Na stránkách Žena.cz vychází každý týden pravdivý deník Marka - muže "z reklamy". Dnes si můžete přečíst již 12. díl!

Deník muže - Se šéfem spát nemůžu

Co první udělá chlap, když dorazí domů po nemilosrdném do krve drásajícím líbání a loučení s potenciální přítelkyní a šoustacím telefonátu se "spací kamarádkou", kdy bylo úplně cítit, jak její vzrušení plnilo kabinu taxíku? Pustí porno a udělá si to.

Banální, přízemní, ale jediné řešení.

Toužil jsem, aby mi to s Kamilou vyšlo a myslel přitom na ni. Ale pak mě něco rozrušilo. Ležel jsem už v posteli a civěl němě do stropu. V hlavě se mi nepochopitelně a bez kontextu aktuálních událostí vršily vzpomínky na Patriku. Impulsivní a vysoce rajcovní pětačtyřicítku se třemi dětmi a žárlivým manželem, co s ní pořád spal, jakoby se znali měsíc, nikoliv třicet let. Jejich manželství popíralo dogma, že s lety sexu ubývá.

Kdykoliv jsem jí o víkendu volal, byla buď na kole, vařila nebo souložila se "staroušem". Když zavlnila na chodbě zadkem, firma byla v pozoru a její pižmo vyvolávalo na poradách hormonální uragány.

Byla hlučná, občas nesnesitelná, arogantní a povýšenecká, koketní, ale měla respekt i těch největších šovinistů, kteří mě nabádali, ať žádné ženy nezaměstnáváme, protože prý v reklamce stejně jako v hudební kapele platí: krásná samice rozvrátí svojí vagínou tým.

Nikdo z firmy ji nedostal do postele, ačkoliv se kolem ní loudaly pověsti o veselém rozkroku a požitkářství. I pro mě byla tabu. Nikdy jsem si ani nepřipustil, že by se mohlo mezi námi odehrát něco víc než jen přátelský kolegiální hovor nad kávou nebo taneček na firemním večírku, kdy její zadek poznal všechny velikosti dlaní, co jsou snad na světě a s návrhy na panáka někdo "mimo" by mohla asfaltovat dálnici až do Brna v obou směrech. Jen se smála a plácala po tvářích.

Dvořili se jí jak starší kolegové, tak mladí frajeři.

Nedobytnost je největší afrodisiakum pro muže, snad i větší než moc a peníze pro ženy. Pak jsme před čtyřmi lety letěli za klientem do Madridu. Takové cesty jsou plné něžných překvapení. Plánovali jsme, že až odbudeme práci, zajdeme do mé oblíbené rybí restaurace. Jídlo se s věkem začne měřeno silou požitku šplhat na roveň sexu a španělskou celonoční večeři lze v poklidu srovnávat s orgasmem. Dlouhým a intenzivním.

Když jsme se potkali v devět večer v hotelové hale, užasl jsem. Patrika seděla v bílých šatech nad kolena, nohy na vysokých podpatcích a pokuřovala mexické cigarillos. Kombinace lascivní dámy s mužským cigárkem zavalujícím její vlasy dýmem mě drásala jako žraločí čelist. V restauraci jsem seděl vedle ní a sledoval její nohy, které jak cvičenky létaly z jedné strany na druhou v průsvitných punčochách.

Když jsme dojedli první tři chody a vypili pět lahví vína, netuším proboha proč a dodnes hledám důvod té drzosti a útočnosti, chytil jsem Patriku jemně pod stolem za kotník a hladil ji. Neucukla mi, ale ani jej nedala blíž. Připadal jsem si jako puberťák, co chytí holku za ruku a tváří se jakoby nic. Čas se zcela vytratil, hvězdy zastavily, na čele jsem začal cítit studený pot a obávala se každé další vteřiny. Hladil jsem její kotník jemněji než doteky hedvábí, pak přitlačil a pomalu si její nohu přibližoval do svých rukou. Následující hodinu jsem prakticky nedělal nic jiného.

Ruce mi létaly od vyzutého chodidla přes kotník a lýtko. Cítil jsem, jak prsty a dlaně žadoní o další dávku a nedokázal jsem brzy myslet na nic, než co se odehrává v kalhotkách. S přibývajícím alkoholem, vínem a pálenkou se Patrika víc prohýbala a usmívala. Stůl kolegům znemožnil vidět, co děláme a dámu v bílém to očividně vzrušovalo.

Najednou sáhla do kabelky, vyndala si blok a tužku, napsala něco a podala mi papírek pod stolem.

Bylo na něm: "Ještě chvilku, prosím, ať se udělám."
Myslel jsem, že můj ztvrdlý pták exploduje. Alkohol mu dodával sebedůvěru a promazával moje hormonální cesty. Dáma ale nepsala nic o mém orgasmu, jen chtěla hladit lýtko a stehno pro své potěšení. Namol jsme vypadli z nočního baru v pět ráno. Cesta do hotelu byla rychlá, loučení typicky opilecké. Zapadl jsem do pokoje, lehl si na postel v kalhotách a saku a sledoval, jak moc se mi motá hlava. Pak si pamatuji, jak jsem se zvedl, šel k zrcadlu a díval se dlouze na člověka, kterého v tomto stavu nemám v lásce. Víno mívá vždycky různé účinky.

Najednou jsem otevřel dveře, vešel do dlouhé hotelové chodby a naslepo, instinktivně se vydal směrem, kde bydlela Patrika. Asi minutu jsem stál na chodbě a přemýšlel, co mám udělat. Pokud ji budu šokovat, zbytečně podělám naše vztahy. Pokud ji opíchám, co dál? Rozum mi velel otočit se a mazat na kutě. Obě varianty zaváněly průserem. Jenomže pud a vášeň byl v kombinaci s chlastem silnější než moje kecy mihotající se mi po nervových vláknech.

Život křičel: Zaťukej.

Šel jsem na centimetr ke dveřím a položil na ně ruku, když tu se najednou otevřely. Patrika, stojící v podprsence a kalhotkách se otočila pod přívalem světla na mě, lekla se a usmála. "Kriste pane, já nezavřela dveře? Co tady děláš, šéfe? Nepřišel jsi sem doufám s úmyslem mě ošukat? To hlazení byl flirt, ne pozvánka k zásunu. Se šéfem nemůžu šukat," vysypala na mě slova, jejichž obsah mi byl zcela lhostejný. Když už se rozhodnete skočit, musíte počítat s rozbitou hlavou, když plavat přes La Manche, tak s utonutím a mě už bylo všechno jedno. Vstoupil jsem a zavřel za sebou. Ven by mě nedostala ani zásahová jednotka. Byl jsem odhodlaný ji mít, improvizovat vteřinu po vteřině, abych do ní pronikl. Nabíjel jsem do pušek tuny slibů a manipulací.

Patrika to věděla, zkušeným gestem si zapálila a nabídla mi.

Autor o sobě:

Jmenuji se Marek. Vzděláním, pokud se to dá říct, umělec, povoláním padouch z reklamy, mediální branže a byznysmen. Všechny ženy mě opouštějí nebo já je, ale každé ráno vstávám s nadějí, že nepůjdu spát sám. Z jednoho manželství mám ale důkaz své snahy po spořádaném životě: dítě v pubertě. Je mi čtyřicet, což je věk, kdy o životě něco víte a můžete o něm psát, a zároveň vás má pořád čím šokovat.