"Hele, krasavče, tobě je nějak smutno," přitočila se ke mně nejprovařenější panička v Praze a přitiskla mi opilecky prsa na ruku. Rozhlédl jsem se a okamžitě pochopil vážnost situace.

V jedenáct večer Blue Light nevypadá, že ráno bude na hajzlu rozfoukaný bílý prášek se zvratky, spermatem a kalhotkami a po městě si několik lidí bude drbat nejen hlavu. Byla to ospalá díra pro nás dva.

"Kolik myslíš, že mi je? No schválně," dál útočila. Snažil jsem se být milý a nadhodil, že asi čtyřicet, ať nežeru, a to ji rozhicovalo: "Abys věděl, tak padesát. A víš co to je, každý večer si ji hladit sama? No tak, nechceš si sáhnout, jak je lačná těch tvých velkých rukou?" přitvrdila.

Znám Blue Light roky. Jsou lidé, kteří k němu patří jako k Paříži Eiffelovka a Moskvě Kreml. Tahle ženština byla jedním exemplářem a já věděl, že mohu jen zmizet nebo se nalepit na někoho jiného. Týden jsem sice sexuálně abstinoval, ale stát se obětí opilého žraloka na penzi se mi nechtělo, neboť se mi rozjížděl vztah s mladou televizní moderátorkou. A když už hřešit, tak to už chce výzvu, neodolatelnou samici.

Zatvářil jsem se, že v sobě už hodiny držím Slapskou přehradu a vydal se na záchod. Hned u dveří stála spása. "Nazdar Marku, co tady dělá naše reklamní celebrita," otočil se známý herec v čepici. "Máme oslavu, nepřidáš se?" nahodil mi udici, že už jen z povinnosti jsem šel k pisoáru a formuloval si větu, jak nadrženou agresivní madam slušně pošlu na další adresu. Na mladých hercích mám rád, jak se nesnaží v barech skrývat sklony k neřesti. V tom jsme si podobní. A taky jsem věděl, že se brzy objeví pár krásných holek, co se nudí víc než ochranka v supermarketu. Ve vzduchu zavonělo dobrodružství a nové tváře.

"Tohle je Míša a Míša ráda píchá zezadu," slizce nahodil herec a hlasitě se smál. Míša se ho držela, jakoby kázal Ježíš. "Když bude mít náladu, tak zatančí nahá na baru, viď Míšo. A tohle je Kamila, ta s nikým nespí, myslí si, že je lepší než my, co," sugestivně ji dlouze sjel očima. "Co máš ráda, Kamilo?" začal jsem banálně, jako bychom stáli na pláži v Malibu a zpívali Beach boys. "Miluju lízátka, Marku" vrátila mi to a já zjišťoval jak je krásná. Velké zelené oči, blond vlasy padající na oblá pevná větší prsa. Zadek narvaný do těsných kalhot se ochotně ztenčoval do dlouhých nohou na podpatcích vyšších než Everest. Hlas měla jako školačka z laciných ušmudlaných erotických filmů pro ošuntělé úchyly. Pracovala v bance a herce znala už od školy.

Během následujících tří hodin jsme probrali červená vína z Bordeaux, jak se správně vaří paella, proč se zastřelil Kurta Cobain, jak bolí operace uší, kolik má která holka u baru v sobě botoxu, proč chlapi slintají nad ženami v tangách, jedna vodka střídala druhou a já si představoval, jak krásné by bylo jí líbat krk a jak voní mezi nohama. "Dávej bacha. Je to piraňa," šeptal mi herec.

Neodjeli jsme do Radosti s hercovou skupinou, vezl jsem ji domů, a když se nás někde na kraji Prahy snažil taxikář obrat o tisícovku, hodili jsme mu nějaké bankovky a odběhli. Bouchli dveře a já ji začal líbat. Ani neotevřela pořádně ústa. "Ty jsi zešílel? Myslíš, že jsem tě vzala domů, abys mě opíchal? Chci jenom tančit. Jestli se ti to nelíbí, tak jeď," zařízla mi slova do uší jako břitvu. Sedl jsem si, ona pustila Dlouhou noc a pak další provařené songy a tančili jsme fakt až do rána. Při ploužáku mě začala líbat a já si uvědomil, že stojí jen v kalhotkách a já stále v obleku, jen kravatu v kapse. "Pro dnešek to stačí," vyhnala mě nelítostně s něžným příslibem "uvidíme někdy příště".

Doma jsem za dveřmi našel složený papír. Na jedné straně byla fotka s Kamilou v Blue Lightu, lehce rozmazaná, ale zřetelně jsem jí držel za zadek. Na druhé: "Ty jsi mě včera nemohl vzít k sobě, protože jsi šel brzy spát? Jdi do prdele." Nevím, která dobrá duše to vyfotila a poslala moderátorce, ale mohla být spokojená. Fascinovalo mě, že to ještě v noci vytiskla a ráno po cestě do práce hodila ke mě. Cítil jsem, jak mě ta důslednost vzrušuje. Tím víc, čím absurdnější bylo ji mít v posteli.

Drobné úskoky jsou jako akvarijní rybičky. Dlouho se nic neděje a pak se jednou vzbudíte a jsou mrtvé. Někdo nalil panáka do vody nebo tam hodil z vedlejší nádoby masožravku, aby se bavil. Nikdo mi neříkal, abych večer cokoliv psal, ale muži o sobě rádi budují představu, že jsou lepší než je skutečnost. A zrada na začátku vztahu je horší než nevěra po letech. Vyžehlit ji znamená, že už jste navždy v nevýhodě. Zmohl jsem se jen na omluvnou esemesku stylu: je to nedorozumění.

Najednou jsem uslyšel zvonek a ztuhl. Nikdo neví, čí je, není tam moje jméno, blesklo mi. Podíval jsem se kamerou na intercomu a venku stál kamarád Vojta nahý do půli těla. Koukl jsem na hodinky. Bylo osm. "Co se děje?" sykl jsem. "Pusť mě, prosím, nahoru. Znásilnili mě, kurva. Nevím, co mám dělat, musím do sprchy a nějaký triko," šeptal zoufale.

"Ty vole, mě akorát kopla do zadku moderátorka, protože nějaká svině mě nafotila s rukou na ženský prdeli v Blue lightu. Ani jsem s ní nespal. A teď ty?" spustil jsem na něj, když vešel. "Mě fakt ojeli, ty kreténe," začal brečet. "Dej mi něco k pití. Cokoliv tvrdýho." Když byl ve sprše, usnul jsem.

Poslední obraz byla Kamila v kalhotkách. Pak jsem ucítil ruku na rameni. Nade mnou stál Vojta a slzy mu znova tekly po tvářích.

Autor o sobě:

Jmenuji se Marek. Vzděláním, pokud se to dá říct, umělec, povoláním padouch z reklamy, mediální branže a byznysmen. Všechny ženy mě opouštějí nebo já je, ale každé ráno vstávám s nadějí, že nepůjdu spát sám. Z jednoho manželství mám ale důkaz své snahy po spořádaném životě: dítě v pubertě. Je mi čtyřicet, což je věk, kdy o životě něco víte a můžete o něm psát, a zároveň vás má pořád čím šokovat.

Přečtěte si také:

Deník muže - Svatbu mi nezkazíš

Pozor! Teď je tu striptýz! Nahé tanečnice jenom pro vás

Drsné policejní momentky