ODS a ČSSD v roce 2000 prosadily tzv. d´Hondtovu metodu přepočítávání hlasů místo doposud používané Hagenbach-Bischoffovy metody.

Učinily tak oficiálně v rámci snahy o stabilizaci našeho politického systému. Jejich hlavní plán byl ale jasně čitelný - posílit své postavení na politické scéně.

Jak tedy oba systémy fungují a čím se liší?

Na počátku procesu přepočítávání hlasů na mandáty je ještě postup totožný u obou metod. Prvním krokem je určení počtu hlasů na 1 poslanecký mandát ve všech krajích.

Zajímavé je, že zde nehraje žádnou roli počet oprávněných voličů v jednotlivých krajích (tj. počet obyvatel nad 18 let), ale počet platných odevzdaných hlasů, který se prostě vydělí počtem křesel ve sněmovně (tj. 200). Výsledné číslo se nazývá "republikovým mandátovým číslem".

Poté se přistoupí ke zjištění počtu mandátů na jednotlivé kraje. Celkový počet odevzdaných hlasů se vydělí republikovým mandátovým číslem. Tento údaj pak vyjádří počet mandátů na každý kraj.

A právě v následujících krocích se již oba výše zmíněné způsoby od sebe podstatně liší.

D´Hondtova metoda

Současně používaný  d´Hondtův způsob přepočítávání hlasů je založen na vytvoření systému tzv. "volebních dělitelů".

Jeho základem je matematická teorie, že žádná strana nemůže získat mandát dříve, než strana, která v daný okamžik procesu rozdělování mandátů disponuje větším počtem hlasů.

Vypočítá se tedy pořadí kandidátů jednotlivých stran dle počtu hlasů jim přidělených. A to tak, že se vytvoří řada volebních volitelů tvořená celými čísly a začínající číslem jedna.

Počet hlasů pro jednotlivé strany se pak dělí touto číselnou řadou, jejíž maximum je počet kandidujících poslanců za jednotlivé strany.

Ve výsledném pořadí se pak do sněmovny za daný kraj dostane takový počet kandidátů s nejvyšším počtem hlasů, který byl již pro kraj určen v předcházejícím kroku.

Hagenbach-Bischoffova metoda

Tato metoda využívá k převedení počtu stranou získaných hlasů na mandáty tzv. "volební číslo".

Celkový počet hlasů v daném kraji pro strany, které splnily podmínku získání minimálně 5% v celorepublikovém průměru, se vydělí počtem mandátů na kraj zvýšeným o 1.

Tímto způsobem se získá ono krajské volební číslo, které vyjadřuje minimální počet hlasů pro zisk jednoho mandátu v daném kraji.

Jednotlivé volební zisky stran se pak prostě tímto číslem vydělí a vyjde tak počet mandátů na jednotlivé strany.

V případě, že se tak nerozdělí všechny poslanecké mandáty (tj.200) dojde k druhému skrutiniu.

Zde se sečtou hlasy, za které nebyl přidělen mandát  v jednotlivých krajích, a naprosto stejně se postupuje v celorepublikovém měřítku.