

 Dalším ještě významějším faktorem nárůstu požadavků na technické zajištění a následně tak i vynaložené náklady byly neplánované akce českého předsednictví. Příprava smluv probíhala v souladu s návrhem na konání akcí českého předsednictví, který na svém jednání již dne 10. října 2008 schválil Výbor pro evropskou unii na vládní úrovni usnesením č. 12. Ten počítal s celkem 11 neformálními ministerskými zasedáními a dvěma setkáními vlády - s Evropským parlamentem a s Evropskou komisí. Na tento počet akcí byl také určen předběžný rozpočet technického zajištění. Kromě těchto 13 velkých plánovaných akcí se však navíc uskutečnily čtyři summity na nejvyšší úrovni, tři dodatečná neformální zasedání na úrovni ministrů a pět ministerských konferencí. O všech těchto akcích bylo rozhodnuto – mnohdy na přání Evropské komise či Evropské rady – až dávno poté, co byly uzavřeny smlouvy s dodavatelem konferenční techniky a služeb.

To znamená, že počet těch nejvýznamnějších akcí organizovaných Úřadem vlády byl zdvojnásoben. K nárůstu došlo také u akcí na nižší úrovni.

 Další důležitý fakt, který musím zdůraznit je skutečně neočekávaně velký zájem médií, ať už z různých důvodů (politické krize, summit s americkým prezidentem, další summity s představiteli zemí střední Asie). Počet míst a technické zabezpečení pro novináře je pro přípravy jeden z klíčových faktorů.

Není pravda, že jsme na zvýšený růst nákladů nereagovali. Již od druhého měsíce předsednictví byla přijata rázná opatření. V únoru 2009 jsme vypracovali úsporný mechanismus výrazně omezující rozsah poskytovaných služeb pro jednotlivá zasedání. Ten fungoval plně až do posledního dne předsednictví. Nelze tedy souhlasit s nařčeními, že se rozpočet utrácel zcela bez rozmyslu a marnotratně.

Dalším důkazem, že jsme se státními penězi zacházeli velmi obezřetně, je, že jsme kontrolovali dodavatele a oprávněnost jeho finančních nároků. Rozporovali jsme některé faktury, požadovali jsme jejich doplnění. V době mého odchodu z vlády začátkem května 2009 nebylo firmě Promopro proplaceno víc než 270 mil. CZK. Přesto ani tehdy, ani později - kromě dílčích chyb a nepřesností – nebyly odhaleny žádné zásadní nesrovnalosti.

Koneckonců i celkové srovnání nákladů za konferenční techniku a s ní spojené služby na Summit NATO v roce 2002 a na předsednictví v roce 2009 nevyznívá ve prospěch nějakého zásadního předražení. Souhrnné náklady na tyto služby pro summit NATO, který trval tři dny, činily zhruba 120 mil. korun. Tehdy je poskytovaly tři dodavatelé, z nichž dva (včetně firmy Promopro) byly vybrány v soutěži a jeden (Damovo) byl – z důvodu exkluzivity v KCP – vybrán napřímo. Připomínám také, že tato akce byla doma i v zahraničí hodnocena nejen jako dobře, ale také úsporně zorganizovaná. V tomto světle se náklady na předsednictví, které obnášelo daleko větší počet akcí a bylo rozprostřené do šesti měsíců, nejeví jako nijak přemrštěné.

TECHNICKÝ POPIS
Dámy a pánové, dovolte mi teď krátce popsat, v čem vlastně technické zajištění českého předsednictví spočívalo a proč je nesmyslem mluvit o pouhém ozvučení.
Technické přípravy na předsednictví probíhaly od října 2008. Postupně bylo nutné připravit všechny prostory pro účely zasedání, a to jak ty, které nejsou určeny pro konání takových akcí podobného rozsahu, tak i Kongresové centrum Praha.
Pokud jde o samotné KCP, bylo nutné významně posílit a obnovit jeho infrastrukturu, protože akce podobného rozsahu se tam konala naposled v roce 2002 při zasedání summitu Severoatlantické aliance. V rámci příprav byly provedeny kompletní revize stávajícího vybavení, následně bylo instalováno dodatečné zařízení, rozvody, kabely, zásuvky, telefonní ústředny, internetové a telekomunikační servery, byly připraveny podmínky pro spuštění počítačových sítí včetně jejich napojení do veřejné sítě a včetně důkladného zabezpečení proti kybernetickým útokům. Ve všech objektech byla také provedena kompletní příprava pro vytvoření interního televizního okruhu a instalovány sítě pro rozvod televizního a rozhlasového kanálu.
Je jasné, že řada z těchto prací byla podmíněna stavebními zásahy. Veškeré stavební práce však byly dočasného charakteru a všechny prostory musely být podle nájemních dohod následně uvedeny do původního stavu.

