Žáci s Hejného matematikou mají v průměru lepší výsledky než ostatní, tvrdí studie
Výuková metoda, založená na objevování matematických operací pomocí her a tvůrčích úkolů, přináší podle nedávné studie lepší výsledky. Rozdíl oproti školákům s běžnou metodou matematické výuky byl znatelný u řešení náročnějších úloh.
Žáci čtvrtých tříd základních škol, kde se učí matematiku takzvanou Hejného metodou, jsou v matematice v průměru lepší než ostatní děti. Vyplývá to ze studie Hejného metoda výuky matematiky v mezinárodním výzkumu TIMSS, kterou vypracoval Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a na svém webu zveřejnila Nadace České spořitelny. O studii ČTK informovala mluvčí neziskové organizace EDUin Pavla Lioliasová. Výsledky výzkumu však zároveň ukázaly, že obliba matematiky není ve školách s Hejného metodou vyšší než u jiných žáků.
Takzvaná Hejného matematika je založená na konceptu, podle kterého má dítě objevovat matematiku samo, pomocí her a tvůrčích úkolů. Metodu využívá při výuce podle společnosti H-mat přes 750 ze zhruba 4100 základních škol v ČR. Její propagátoři tvrdí, že vede k hlubšímu porozumění matematice. Naopak kritici Hejného metodě vytýkají, že se nedostatečně věnuje nacvičování běžných výpočtů, může vést k nepochopení matematiky a pomalosti při počítání.
Aktuální studie Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání však ukázala, že žáci s výukou Hejného metody za ostatními dětmi nezaostávají a naopak v některých úlohách jsou proti nim lepší. Podle vedoucího výzkumného týmu z Pedagogické fakulty UK Davida Gregera se to týká zejména řešení náročnějších úloh, které vyžadují používání matematických znalostí i uvažování.
Autoři průzkumu ale zároveň varovali před přeceňováním lepšího výsledku žáků vyučovaných Hejného metodou. Upozornili, že rozdíl mezi žáky s Hejného metodou a bez ní se při mezinárodním testování TIMSS z roku 2019 proti roku 2015 snížil. V roce 2019 totiž pravděpodobně v testech bylo víc úloh, které vyhovují žákům s běžnou výukou matematiky.
Alespoň některé prvky Hejného metody zařazovalo do výuky v roce 2017 podle průzkumu České školní inspekce v pátých třídách 43 procent učitelů. "Překvapilo nás, že pouze polovina z nich používá učebnice autorského kolektivu profesora (Milana) Hejného," řekl Greger. Data podle něj ukázala, že žáci ve třídách s Hejného učebnicemi dosahují lepších výsledků než tam, kde se Hejného matematiku učí bez příslušných učebnic.
Vědci rovněž zkoumali, zda je pravda, že Hejného metoda zlepšuje vztah žáků k matematice, jak tvrdí její propagátoři. To se podle vědců ale nepotvrdilo. Obliba matematiky ani sebedůvěra v matematice se podle průzkumů u žáků vyučovaných Hejného metodou neliší od ostatních žáků, uvedli autoři studie. Připomněli, že podle zjištění z roku 2019 patří ČR k zemím s podprůměrnou oblibou matematiky, přičemž její popularita klesala stále od roku 1995. Zároveň platí, že čtvrťáci mají matematiku radši než osmáci.
Srovnání efektivity výuky s Hejného metodou a bez ní se v minulých letech věnovaly už i jiné průzkumy. Podobně jako aktuální studie jejich výsledky potvrzovaly, že žáci s Hejného metodou dosahují srovnatelných, respektive i lepších výsledků než ostatní.
