Vážená přítelkyně, vážený příteli.

Cítím povinnost Ti vysvětlit, proč jsme se rozhodli nepodpořit zrušení Poslanecké sněmovny a tím také konání předčasných voleb. Jsem si jist, že až opadnou prvotní emoce a hysterie, která je znatelná zvláště u části médií a nápadně se shoduje s hysterickými reakcemi politiků ODS, TOP09, ale i lidovců a zelených, většina lidí náš krok pochopí a také ocení. Nepropadejme proto stejné hysterii a panice, která zakrývá pravé důvody, proč se tak ČSSD rozhodla a proč učinila to, co učinit musela.

Předně není pravda, že by ČSSD udělala „obrat o 180 stupňů“, či že se jedná o „Paroubkův veletoč“, jak zní některé titulky a komentáře médií, či jak tvrdí někteří politici bývalé Topolánkovy vlády. Stále trváme na tom, že předčasné volby v co nebližším termínu by byly nejlepším řešením pro tuto zemi. Avšak řešením není risk v podobě dalšího zrušení voleb Ústavním soudem či jejich zpětné zpochybnění.

V pátek jsme souhlasili se změnou Ústavy, která umožňuje samorozpuštění Poslanecké sněmovny, protože se jedná o trvalou změnu, která eliminuje do budoucna podobné situace způsobující nestabilitu, jaké jsme svědky po rozhodnutí Ústavního soudu. K tomu jsme se také zavázali v dohodě stran. Také jsme však jasně řekli, že před samotným hlasováním o rozpuštění Poslanecké sněmovny si vyžádáme přes víkend právní stanoviska a pokud ta vyloučí riziko úspěšné ústavní stížnosti a opětovné zrušení voleb, budeme hlasovat pro rozpuštění. Kolegové poslanci toto mé stanovisko mohou potvrdit, zavázal jsem se k tomu před poslaneckým klubem ČSSD.

Bohužel, všichni oslovení ústavní experti se shodli, že je vysoce pravděpodobné, že v případě podání ústavní stížnosti může být tato stížnost úspěšná. Za jisté pak považovali rozhodnutí Ústavního soudu, kterým by pozastavil výkon rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do doby samotného rozhodnutí Ústavního soudu. Co by to v praxi znamenalo?

1. Zemi by spravovala vláda bez kontroly Poslanecké sněmovny. 2. Rozpočtové provizorium by bylo jisté na několik měsíců, což by znamenalo zmrazení všech investičních akcí státu a nemohla by se realizovat účinná protikrizová opatření, včetně vyšší pomoci lidem v sociální nouzi a bez zaměstnání. 3. Senát, kde mají většinu pravicové strany, by pravděpodobně schvaloval zákony, na které by ČSSD nemohla mít prakticky žádný vliv. Tzv. Janotův balíček, který obsahuje i pro ČSSD nepřijatelné návrhy, jako například drastické škrty v sociální oblasti, by mohl být schválen Senátem.

Takové řešení by bylo v naprostém rozporu s tím, co ČSSD zastává a co slibovala ve své volební kampani. Navíc je velmi pravděpodobné, že jsme se stali obětí mnohem složitější hry, kterou rozehráli lidé, kterým je úplně jedno osud této země, kteří pohrdají občany a považují je za manipulativní ovce. Předně by zcela jistě za situaci vzniklou případným dalším napadením voleb u Ústavního soudu byla obviněna ČSSD. Již po prvním rozhodnutí Ústavního soudu a během jediného dne politici ODS i ostatních stran otočili a z původních stanovisek, která podporovala původní termín voleb 9. a 10. října, slevili a začali taktizovat a hledat způsoby, jak prodloužit volební kampaň. Tatam byla původní dohoda a schopnost táhnout za jeden provaz. U ODS v tom hrála svoji roli špatně vedená kampaň a snaha co nejvíce negativní kampaní poškodit pověst ČSSD. Langerův lejnomet se totiž rozjel pozdě a podle průzkumů se neodrazil na rostoucí podpoře ČSSD. Malé strany – lidovci a zelení – zastávali s ohledem na mizivé volební preference stanovisko, že každý den k dobru jim prospěje a snažili se ještě vzkřísit jakoukoliv šanci na své zvolení. Záhy se rétorika všech bývalých stran Topolánkovy koalice začala obouvat do ČSSD a obviňovat ji z toho, že to byla ona a nikoliv Ústavní soud, kdo způsobil tuto krizi, protože v březnu „způsobila pád vlády“. Toto by se s ještě větší razancí a mediální podporou objevilo po jakémkoliv dalším napadení voleb u Ústavního soudu. Navíc jsme obdrželi signály o tom, že v hlavách některých amerických poradců, nebo snad někoho jiného, se zrodil plán ještě zrůdnější, který počítal s možností rozhodnutí Ústavního soudu po proběhnutých volbách. Ty by s velkou pravděpodobností vyhrála ČSSD, a pokud by Ústavní soud konstatoval neústavnost těchto voleb, pak by se některé politické síly uchýlily ke zpochybňování voleb a snažily by se vytvořit celospolečenskou atmosféru, která by se obrátila proti vítězné ČSSD.

Po shrnutí všech těchto věcných důvodů pro naše rozhodnutí nepodpořit rozpuštění Poslanecké sněmovny již musíte chápat, že ČSSD jednala státnicky a byť v rozporu se svými krátkodobými stranickými či osobními zájmy, zvolila jediné řešení, které znamená jistotu pro tuto zemi.

Jedeme dál. Země má stabilní vládu, Poslaneckou sněmovnu, ve které ČSSD bude prosazovat svůj program a zabraňovat prosazení takových návrhů tzv. Janotova balíčku, které jsou v rozporu s programem ČSSD a zájmy jejích voličů.

Zemi již nehrozí rozpočtové provizorium a rozhodnutí ČSSD tak přispívá již dnes ke stabilizaci ekonomické situace.

Chci Vám všem také poděkovat za dosavadní úsilí ve volební kampani. Zcela jistě nebylo zbytečné a přispělo k vítězství ČSSD ve volbách, které se uskuteční tak, aby nemohly být kýmkoliv zpochybněny.

Děkuji Vám!

Váš

Jiří Paroubek