O reformu školského zákona z roku 1984 usiloval ministr Eduard Zeman. Už tehdy bylo expertům jasné, že je nutné opustit dosavadní systém osnov, biflování zbytečných pouček a letopočtů bez souvislostí. Zeman připravil zákon v tomto duchu.

Parlament ho však dvakrát zamítl. V rámci všeobecných změn totiž žádal i zrušení víceletých gymnázií, příliš brzkého dělení dětí na "chytřejší" a "průměr". To se politikům nelíbilo. Petra Buzková o selekci "nadaných" už ve svém návrhu neusilovala. A uspěla. Zákon loni parlamentem prošel bez potíží a v září začal platit.

Nejvýraznější změnou je zavedení Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. Tento "Rámec" nahrazuje současné osnovy, a hlavně určuje nový smysl vzdělávání. Na škole má vládnout "přátelská a vstřícná atmosféra" napomáhající k rozvoji šesti klíčových kompetencí.

I když je to krkolomný výraz, jsou "kompetence" pro změnu našeho systému stěžejní a vše se od nich odvíjí. Místo drilování pouček a "faktů" bez souvislostí by se teď měly školy soustředit právě na osvojení kompetencí. Česká školní inspekce už napříště nebude kontrolovat, zda žák ve čtvrté třídě umí násobilku, ale zda umí spolupracovat ve skupině, respektuje přesvědčení druhých nebo zda využívá informační technologie.

Nebo třeba zda je schopen obhájit svůj názor, argumentovat, kriticky myslet a hodnotit výsledky svých činů. To jsou totiž ty kompetence - dovednosti, schopnosti a postoje, které jsou potřeba v běžném životě (kompetence občanské, pracovní, komunikativní, sociální a personální, kompetence k učení, k řešení problému).

V novém Rámci se mění i předměty, na které jsme byli zvyklí. Například z matematiky se stává Matematika a její aplikace, fyzika, chemie, přírodopis a zeměpis se prolíná v jeden celek Člověk a příroda. Učitelé by měli děti vzdělávat i v dalších nových oblastech, jako je například Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech nebo Osobnostní a sociální výchova. Ty nejsou sice samostatnými předměty, ale učitelé by měli děti v těchto oblastech vychovávat v průběhu ostatních předmětů.

Jakým způsobem v jakém předmětu budou učitelé usilovat o to, aby jejich žáci nabyli kýžených kompetencí, bude záležet jen na dané škole. Každá z více než 3300 českých základek musí podle nového zákona do září 2007 zpracovat svůj vlastní školní vzdělávací program, kde si sami stanoví, jak budou žáka ke kompetencím vést, jaké činnosti a metody k tomu využijí a jak budou naplnění cílů hodnotit.