Cizí muž ve vlaku jí posílal fotky svého penisu. "Prý to byla moje chyba," řekli jí
Až 80 procent mladých dívek někdy dostalo nevyžádanou fotku pánského přirození. Obětí tzv. cyberflashingu se stala i 25letá Natálie, které přišel snímek cizího penisu během sedmihodinové cesty vlakem. Podle Johanny Nejedlové z organizace Konsent může u obětí taková zkušenost vyvolat strach a velmi nepříjemné pocity.
"Jela jsem sedmihodinovou cestu vlakem z Grazu a zhruba po čtyřech hodinách mi někdo začal posílat fotky přes AirDrop (umožňuje bezdrátově a rychle sdílet soubory mezi zařízeními Apple, pozn. red.). Normálně funkci nepoužívám, takže jsem ani nevěděla, že ji mám zapnutou. Odesílatel byl neústupný, a i když jsem pokaždé soubory zamítla, hned poslal další," popisuje 25letá studentka Natálie. Svůj iPhone má pojmenovaný jako "iPhone-Natálie," osoba tak věděla, že se jedná o ženu.
"Nakonec jsem jeden soubor přijala a byl tam dickpic (fotografie přirození, pozn. red.). Šla jsem si sednout do jiného vagonu. Bylo to hrozně nepříjemné, protože jsem nevěděla, kdo to je, ale že je u mě blízko a jsem s ním na další tři hodiny uvězněná ve vlaku," vzpomíná Natálie. Její zkušenost pokračovala i po příjezdu do Prahy. "Když jsem vystoupila z vlaku a přešla do metra, začal mi fotografie posílat znovu. To mi přišlo už hodně děsivé a telefon jsem celý vypnula," říká.
Cyberflashing je sexuální obtěžování
Natálie zažila tzv. cyberflashing, spočívající v zaslání nevyžádané fotografie nahého těla (nejčastěji genitálií) někomu, koho odesílatel nezná. Děje se tak prostřednictvím sociálních sítí, seznamovacích aplikací, služby Bluetooth nebo AirDrop. Podle výzkumu z roku 2020 takovou nevyžádanou fotografii dostalo 76 procent dívek ve věku od 12 do 18 let.
Johanna Nejedlová z organizace Konsent potvrzuje, že se na ně obrátily desítky žen s podobnou zkušeností. "Cyberflashing vnímám jako klasické sexuální obtěžování, kterého se děje mnoho. Pachatelé jen využívají nové technologie, ale dělají staré kousky," říká zakladatelka a ředitelka organizace, která má za cíl vyvracet mýty o sexu a sexuálním násilí.
Čeští politici a političky téma ignorují
Zatímco ve Velké Británii o cyberflashingu v rámci svého projevu hovořil minulý rok na podzim i bývalý premiér Boris Johnson, podle Nejedlové čeští politici a političky témata spojená se sexuálním obtěžováním spíše ignorují. "Uvítala bych, kdyby bylo jasné, že za fyzické obtěžování, upskirting (focení intimních míst bez souhlasu, pozn. red.) nebo cyberflashing čeká pachatele postih," říká.
Sexuální obtěžování na veřejných místech je v tuzemsku klasifikováno jako trestný čin výtržnictví, kdy pachateli hrozí odnětí svobody až na dva roky, případně útisku, kdy může jít pachatel do vězení na tři roky. "Většinou ale spíš dojde k posouzení chování jako přestupku. A ve většině případů sexuální obtěžování nikdo na policii nenahlásí, takže k žádnému potrestání ani nedojde," říká Nejedlová.
Byla to chyba Natálie
Když Natálie zveřejnila svou zkušenost na Instagramu, většina jejích sledujících byla překvapená. "Jeden kamarád mi ale později řekl, že je to vlastně děsně normální a děje se to běžně. Byla to prý moje chyba, protože jsem měla mít vypnutý AirDrop," říká Natálie, kterou cyberflashing psychicky neovlivnil. "Spíš jsem se přiučila o tom, kde všude se dnes obtěžování děje," dodává Natálie, která má od té doby AirDrop vypnutý.
Podle Nejedlové může u obětí taková zkušenost vyvolat strach a velmi nepříjemné pocity. "Když vám do telefonu z ničeho nic přijde vulgární obrázek, je to narušení osobního prostoru, vašeho vlastního telefonu a narušení pocitu bezpečí někým úplně anonymním," vysvětluje.
Důvody, proč lidé takové fotografie posílají, jsou podle ní různé: "Někdo si může myslet, že tak zaujme. Většina posílajících ale ví, že nějakým způsobem negativně zasáhnou toho, komu fotografii pošlou. Je to projev snahy o dominanci a nadřazenost. Dělám to, protože můžu," uzavírá Nejedlová.