reklama

Co napsali žalobci o Kubiceho zprávě?

Exkluzivně: Dokument státních žalobců

V zájmu objektivního a otevřeného informování veřejnosti, nejvyšší státní zástupkyně předkládá zprávu pracovní skupiny Vrchního státního zastupitelství v Praze pro analýzu trestních věcí prezentovaných na jednání Výboru pro obranu a bezpečnost PSP České republiky ze dne 29. 5. 2006:

Z p r á v a

pracovní skupiny Vrchního státního zastupitelství v Praze pro analýzu trestních věcí, prezentovaných na jednání Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 29. 5. 2006

Pracovní skupina, ustavená vrchním státním zástupcem opatřením z 1. 6. 2006 (dále jen "skupina VSZ"), měla za úkol průběžně soustřeďovat a společně vyhodnocovat všechny relevantní skutečnosti, které by mohly ovlivňovat průběh trestního řízení a naplnění jeho účelu v trestních věcech prezentovaných na jednání Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. 5. 2006 ve zprávě policejních důstojníků Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (dále jen "ÚOOZ") pod názvem Informace Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o prorůstání organizovaného zločinu a jeho propojení s některými politiky (dále jen "K. zpráva").

V žádném případě tedy nešlo o skupinu, byť složenou ze státních zástupců, jejíž členové by byli oprávněni jakkoliv nahrazovat činnost státních zástupců, vykonávajících dozor nad přípravným řízením v konkrétních trestních věcech či dokonce do jejich kompetencí zasahovat. Tím méně pak zasahovat do postupu policejních orgánů konajících přípravné řízení trestní ve fázi prověřování nebo vyšetřování. Proto, ačkoliv skupina pracovala systematicky a pravidelně, byla a je i nyní výslednost její práce odvislá od výsledků či průběhu přípravného řízení a zejména jeho rychlosti v konkrétních trestních věcech.

Zejména v počáteční fázi analytické práce skupina spolupracovala  s vyhodnocovací skupinou určenou rozkazem policejního prezidenta, jejíž úkol byl podobného zaměření, tedy posouzení obsahu K. zprávy a  jejích dopadů na činnost ostatních útvarů P ČR a jimi vedené trestní řízení.

Z uvedeného vyplývá, a to považujeme za nutné zdůraznit, že skupina VSZ nebyla ustavena k posuzování politických důsledků zveřejnění K. zprávy na internetovém serveru AKTUÁLNĚ.cz na webové stránce www.radiožurnál.cz, v TV NOVA, v ČT  aj. ve dnech 26. - 29. 5. 2006, ani k prověřování podezření v té souvislosti eventuálně spáchaných trestných činů či k jejich vyšetřování, nýbrž k analýze jednak možného nezákonného ovlivňování přípravného řízení v K. zprávě zmiňovaných trestních věcech jednak  její prezentace v orgánu PS P ČR a posléze i zveřejnění v médiích, a to z hlediska možných a skutečných dopadů na postup orgánů činných v  této  fázi trestního řízení, jejichž hlavním úkolem zde je, aby trestné činy byly  náležitě zjištěny.

Povinnost mlčenlivosti všech členů skupiny VSZ nedovoluje  touto zprávou  prezentovat detaily z přípravného řízení v trestních věcech, z jejichž samotného průběhu či okolností kolem nich dovodila K. zpráva své závěry. A to tím spíše, že některé trestní věci dosud nejsou policejními orgány v rámci prověřování nebo vyšetřování uzavřeny, popřípadě ještě podléhají přezkoumání ze strany státních zástupců, resp. nejvyšší státní zástupkyně.

