Raritou ve světě ČKA rozhodně není. Pomocí podobných institucí se řeší problémy ve finančním sektoru v mnoha zemích světa, včetně těch nejvyspělejších.

Příkladem může být severská krize z 80. let. Tehdy ve Švédsku vytvořili jakousi "špatnou banku", kam byly vyvedeny nedobytné pohledávky a bankovní sektor se díky tomu opět dostal do kondice. Podobně reagovaly na finanční krizi v roce 1997 mnohé asijské ekonomiky.

Dodnes například ve Spojených státech funguje instituce, která řešila problémy spořitelen. Tehdy šlo o "subsystémovou krizi", kdy nebyl ohrožen celý bankovní sektor, ale pouze jeho výsek.

"Jde o vcelku běžné řešení," potvrdil deníku Aktuálně.cz hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Podle něj však už česká agentura přesluhuje. "Největší problémy byly vyřešeny už zhruba před šesti lety. Nyní je nejvyšší čas ji zprivatizovat," míní Mertlík.

Současná kauza podle Mertlíka není vyvolána špatným či neprůhledným fungováním ČKA. "Jistě by šlo zlepšit průhlednost fungování agentury, ale mnohé věci zveřejněny být nemohou. Například skladba úvěrů. To by mohlo ohrozit dnes dobře fungující firmy, které třeba pomalu splácejí nějaký dluh z dřívějška, kdy byly v krizi," vyvsětluje.

Problém nevidí ani ve změně, kdy se na konsolidační agenturu změnila dřívější konsolidační banka. Ta měla nad peněžními toky dceřiných společností lepší kontrolu.

"Jenže dokud to byla banka, byl na ni vyvíjen tlak, aby poskytovala další a další úvěry. Samozřejmě opět byly spíše špatné, tedy podobné těm, které do ní byly vyvedeny. Změnou zmizel instrument tak zvaného měkkého financování, který nemá v tržní ekonomice co dělat," sdělil Mertlík.

Takže co stojí za kauzou se zmizelou půlmiliardou? Špatná kontrola. "Při spravování účtů má platit pravidlo čtyř očí. Tedy nad účty mají bdít minimálně dva lidé. Pokud tomu tak nebylo, šlo o zcela chybný systém," tvrdí hlavní ekonom Raiffeisenbank.