Dna, lékařsky arthritis urika, také pakostnice či podagra, lidově nemoc králů, představuje onemocnění metabolického systému.
Organismus trpící dnou neprodukuje dostatečné množství trávícího enzymu, který by z těla odbourával kyselinu močovou. Ta vzniká při metabolismu některých složek potravy.
Hlavním projevem nemoci je právě zvýšená hladina kyseliny močové v krvi. Zdravotní statistiky ji dnes bohužel zaznamenávají až u 10 % populace, ve většině případů jde o muže.
Příznaky nemoci
V prvotním stádiu, nazývaném jako asymptomatická hyperurikémie, se nemoc nemusí nijak projevovat. Jako dna se označuje již stav se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi.
Normální hladina kyseliny močové v krvi je:
- 140 – 340 µmol/l (ženy)
- 220 – 420 µmol/l (muži)
Krystalky kyseliny močové se postupně vlivem gravitace usazují v dolní části těla, především v kloubech. Poškozují tkáně kloubu (nejčastěji kloub palce u nohy, ale také klouby ruky, příp. kotníky, kolena), což se projevuje silnou bolestí. Mluvíme o akutním dnovém záchvatu.
Bolest obvykle přichází náhle, v ranních hodinách. Daný kloub je pak oteklý a velmi citlivý na dotek. Postupně se v něm rozvíjí zánět.
Záchvat dny obvykle trvá pouze několik dnů. Bohužel se v rámci měsíců či let vrací.
Posledním stádiem nemoci je tzv. chronická tofózní dna. Ložiska krystalků kyseliny močové, tzv. tofy jsou patrné na pohled – v oblasti kloubů dolních i horních končetin, nezřídka také jako drobné boule na ušních lalůčcích.
Onemocnění může dlouhodobě vyústit až k trvalému poškození kloubů a snížení pohyblivosti. Kyselina močová bohužel často vykrystalizuje až v močové kameny. Nejhorší stadia nemoci jsou spojena s poškozením ledvin. Onemocnění je nezřídka provázeno také dalšími metabolickými poruchami, například cukrovou.
Léčba
Na vzniku nemoci se společně podílí několik faktorů. Negativně ji ovlivňuje příjem purinů ve stravě – ty se v metabolických procesech rozkládají na kyselinu močovou. Dna je často spojena s nadměrnou konzumací masa nebo alkoholických nápojů, absencí některých vitamínů či nedostatkem tekutin, ale také nezdravým životním stylem, nadváhou nebo dlouhodobým užíváním některých léků (diuretik).
Právě pro souvislost s nadměrným příjmem masa se dna označuje také jako nemoc králů. Svoji roli hrají i genetické dispozice.
Léčba dny logicky spočívá především v přísném dietním režimu a zdravé životosprávě. Je třeba zcela vyloučit rizikové druhy potravin a alkoholické nápoje.
Léčebný režim by měl provázet také dostatečný přísun tekutin, pravidelný pohyb nebo eliminace stresových faktorů.
Léky, které předepisuje lékař, mají snižovat koncentraci kyseliny močové v krvi. Jde především o allopurinol. Při akutním dnovém záchvatu je mohou provázet léky proti bolesti (analgetika) a léky proti zánětu (antirevmatika).
Jídelníček
Dieta je při dnovém onemocnění založena na omezení příjmu potravin s vysokým obsahem purinů. Z jídelníčku je třeba eliminovat především červené maso, vnitřnosti, také luštěniny, smažená jídla, některá dochucovadla, ostré koření, sladkosti, kakao nebo alkoholické nápoje. Je vhodné omezit pití kávy.
Jídelníček sestává především z vybraných druhů ovoce a zeleniny. Doporučují se jahody a třešně v jakékoliv podobě. V některých případech se osvědčila i celerová šťáva.
Při dnovém onemocnění lze konzumovat tmavé a bílé pečivo (žitná ani pšeničná mouka neobsahuje žádné puriny), brambory, hnědou rýži, také nízkotučné mléčné výrobky aj. V omezené míře lze jídelníček doplnit i o vejce, vařenou šunku či sladkovodní ryby, na rozdíl od některých mořských ryb, které obsahují vysoký podíl purinů (například sardinky).
Jídlo by mělo být přijímáno v malých dávkách, minimálně 4x denně. Dietu by měl provázet také zvýšený přísun tekutin (alespoň 2 litry denně).
Rizikové potraviny
- červené maso, vnitřnosti, uzeniny
- ostré koření, dochucovadla, masové extrakty
- tučné sýry, smažená jídla
- kynuté těsto, sladkosti, cukrovinky
- kakao a kakaové produkty
- luštěniny, rajčata, okurky, špenát, česnek
- alkoholické nápoje (destiláty, pivo i víno)