Pro splnění svého úkolu skupina VSZ v Praze se zajímala, krom věcí výslovně jmenovaných v K. zprávě, o všechny zjistitelné, byť i nepřímo navazující trestní věci z celé České republiky, jež podléhaly dozoru státního zástupce. Za pomoci podkladů poskytnutých členy vyhodnocovací skupiny Policie ČR se je podařilo vyhledat. Výsledkem bylo, že v žádné z těchto trestních věcí nebyl výkon dozoru provádějící státní zástupce nejen nikým kontaktován v zájmu ovlivnit průběh trestního řízení, ale ani neobdržel obdobný signál od policejního orgánu. Totéž platí o trestních věcech nazývaných v  K. zprávě A (tr. věc vražda F. M. - odložena),  B (tr.věc deblokace dluhu Kazašské republiky vůči ČR a další - odložena), C (trestní stíhání obviněných dosud probíhá) a  D (trestní stíhání obviněných dosud probíhá). Pokud se vyskytly ojediněle na straně některého policisty pochybnosti, po pečlivém zhodnocení nebyl učiněn jiný závěr. Šlo o výměnu policisty, jemuž byla věc svěřena nebo o výměnu státního zástupce vykonávajícího dozor, tedy o organizační opatření, mající za cíl v průběhu procesu důsledně prosazovat zásady rychlosti a nestrannosti v trestním řízení. U ostatních procesních úkonů, jako např. u domovní prohlídky, zadržení osob, pokynů státních zástupců policejním orgánům, rovněž nebylo skupinou VSZ zjištěno cokoliv, co by nasvědčovalo jakémukoliv nepřípustnému ovlivňování přípravného řízení.  Bylo ukončeno prověřování údajného tichého společenství JUDr. S. G. v Sokolovské uhelné, a. s. a okolností spojených se sebevraždou bývalého policejního ředitele plk. JUDr. Z. J., obojí skončilo odložením. Pokračuje dosud prověřování okolností nabytí a financování bytu JUDr. S. G. a prověřování vraždy J. K. Obžaloba byla podána  15. 1. 2007 na Y. M. pro atentát spáchaný jím v Praze ul. Na příkopě v r.2004. Žádné zjevné snahy ovlivnit přípravné řízení skupina VSZ zde nezaznamenala. 

Pozornost byla věnována rovněž tomu, zda a do jaké míry  prezentace  K. zprávy ovlivnila vyšetřování nebo prověřování v jednotlivých trestních věcech. Zde samozřejmě nebylo možné odhlédnout od faktu, že zpráva záhy pronikla na veřejnost. Pokud by bylo možné posuzovat zmíněný vliv  podle konečného výsledku rozhodnutí v meritu trestní věci, bylo by nutné konstatovat, že více negativně než-li pozitivně. Takové hodnocení není exaktní, když některé trestní věci byly sice odloženy pro absenci důkazů o trestném činu, ale tato absence však může být jak důsledkem faktu, že o trestný čin skutečně nešlo, tak důsledkem toho, že možnost opatření důkazů byla zmařena v důsledku zveřejnění  informací z  K. zprávy. Zatímco některé orgány činné v trestním řízení přímý a zjevný vliv na kvalitu řízení nezaznamenaly, jiné argumentovaly např. příznivým vlivem v důsledku ochoty svědků vypovídat a další naopak nepříznivým vlivem, zejména pokud jde o přerušení komunikace mezi potenciálními pachateli. Vliv na řádný průběh přípravného řízení je obtížně verifikovatelný, a proto skupina VSZ nemohla dospět v tomto směru k jednoznačnému a hodnověrnému závěru. Pro všechny orgány činné v trestním řízení bez výjimky při informování o své činnosti v trestním řízení však platí limity dané ustanovením § 8a trestního řádu, přičemž  obzvláště obezřetně nutno postupovat v jeho neveřejné části, ve  fázi přípravného řízení. Tedy tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného zájmu na náležitém zjištění pachatele trestného činu, ani k ohrožení oprávněných zájmů jednotlivých osob.

