Každý pátý člověk se teď trápí - podle statistik za posledních 30-40 let čtyřnásobně vzrostl počet alergických onemocnění!

Doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D. z oddělní alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce odpověděl na některé otázky související s léčbou alergií, na které jste možná nenašli čas se zeptat, ale které je dobré vědět.

Existuje nějaké obecné doporučení, jak se bránit alergiím? Co pro své zdraví mohou lidé udělat?

Obecné a účinné doporučení proti alergiím asi nenabídnu. Na druhou stranu bych doporučil všeobecně pro zdraví lehkou stravu, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu. To samozřejmě nemusí být tak jednoduché splnit."

Jak se proměnila léčba alergií za poslední léta? Jaký je rozdíl mezi léčbou alergií dnes a před desítkami let?

*V medicíně aktivně působím 25 let a mohu říci, že léčba alergií se změnila oproti době před několika desetiletími k nepoznání. Máme k dispozici léky s minimem nežádoucích účinků, užívané k pohodlí nemocných jen jednou denně s dobou působení až 24 hodin. I ty nejkvalitnější včetně originálních jsou dnes již dostupné volně bez předpisu, což si myslím je velmi moderní a praktické. Kdokoliv z nás rád pomůže nemocným, ale pracovní dobu nelze vždy nafouknout, a poučený pacient tak má možnost si třeba v pylové sezoně pomoci velmi rychle a nezávisle na lékaři sám. Vždy tyto možnosti nebývaly a nebo nebyly tak kvalitní medikamenty k dispozici."

Řada lidí dnes hodně mluví o nadužívání léčiv, rezistenci či alternativních řešeních nejen v oblasti alergií. Důvodem může být, že hodně pacientů cítí obavy z pravidelného užívání léčiv. Přináší s sebou tedy léčba alergií nějaká rizika?

Rizika jsou minimální. Některé léky mohou být mírně sedativní. Ale nežádoucí účinky starších generací antihistaminik jsou většinou u těch novějších preparátů překonány. Prostor pro alternativní řešení v oblasti alergií moc nevidím, protože klasická terapie farmakologická (lokální i celková) a případně imunomodulační vakcinami s alergeny je velmi účinná. Nadužívání léků bych se tak nebál u antialergických preparátů. Nadužívání může mít své neblahé důsledky např. u antibiotické terapie, ale u preparátů proti alergiím bych to neviděl jako významný problém. Řada léků námi doporučovaných jsou schváleny jako bezpečné Státním ústavem pro kontrolu léčiv i pro velmi malé děti.

Dnešní doba je hodně uspěchaná, řada mladých lidí, kteří trpí alergií, hledá rychlé a účinné řešení v lékárně. Jaké jsou tedy v lékárně možnosti pro první pomoc při příznacích alergie a čím by se měl pacient řídit?

To je dobrá otázka. Jako volně prodejné můžete získat nejen kapičky do očí a některé spreje do nosu, ale především antihistaminika ve formě tablet. Ty působí jak na oční spojivku, tak i na nosní sliznici. Přednost bych osobně dal těm nejnovějším a originálním.

Je nutné dodržovat pravidelnou léčbu, i když necítím akutní potíže, nebo postačí vyčkat, zda alergie skutečně propukne?

To je individuální, ale pravidelná léčba je jistě účinnější.

Alergie trápí především mladé lidi. Jak je to s alergií a těhotenstvím u žen?

Samozřejmě se jim nevyhýbá. Zajímavé je, že pokud jde např. o astma u žen, pak většina astmatiček se v těhotenství zlepší v porovnání s počte, těhotných žen s astmatem, který se naopak zhorší. Farmakologická léčba alergií je v těhotenství z pochopitelných důvodů výrazně omezena. Inhalační léčba astmatu však nejen může, ale v odůvodněných případech i musí pokračovat.

Co hrozí pacientům, když léčbu alergií podcení?

Nález se může komplikovat, obtíže zintenzivnit a pokud včas neléčí třeba alergickou rýmu, může se pak časem vyvinout průduškové astma. Časem se může přecitlivělost na jeden druh pylů rozšířit polyvalentně i na ostatní apod. Do jisté míry tomu můžeme zabránit např. vakcinací příčinným aeroalergenem (roztočovým nebo pylovým).Někteří mladí lidé , žijí v mylné představě , že tím, že léky neužívají, organismus trénují v odolnosti proti alergizující škodlivině. Tady je potřeba říci , že to je nesmysl. Včasná diagnóza podmiňuje včasnou léčbu. Ta je o to účinnější, pokud se s ní začne včas.