reklama

Dobývání Everestu: mariáš a křížovky

V základním táboře strávila expedice celkem 42 dní, během nichž se její členové desetkrát přesunuli pod stěnu a zpět. Takto nachodili po moréně, hromadě kamení nasypané na ledu, který se stále pohybuje, asi 200 kilometrů. Ve stěně pracovali šestkrát a vynosili do ní a připravili k fixování celkem 1800 metrů lan. Z BC pod stěnu také odnesli tři metráky materiálu (stany, nádobí, jídlo, lana, karabiny, kotvy, šrouby do ledu...).

Nejdelší cesta byla ta z Káthmándú do základního tábora. Trvala 18 dnů! Nazpět však byla výprava za pouhé dva dny. Cestu "tam" ale ovlivnila spousta věcí. Třeba stávka maoistů, která zablokovala všechny výjezdy z města. Nebo zařizování očkování proti vzteklině, když Lucii v Tingri pokousal pes. A podobné "radosti".

Výprava zažila extrémně studenou a nepříznivou sezónu. Po celou dobu pobytu, vyjma posledních pěti dnů, se v základním táboře nedalo ani přes největší polední parno chodit v sandálech a v tričku s krátkým rukávem. Průměrná noční teplota venku byla -20 stupňů, ve stanu pak minus devět. A když se počasí chtělo předvést, ještě o pět stupňů méně.

Snad se nám to ještě podaří, nepřestávají věřit členové (pro tentokrát) neúspěšné expedice. A popřáli více štěstí a úspěch dalším českým expedicím, které se vydaly dobývat K2.

reklama
reklama
reklama