Faktem také zůstává, že až dosud skupina VSZ neshledala důkazy, jež by potvrzovaly domněnku o záměrném publikování zprávy ve Výboru pro obranu a bezpečnost PS P ČR s úmyslem ovlivnit volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu. Spoluautoři K. zprávy z ÚOOZ (J.H. a  H. V.), jež její předkladatel plk. K. sám nazval Informací Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o prorůstání organizovaného zločinu a jeho propojení s některými politiky, byli a jak se zdá, jsou dosud přesvědčeni o snahách ovlivňovat nezákonným způsobem přípravné řízení trestní. Pokud ovšem svoji domněnku staví na takových argumentech, jakými jsou změna  dozor ve věci konajícího státního zástupce (Mgr. Klvaňa - Mgr. Omelka), šlo o rozhodnutí zcela důvodné, v souladu s trestním řádem a ze strany těchto policistů jde o naprosto nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí Městského státního zastupitelství v Praze. Obdobně to platí ohledně nesouhlasu státního zástupce s návrhem na domovní prohlídku nebo s provedením prohlídky jiných prostor, a to tím spíše, jestliže souhlas jiného státního zástupce je zřetelným důsledkem procesních změn souvisejících se změnou  právního posouzení jednání podezřelých osob. Nespokojenost nadřízených s vystupováním tiskové mluvčí ÚOOZ je vnitřní záležitosti  policie,  resp. Ministerstva vnitra, skupina VSZ se proto omezuje na konstatování, že tisková mluvčí není orgánem činným v trestním řízení, oprávněným zasahovat jakkoliv do trestních věcí a může, resp. měla by jen tlumočit informace převzaté od policejního orgánu,  který odpovídá za jejich objektivitu.

Při analýze příčin vzniku K. zprávy skupina VSZ vesměs neshledala argumenty jejích zpracovatelů a předkladatele  ve vztahu k jejímu označení oprávněnými. Obavu z možného ovlivňování trestních věcí lze jim do jisté míry přiznat pouze v souvislosti s nevhodným zveřejněním informací v květnu 2006 o podezření z trestné činnosti policistů pracujících na kauze A v ÚOOZ, kterou pociťovali jako cílenou kriminalizaci, za níž by mohl stát organizovaný zločin. Podezřelým zde totiž byl i spoluautor K. zprávy J. H., podezření se však nepotvrdilo, věc byla již policejním orgánem odložena. Skupina VSZ během své dosavadní činnosti zaznamenala poruchy v komunikaci mezi IMV a ÚOOZ a mezi ÚOOZ a ÚOKFK. To se týkalo vzájemného předávání spisů, ale i jiných důležitých věcných podkladů. Například část výsledků prohlídky kanceláře T. P. (jejich vyhodnocení započalo  22. 6. 2006), jejichž prověřování náleželo do působnosti Inspekce,  byla této doručena z  ÚOOZ komplikovaně až koncem září 2006. Přitom k jejich medializaci došlo již krátce po nálezu. Ani zvolená utajená podoba K. zprávy nemohla zabránit skandalizaci některých osob v ní zmiňovaných a také skutečně nezabránila. Nikdo z autorů K. zprávy ani její předkladatel nebyli pro potřeby prezentace dokumentů z útvarů Policie ČR a informací z trestních spisů zvlášť, zbaveni povinnosti mlčenlivosti. Postup tedy nebyl v souladu s ustanovením § 52 zák.č.283/1991 Sb., o Policii ČR.

Policejní orgány, jež se zabývají prověřováním skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin a zjišťováním jeho pachatele a vyšetřováním trestných činů známých pachatelů, jsou povinny důsledně respektovat trestní řád a organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívaly k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání. Totéž platí pro státní zástupce, kteří navíc ovšem jsou oprávněni ukládat policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je on oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo zjištění pachatele a vykonávat dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve smyslu § 157 a 174 trestního řádu,  m. j. dávat závazné pokyn k vyšetřování, činit opatření k změně policejního orgánu, přikázat provádění úkonů ve věci jinou osobou služebně činnou v policejním orgánu, apod. Řešení, kdy se osoby služebně činné v ÚOOZ rozhodly prosadit svoji představu spravedlnosti cestou, jakou zvolily,  skupina VSZ považuje na základě dosud zjištěných faktů nejen za nerespektování zákona, nýbrž i za zjevně nepřiměřenou reakci na konkrétní situaci, z níž by jediným východiskem z  hlediska prosazení práva a spravedlnosti v trestním řízení byl jimi zvolený postup. A to tím spíše, že  nikdo z nich o svých pochybnostech neinformoval státního zástupce vykonávajícího v konkrétní trestní věci dozor nebo státní zastupitelství, jemuž přísluší výkon dohledu  nad řádným výkonem dozoru.

