Vědci a vědkyně také zjistili, že komplexní lipidy přítomné v mateřském mléce jsou štěpeny jedním z mléčných enzymů, což uvolňuje protizánětlivé látky. O výzkumu informovali zástupci Akademie věd ČR v tiskové zprávě.

"V první části naší studie jsme sledovali, jaký vliv má předčasný porod nebo porod císařským řezem na kvalitu prvotního mléka - mleziva. V období pěti let jsme nasbírali celkem 137 vzorků mléka od dárkyň z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí," uvedla Kristýna Brejchová z Fyziologického ústavu AV. Podotkla, že matky týmu poskytly jak vzorky mleziva, tak i zralého mléka.

Analýza vzorků prokázala, že oba typy nestandardních porodů mají na složení mleziva mírně nepříznivý dopad. Důvodem je to, že mléčná žláza matky neměla dost času zahájit tvorbu plnohodnotného mléka. Podle týmu však nejpozději s odstupem čtyř týdnů negativní vliv zmizel a zralé mateřské mléko se složením podobalo mléku matek, které porodily v termínu a přirozeně. Spoluautor výzkumu Ondřej Kuda ČTK řekl, že u některých matek se mateřské mléko zlepšilo už v řádu dnů po porodu.

Skupina zkoumala i tzv. lipidom mléka, což podle Brejchové navazovalo na dřívější projekt, kdy tým objevil v mlezivu speciální lipidy s protizánětlivými účinky. "Tyto látky mohou být v lidském těle vázané na složitější molekuly zvané triacylglycerol estolidy, které v tukové tkáni slouží jako jejich zásobárna. Proto jsme se v druhé části naší studie zaměřili na tyto komplexní tuky a jejich přítomnost v mateřském mléce," uvedla.

Výzkum prokázal, že jsou v malém množství přítomné ve všech vzorcích mléka nezávisle na typu porodu. Podle vědců umí enzym karboxyl ester lipáza, který je součástí mateřského mléka, tyto složité molekuly štěpit a uvolňovat tím látky, které prospěšně působí na zdraví novorozenců. Tým v souvislosti s tím zdůraznil, že mateřské mléko je pro dítě ideální stravou i po porodech předčasných a císařským řezem. "Do budoucna bychom se chtěli věnovat studiu procesů, kterými tyto bioaktivní lipidy v mléčné žláze vznikají," dodala Brejchová.

Studii o výzkumu publikoval časopis Food Chemistry. Spolupracovali na ní experti z Fyziologického ústavu AV, Univerzity Karlovy, Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí a univerzity v Montpellier.