"Nevíš, proč muži neplní sliby," přistálo mi na Facebooku během pracovního rána. Od virtuální "přítelkyně", kterou jsem nikdy neviděl, ale její komunikace byla neúnavnější než Chuck Norris ve vtipech o něm.

Jaké jsou slušňačky?

Nechat ženy usilovat o seznámení bývá zajímavé. Lucie, jak se tahle lékařka jmenovala, mi čas od času psala a zvala mě na víno. Já nějak tušil, že mě chce minimálně do postele, možná i na chození, ale počet stálejších i náhodných partnerek, kamarádek a kamarádů mi bral veškerý volný čas a na nějakou neznámou akvizici nebyla energie.
"Neznám tě sice, ale myslím, že ty bys mi určitě nenapsal, že o hlubokém orálu slušná dívka nemluví, viď," zbystřila moji pozornost dost brutální provokací. Ještě jsem neměl ani vypité kafe a snědený rohlík ke snídani a už na mě z obrazovky civělo lehce perverzní povídání o sexu. "Ty jsi mi ale zlobivá holka, Lucinko," napsal jsem se smajlíkem a půl hodiny se nic nedělo. "Šokovala jsem tě?" odpověděla pak krátce.

Věta o šokování mě pobavila.

Pokud muž není členem Opus dei, slabomyslný jedinec nebo puritán, žena, která prohodí slova o hlubokém orálu, budí spíš respekt než pohoršení. Chlapi se rádi baví se ženami o sexu, a když s nimi o tom nemluví, většinou se bojí reakce nebo prostě o sexu neumějí mluvit. Pokud ale nejste nekňuba, rukavici od prostořeké dívky zvednete a jdete do ringu do pořádného peprného souboje. Stačilo několik hodin a spustili jsme s Lucií šoustání přes zprávy na Facebooku. Perverzní představy střídaly ještě perverznější obrazy. Když jsem večer dorazil domů a pustil počítač, rozjela se naše diskuse nanovo. Lucka mi poslala svoje fotky plné nahoty a smyslných pozic, pomůcek v rozkroku a korzetů, punčoch a vyzývavých kalhotek.

Komunikace po internetu mě dostala do varu

Během jediného dne se dva zcela neznámí lidé dostali díky živé komunikaci po internetu do varu, který by nesvedl ani litr vodky. Když jsem šel ve dvě hodiny ráno spát, nemyslel jsem na nic jiného než blondýnku s vlasy nad zadek, drobnou bestii, která žije pouze sexem a dnes se z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu rozhodla, že mě vtáhne do svého světa. Byl temný, sprostý, smyslný a bezskrupulózní. "Chtěl bys mě už zítra? Dělat všechno, co jsme si psali?" zapípala poslední esemeska od Lucinky před spaním na mém polštáři. I kdybych měl jednání o budoucnosti planety, v tu chvíli jsem chtěl pouze její tělo.

Byl jsem znovu zcela bez potenciální přítelkyně, iluzí a nějakých plánů a tak mě Luciina nabídka vnesla pocit překvapení do jinak zcela pracovního života. Skončil jsem v práci dřív, nakoupil šampaňské, víno, jahody a parmskou šunku a doma nachystal svíčky, aby atmosféra byla jako v sexuálním doupěti.

Nikdy jsem živě Lucku neviděl.

Přesto si řekla o instrukce, jak se má naši schůzku obléknout. O barvu prádla, punčoch, šatů, bot. Přišla v červeném koženém kabátě a pod ním černé podvazky. Navzdory mrazu měla modré saténové kalhotky rovnou pod volnými šaty a kabátem. Když vešla do dveří, bez řečí jsem jí začal líbat a rukou sáhl na satén. Zapištěla, sykla, natáhla ruku a chytla mi ho pod županem do ruky. Patnáct vteřin od seznámení jej nikdy v topořícím se stavu žádná ženská v ruce neměla. Nevycházel jsem z údivu.

"Ty máš sex ráda, potvoro. Často takhle balíš chlápky?" vytasil jsem na ni po sexu, u kterého svým křikem nejspíš zalarmovala i hasiče na druhé straně Prahy. "Co blbneš, ty jsi můj šestý v životě," řekla mi a já málem vyplivl víno z pusy. "Nedělej ze mě vola. Holka, co dělá věci jako ty a píše o nich, jak denní návštěvník sex shopu, nemívá šest chlapů ve třiatřiceti," rozčiloval jsem se. "Nemám důvod kecat, nech toho," odsekla. Může holka, co měla šest chlapů včetně vás mít představy, o kterých se mnou nemluví v hospodě ani jiní muži? Může mluvit sprostě při souloži, vulgárně křičet a dělat věci jako profesionální pornoherečky a přitom mít slabší seznam než kdejaká osmnáctka na střední škole? Jak by se tohle vůbec mohlo stát?

To snad proležela deset let v kómatu?

Lucina mi potom dovyprávěla svůj životní příběh, pochopil jsem, že byla obětí dlouhodobých vztahů bez intenzivního sexu, během nichž si vypěstovala lehkou závislost na pornu a začlenila jej do svých představ. "Tobě jsem to napsala, protože jsem tušila, že jsi v pohodě a pochopíš mě. A taky jsem za poslední rok měla jen třikrát sex a ještě nic moc. Takže představa, jak mě vojedeš, mi stála za trochu drzosti. Už měsíce na tebe myslím a dělám si to s představou tvé tváře a těla. Včera jsem se rozhodla, že tě dostanu a to co nejdřív," vysypala ze sebe. "Neříkej mi proboha ještě, že jsi byla ve škole a pak v práci slušňačka a zakřiknutá holčina, měla vždycky úkoly a šprtala vše, co měla?" dotíral jsem. "Většina mých holek jsou divoženky, sexem žijí aktivně odjakživa a partnery střídají častěji. Pak už znám jen věrné ženy, co jim to jednou dvakrát za život ustřelí. Občas se mnou. Ale ty jsi zcela originální exemplář," vyprávěl jsem upřímně. "Buď, jak buď, teď chci abys mě šukal," cítil jsem, jak se na mě napichuje. "Nemyslím jen právě teď, ale i zítra a další dny," sykla. Už v tu chvíli mě to přestalo bavit. Něco jiného je, když vás žena balí a vy se poddáte. Být ale někomu sexuálním objektem mě nebralo. Když jsem se ráno vzbudil, byla už pryč. Napsal jsem děkovnou esemesku a přemýšlel, jak se z toho vykroutím. Pomohla mi náhoda.

Autor o sobě:

Jmenuji se Marek. Vzděláním, pokud se to dá říct, umělec, povoláním padouch z reklamy, mediální branže a byznysmen. Všechny ženy mě opouštějí nebo já je, ale každé ráno vstávám s nadějí, že nepůjdu spát sám. Z jednoho manželství mám ale důkaz své snahy po spořádaném životě: dítě v pubertě. Je mi čtyřicet, což je věk, kdy o životě něco víte a můžete o něm psát, a zároveň vás má pořád čím šokovat.