Výzkumy ukazují, že děti, kterým rodiče v předškolním věku čtou, mají větší šanci, že jim bude čtení knih blízké. "Souvisí to s tím, že když rodiče dětem předčítají, připravují je tak i na nástup do školy, kde se začnou učit číst. Šestileté děti, kterým se doma nepředčítalo, pak mohou zažít silný náraz a kvůli tomu mohou na čtení zanevřít po celý další život. Rodina může dítěti práh čtení snížit a tím mu i vštípit, že čtení není jen povinnost, ale i něco samozřejmého, ba i radost," vysvětluje literární vědec Jiří Trávníček.

Ve společném čtení rodičů a dětí vidí také další benefity: "Rodiče dávají dětem svou blízkost, jedná se o sociální aktivitu. Jsou pro dítě klíčníkem, otevírají svět písmen, který je pro ně ještě zavřený," dodává.

Díky čtení budeme sebevědomější

  Kdo přečte 1500 stran ročně, má lepší známky. Stačí i komiks, říká učitel

Protože podle Trávníčka neexistuje nic jako gen čtení nebo čtecí centrum v mozku, na rozvoji schopnosti číst musíme v pozdějším školním věku pracovat každý sám. "Čtení je úplně základní aktivita, od které se odvíjí další mediální kompetence. To znamená ne číst jen technicky, ale s pochopením. Takový přístup k textu je předpokladem kritického myšlení. Kritické myšlení bez čtení s porozuměním jednoduše není možné," vysvětluje.

"Právě díky rozvoji kritického myšlení nedovolíme, aby si s námi přijímané informace dělaly, co chtějí," říká. Pravidelné čtení z nás tímto způsobem dělá sebevědomé a samostatné bytosti, které se nenechají zmanipulovat. "Díky tomu budeme ve světě sebevědomější a více odolní," zdůrazňuje.

Vystupujeme ze svého ega

Ke každému věku patří určitý typ knih a největší umění podle Trávníčka spočívá v tom, potkat se ve správnou dobu s těmi správnými díly. "Čtení z nás automaticky neudělá intelektuály. O to ani nejde. Nicméně čtení dobrých příběhů nám poskytuje setkávání s něčím jiným, než co známe. Otevírá se nám svět jiných lidí, situací a nutí nás přemýšlet, jak se ostatní lidé chovají, jak fungují jiné světy. Čtení nás tak činí empatičtějšími. A kdo je empatický, je více sociabilní. Dokáže s lidmi lépe vycházet, protože jim lépe rozumí," vyjmenovává další benefity čtení knih.

"Když čteme příběhy, ocitáme se v mysli někoho jiného. V ten moment dostáváme za úkol danou mysl pochopit, čímž vystupujeme ze svého vlastního ega," vysvětluje. "Souvisí to se zmíněným kritickým myšlením. Zjišťujeme, že ne všichni myslí tak, jak myslím já. Vystupuji ze své bubliny."

Rozvíjíme trpělivost

Díky vstupování do životů literárních hrdinů přemýšlíme také nad svou vlastní osobností, povahou a jednáním. "Dostáváme se do situací, které jsme do té doby nezažili. Přemýšlíme, jak bychom se v daný moment zachovali, a ptáme se, proč se hrdina rozhodl právě takto. Takové otázky budují naše sebevědomí, naši identitu a uvědomění si, kdo jsem 'já'," vysvětluje Trávníček.

  "Dá se to vyhrát, nebo vždycky umře?" Mladí Češi poznají Kafku díky videohře

V neposlední řadě knihy rozvíjí trpělivost a schopnost soustředit se. Jsou mimo jiné součástí takzvaného slow life neboli pomalého stylu života. "Doba je rychlá, uspěchaná a knihy nás mohou ze zběsilého zápřahu dostat. Literární dílo má v sobě navíc punc aktivity, na kterou musím vydat něco víc než jinde. A když takovou aktivitu dělám nebo ji dokončím, vážím si víc i sám sebe," míní Trávníček.

Čtení je navíc způsob, jak se naučit být sám se sebou. "Čtení je zalidněná samota. Činnost vykonáváme o samotě, nicméně se přitom setkáváme s jinými lidmi a jejich osudy. Nejsme odstřihnutí od světa," vysvětluje Trávníček.

Knihy a technologie se doplňují

Není to nicméně tak, že by se měly knihy a technologie stavět do rozporu. Podle Michaely Slussareff, která se věnuje výzkumu vlivu digitálních technologií na vývoj a zdraví dětí i dospělých, je dětem, které jsou počítačově gramotné, k dispozici obrovské množství informací. "Můžou vyhledávat a přistupovat k různým zdrojům, jako jsou online encyklopedie, odborné články, e-knihy, videa a další. Tímto způsobem se mohou dozvědět více o tom, co je zajímá, rozšiřovat své vědomosti a rozvíjet se," vysvětluje Slussareff a poukazuje na skutečnost, že si tímto způsobem může dítě zjišťovat informace získané z knihy, kterým nerozumí nebo chce znát jejich širší kontext.

  Na porno narazí čtvrtina malých dětí, čeští rodiče s nimi o tom nemluví, říká vědkyně

Technologický typ gramotnosti podle ní navíc podporuje kreativitu a představuje interaktivní a multimediální prostředí, které knihy nemohou nabídnout. "Digitální technologie nabízí dětem prostor pro seberealizaci a tvorbu různých věcí. V digitálním prostředí můžou vytvářet nejrůznější obsahy. Vytvářet a editovat grafiku, hudbu, videa nebo programovat vlastní hry. Tím se rozvíjí jejich schopnost přemýšlet mimo běžné mantinely a vyjádřit se v úplně novém prostředí digitálního světa. Tento typ práce může dětem pomoci rozvíjet analytické a problémové myšlení," říká.

V Česku existují knihovny, které ukazují, že četba knih má velmi široký kontext. Můžete v nich vařit, zahrát si šifrovací hru, vyzkoušet si dobrovolnictví nebo se naučit používat 3D tisk. Podívejte se do galerie na 11 českých knihoven, které byly v rámci soutěže Bibliotheca inspirans oceněny za to, že dělají pro své návštěvníky něco víc než jen půjčování knížek.