Pokud jde o ostatní prostory, jako příklad může posloužit organizace neformální ministerského zasedání šéfů diplomacie EU27 plus kandidátských zemí, které se konalo na konci března 2009 na zámku v Hluboké nad Vltavou. Příprava prostor zámku, přilehlé galerie a parku trvala několik měsíců, přímo v místě za využití služeb dodavatelů byla spuštěna 6 týdnů před vlastní akcí. Bylo nutné vybudovat kompletní novou infrastrukturu pro delegace, novináře a pro podpůrný personál, protože zámek není v běžném stavu schopen pojmout jejich nároky. Vzhledem k ročnímu období bylo nutné zámek temperovat na teplotu alespoň blízkou teplotě pokojové. S ohledem na historický charakter objektu zámku muselo vytápění probíhat postupně, o jeden stupeň denně. Zároveň se muselo dbát na udržování stanovené úrovně vlhkosti. To vše znamenalo čtyřtýdenní nepřetržitý proces, kdy v hodinových intervalech pracovníci Promopro a zámku Hluboká obcházeli prostory a kontrovali, případně regulovali teplotu v zámku. Aby tento náročný proces mohl probíhat, musela být instalována vedlejší elektrická síť, která kapacitně umožňovala zapojení vytápěcích a zvlhčovacích zařízení.

Dále bylo nutné vystavět v přilehlém parku zámku „stanové městečko“ pro novináře, jak píšící, tak televizní a rozhlasové, kterých bylo dohromady téměř 300. Celkem se postavilo 10 stanů různé velikosti s kompletním kancelářským vybavením, na které jsou zástupce médií zvyklí z běžných tiskových středisek. Všechny tyto stany byly taktéž vytápěny. Součástí dodávek byla i mobilní sanitární zařízení.
Celkem bylo nataženo na 30 km propojovacích kabelů, jak pro elektrickou síť, tak pro telekomunikace. Bylo zapojeno 18 nových elektrických rozvaděčů. Technika a další zařízení byly naváženy dvaceti nákladními vozy. Na akci se v nejexponovanějších momentech podílela téměř stovka techniků. Do nákladů se pochopitelně promítla nejen příprava a provoz veškerých zařízení, ale také následné uvedení celého areálu do původního stavu. Celý deinstalační proces musel být ukončen v co nejkratším čase s ohledem na začínající turistickou sezónu. V této době, stejně jako v době příprav, střežila zámek a jeho okolí najatá agentura, což bylo také součástí dodávky.

Dámy a pánové, omlouvám se za poněkud nudný popis, ale chci, abyste pochopili, co vlastně obnášelo připravit jednací prostory. A těch jsme vybudovali víc: vedle Hluboké také v Mariánských Lázních, Litoměřicích, Brně a Luhačovicích.
Doufám, že je již jasné, že označit celé technické zajištění předsednictví za „ozvučení“, je opravdu nesmysl. Byl to komplexní a nesmírně náročný projekt a já jsem rád, že jsme ho úspěšně zvládli.

Dámy a pánové, závěrem mého vystoupení mi dovolte zopakovat, že mě mrzí, že úspěšné předsednictví České republiky je zpochybňováno. Jak už jsem říkal, po bitvě je každý generál a dílčí nedostatky se dají najít vždycky. Například je dnes jasné, že přísné finanční limity na jednotlivé akce, které jsme zavedli od února, jsme mohli zavést už od začátku. Ale žádné zásadní chyby si nejsem vědom.

Na závěr bych ještě jednou rád zdůraznil, že zatím nikdo neprokázal, že technické zabezpečení českého předsednictví bylo skutečně předraženo. Finanční vyúčtování celého předsednictví bez připomínek schválila na jaře 2010 Fischerova vláda. Ano, je pravdou, že Finančně-analytický útvar MF následně upozornil na některé finanční transakce mezi subdodavateli této zakázky, které vyvolávají oprávněné otázky, a předal výsledky svého šetření policii. To je samozřejmě v pořádku.
Nemohu tedy než zopakovat: počkejme si všichni na výsledky řádného vyšetřování.
Politické odpovědnosti se nezříkám, ale kategoricky odmítám tvrzení o jakémkoliv úmyslu či podílu na zneužívání veřejných financí v souvislosti s CZ PRES.