I když  K. zpráva se o korupci či dokonce vlivu organizovaného zločinu na činnost státních zástupců či státního zastupitelství výslovně nezmiňovala, spíše jen takovou možnost naznačovala, ve všech v této zprávě zmiňovaných případech doposud skupina nic takového nezjistila. Nebylo zjištěno ani ovlivnění policejních orgánů v těchto případech. Pokud by specifická činnost pracovní skupiny VSZ v Praze nebyla tedy ukončena, znamenalo by to další neodůvodněné živení pochybností o nestranném výkonu dozorových funkcí státních zástupců v České republice. Vyjdou-li však najevo dodatečně nové skutečnosti v rámci přípravného řízení v trestních věcech, jež dosud nebyly procesně ukončeny nebo v rámci přezkoumávání již odložených či odevzdaných věcí, skupina VSZ bude  i poté ad hoc analyzovat příčiny a důsledky případného selhání pro trestní řízení.

Nad rámec uvedených závěrů pracovní skupina VSZ v Praze považuje za vhodné upozornit na to, že neobvyklý případ postupu policejních důstojníků vyvolal však i otázky obecnější povahy, související  se svobodou projevu a jejími hranicemi v demokratické občanské společnosti, s právem šířit informace a jeho omezováním. Například v USA funguje institut tzv. "whistleblowera", tedy zaměstnance, který když upozorní média nebo policii na nepravosti ve svém pracovním okolí, nemůže být za to zaměstnavatelem jakkoliv penalizován. Ve Švédsku platí obecně zásada veřejného přístupu k informacím a dokumentům  veřejné správy a veřejný zaměstnanec má právo např. i v tisku kritizovat vlastní úřad. Ani zde však není všechno veřejné, nicméně  pro vymezení hranice svobody projevu postačuje jednoduchá zákonná úprava úředního tajemství, jenž mimo jiné omezení vztahuje na záležitosti, která "jsou v jednání", kdy nesmí dojít k narušení  legitimních pracovních  postupů  a uvolnění nehotových dokumentů.

Jak je zřejmé,  jednání autorů a předkladatele K. zprávy šlo zde  za hranice obojího. Na straně druhé vyvstává otázka, zda omezení svobody projevu, a zde nemáme na mysli trestní zákon, zákon o ochraně utajovaných informací či o ochraně osobních údajů, vyžaduje u nás tak rozsáhlou úpravu mnoha zákony. Především jde o povinnost mlčenlivosti upravenou v desítkách zákonů ČR, na které odkazuje zákon č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,  který m.j. v § 11 odst. 4 povinným subjektům zakazuje poskytovat informace o probíhajícím trestním řízení. Přitom jde většinou o povinnost mlčenlivosti téměř absolutní, o jejíž nezbytnosti je možné v řadě oborů působnosti úspěšně pochybovat, když na straně jedné sice formálně chrání  zájem jednotlivce nebo veřejný zájem, na straně druhé v takové podobě vytváří, resp. uchovává zvýšené riziko zneužití moci, mnohdy pak spojeného s korupcí či dokonce s pronikáním zločinu  do veřejné správy.

Prokop: "Neviditelné" aspekty českého selhání. Za best in covid nemůže jen Babiš | Video: Kristýna Pružinová, Martin Krepindl, Blahoslav Baťa
reklama
reklama
reklama