Na začátku byl chytrý nápad ředitele jedné znojemské základky. Na konci možná stojí zásadní zlom ve výuce, a to nejen v ČR.

Projekt nazvaný Digitální hnízda šikovně využívá moderní počítačovou techniku, aby motivoval děti k učení. Výsledek? Žáci jsou nadšeni, jejich výsledky výrazně převyšují republikový průměr a o model projevily zájem další školy. Že by se po letech tunelování peněz určených na vybavení škol počítači konečně objevil rozumný projekt? Vypadá to tak - už proto, že není „nadirigován" shora, ale vzniká spontánně "zespoda".

Jak takové digitální hnízdo vypadá?

Sestává ze tří základních komponent: z "chytré" elektronické tabule, učitelského počítače a žákovských počítačů, s nimiž může pracovat jednotlivec i skupina. Tyto komponenty jsou vzájemně propojeny bezdrátovou sítí připojenou k internetu. Speciální počítače se vyznačují uživatelskou vlídností, dotykovým ovládáním a dokonalou spoluprací a dokážou nahradit každodenní použití klasických učebnic i sešitů.

Srdcem hnízda je tabule: dotyková obrazovka opatřená reproduktory. Dá se na ni psát elektronickými fixy, lze na ní pouštět videa, přehrávat hudební soubory, spouštět interaktivní testy a o přestávkách třeba hrát hry, které zvyšují koncentraci, postřeh nebo kreativitu. Na ni jsou pomocí Wi-Fi sítě připojeny žákovské počítače vybavené výukovými programy, učebnicemi a elektronickými cvičebnicemi, které nahradí pracovními sešity. Učitel může kontrolovat zadané úkoly přímo na počítači dotyčného žáka či skupiny spolužáků a kdykoli promítnout obsah obrazovky na tabuli. Žák (nebo žáci) tak může při výuce dostat samostatnou práci, kterou po jejím dokončení jednoduše předvede ostatním přímo na tabuli. K dispozici je už i řada elektronických učebnic, ekvivalentů papírových.

Ideální pro malotřídky

Atypické prostředí, kde se v jedné třídě schází více věkových skupin žáků, je pro využití hnízd přímo ideální. Počítače umožní dětem spolupracovat a seskupovat se při výuce podle odlišné úrovně znalostí. Talentovaní žáci mají díky tomu šanci jít mnohem dříve dopředu, nenudí se a nemusí čekat na ostatní, zatímco žáci, kteří jsou pozadu, nemusí prožívat frustraci z pro ně nezvládnutelných úkolů.

"Malotřídky zpravidla čelí ještě většímu nedostatku peněz než jiné školy a nemají tolik žáků. To se paradoxně může ukázat jako jejich výhoda, protože je pro ně jednodušší pořídit jednotný hardware a software, často i s přispěním rodičů. Spojené ročníky vedou žáky k větší samostatnosti a k soustředěným výkonům, což lze vhodně podpořit digitálními technologiemi," argumentuje Miloslav Hubatka, ředitel Základní školy JUDr. Mareše ve Znojmě, který projekt před třemi roky s podporou společnosti Intel "rozjel". Jeho školička s devatenácti žáky se proměnila v živoucí laboratoř, jež potvrdila životaschopnost projektu.

První vlaštovky vylétají z hnízd

A tak není divu, že se z původně lokálního projektu postupně, cestou zdola bez institucionální podpory, stává celonárodní záležitost. Od ZŠ ve Znojmě přejímají koncept další. Digitální "vlaštovky" se usazují hned v sedmi základních školách v Praze a jejím okolí, Ostravě či na Vysočině. Základní škola Brigádníků v Praze 10 zavedla model ve všech třech třídách prvního ročníku. Příkladu následují i dvě školy z Prahy 6, ZŠ v Jílovém u Prahy, Novém Městě na Moravě, v Ostravě-Vítkovicích a v Konicích, odloučeném pracovišti znojemské ZŚ.

Výhody a nevýhody

Na počátku je nezbytná investice do techniky - pomáhají s ní rodiče, kteří dětem kupují vlastní notebooky. Tabuli a síť zařídí škola.

Příprava učitele na výuku je náročnější, učitel stráví zhruba hodinu denně vyhledáváním názorných příkladů k probírané látce na internetu.

Obavy ze zanedbání rozvoje grafomotoriky u prvňáčků se nepotvrdily, ba právě naopak. Vedle standardního procvičování písma v písankách provádějí děti uvolňovací cvičení na dotykové interaktivní tabuli, která je o to víc baví a motivují.

Digitální hnízda velmi ideální způsobem, jak si uchovat výhody digitálního vzdělávání, a přitom se vyhnout jeho hrozbám - především izolaci jedince. Projekty pro skupiny žáků mají společenský charakter a rozvíjí se při nich týmový duch.

A hlavně - hnízda výrazně zvyšují efektivitu učení. Prokázal to průzkum loňských "pokusných" prvňáčků ze Znojma. Zatímco průměr pro ČR činí 70 % úspěšnosti, oni přesáhli hodnotu 89. Zároveň se u nich díky digitálním hnízdům podařilo zcela obrátit vztah k původně nejméně populárním předmětům: češtině, cizím jazykům a přírodovědě. Ty se u zkoumaných dětí nakonec dostaly na dvojnásobek celonárodního průměru oblíbenosti.

zdroj: mediakom.cz