Na stránkách Žena.cz vychází každý týden pravdivý deník Marka - muže "z reklamy". Dnes si můžete přečíst již 13. díl!

Deník muže - Má noc s Patrikou

Chytil jsem ji kolem nahého pasu rychle, aniž měla šanci mi uskočit, přitáhl ji a bez jediné hlásky jsem ji začal divoce líbat na plné rudé rty. Její jazyk byl sladký po koňaku, který jsme si dali v hotelovém nočním baru. Její parfém se mi otíral o tváře. Nebránila se, líbala mě stejně vášnivě a rukama mi hladila ramena, záda a chytala za zadek.

Patriččino tělo ani kůže nevypadaly na pětačtyřicet. Ani její zakulacený větší zadek nebyl nijak povislý.

Byla šťavnatá jako třešně

Když jsem ji ale na chvilku pustil ze sevření, vytrhla se: „Měli bychom raději jít spát." Zabodla do mě zelené čarodějné oči a zahalila se do dýmu znovu zapálené cigarety. „Nechci souložit, není to správné a vím, že zítra bych prožívala peklo výčitek a deprese. Jsi bohémsky nespoutaný a baví tě to, ale já myslím i na zítřek," vysypala soustředěně, pomalu a s důrazem na každé slovo. Kdyby mi v tu chvíli fungoval jen rozum, otočil bych se a drobnou hotelovou příhodu bych sladce zaspal.

Jenomže já měl zcela rozbouřené pudy a cítil jsem, že pod vznešeně a moudře řečenými Patriččinými slovy je ještě jedna vrstva nebo dokonce dvě, ve kterých je mokrá a čeká jen na to, až jí začnu líbat prsa a stehna a pak do ní proniknu.

Instinkt mi říkal: Jdi a vezmi si ji

Nalil jsem si vodu, hltavě vypil sklenici do dna a přitáhl si cigaretu z Patriččiny ruky do úst.

Povalil jsem ji na záda do postele, neustále mi opakovala, jak to není dobrý nápad, jak to nesmíme udělat, ale na svých nohách jsem cítil její zcela mokré kalhotky a pokaždé, když jsem přitlačil a udeřil na její citlivé body, prohnula se a hlasitě vydechla, jakoby ji do těla někdo stříknul silnou drogu. Opakoval jsem jí, že tohle je určitě naše jediná příležitost, že naše sexualita se má potkat a tohle je ta chvíle, ale neutišil jsem její protesty. I když jsem do ní vnikal, a držel jen poodhrnuté kalhotky v rukou, šeptala: „Marečku, radši mě nepíchej, nedělejme to.

Milovali jsme se dlouho, užívali si přítomnost našich těl v jedné posteli, zkoumali vůně a chutě druhého a pak jsem do ní znovu vniknul.

Vzbudilo mě světlo a otevřené okno

Patrika seděla oblečená v křesle, kouřila a pozorovala mě. „Nemohla jsem spát," sykla jakoby omluvně. „Hrozně jsi chrápal a navíc jsem si uvědomila, že nejím žádné prášky a ty ses udělal do mě," usmívala se. „Proč jsi nic neřekla, šeptala jsi, ať v tobě zůstanu," probíral mě rozhovor. „Byla jsem opilá. Neboj se, vše je vyřešeno," rozesmála se. „Ale morální kocovinu jen tak ze sebe nedostanu. Mám ti uvařit čaj?" odvedla pozornost na jiné téma.

Celý den jsme chodili s Patrikou a kolegy Madridem. Hrozně mě přitahovala a prakticky jsem nedělal nic jiného, než sledoval její křivky a krásnou opálenou tvář. Žárlil jsem, když se smála cizím vtipům nebo když jí některý z kolegů nabídl ruku nebo se k ní nakláněl a objímal ji.

Jako infekce mne destruovala momentální zamilovanost

Že se jedná pouze o opojení z přemrštěné exploze endorfinů? Postsexuální stav může navodit větší vášeň a hlubší rozkoš než samotný akt soulože. Člověk může žít hodiny v něžném rauši. Zatímco pro ženy je nesnesitelný pocit, že ráno odjedou z cizího bytu nebo někdo opustí ten jejich a už se neozve nebo jen následuje vodopád výmluv, proč se nejde potkat a proč nemá čas se muž potkat, proč muže je nejhorší muset se dívat na ženu, s níž prožil hlubokou vášnivou noc první a poslední a ještě k tomu se nemá ani komu svěřit.

Anonymní poměr je bolestivý

Trápil jsem se celý den. Patrika byla milá a občas mě vzala za ruku, ale diskrétnost, kterou jsme museli zachovávat, byla mučivá.Celý večer jsem myslel jen na další milování, jídlo jsem odbýval, snažil se celou skupinu dostat rychle do hotelu. Když jsme ale skutečně dorazili, Patrika zapadla na pokoj, neotevírala, nebrala telefon. Vracel jsem se z hotelové prázdné chodby jako válečný veterán do zpustošené domoviny. Vzal si prášek na spaní a usnul.

Ta žena mě okouzlila a sex s ní pobláznil

Nedokázal jsem se odpoutat a těšil se z Madridu domů. „Dobrou noc, opravdu to dál nejde," píplo mi po hodině v mobilu. Patrika se rozhodla správně. Jednou podlehla situaci a nechala se unést vášní, prosouložila se mnou divoce noc, ale tím to pro ni skončilo. Byla nemilosrdná jako nájemný vrah, jako epidemie, která si nevybírá svoje oběti, jde jako bouře sarančat. Druhý den jsem byl vyspalejší a už si uvědomil s jakou moudrostí a zkušeností vyřešila Patrika celou aféru za nás oba a umožnila nám spolu dál pracovat a žít. Když jsem jí dával pusu na letišti na rozloučenou, věděl jsem, že máme tajemství a zároveň zcela přátelské vztahy.

Byli jsme spiklenci u vlastního poklesku

Vzpomněl jsem si na několik let starý příběh, když jsem usínal s myšlenkami na Kamilu. Občas se stane, že nejsilnější city zažívám s lidmi, kteří se objeví jako orel na obloze a zmizí. Kamila voněla a líbala podobně jako Patrika, jen jí je o dvacet let míň. Z ničeho nic jsem měl obavu, aby nebyla fatou morgánou nebo jiným přeludem, co si mě zcela podmaní a pak se celý vztah rozpadne jako domeček z karet jedním fouknutím.

„Chybí mi tvoje velké ruce a rty," přišlo mi najednou do mobilu. Moje temné myšlenky ozářila hvězda. Kamila se k mé radosti už chytla.

Autor o sobě:

Jmenuji se Marek. Vzděláním, pokud se to dá říct, umělec, povoláním padouch z reklamy, mediální branže a byznysmen. Všechny ženy mě opouštějí nebo já je, ale každé ráno vstávám s nadějí, že nepůjdu spát sám. Z jednoho manželství mám ale důkaz své snahy po spořádaném životě: dítě v pubertě. Je mi čtyřicet, což je věk, kdy o životě něco víte a můžete o něm psát, a zároveň vás má pořád čím šokovat.