Ta se již v minulosti dostala do ostrých sporů s generálním ředitelem NG Milanem Knížákem kvůli jeho neochotě půjčit do Paříže na důležitou výstavu abstraktního umění klíčové dílo Františka Kupky, obraz Amorfa.

Národní galerie má na výstavě tři díla; odmítla však půjčit desky tzv. Třeboňského oltáře, o které autoři výstavy velmi stáli. Podle ředitele sbírky starého umění NG Víta Vlnase byly jediným důvodem obavy, aby je transport přes Atlantik, respektive z pražského Anežského kláštera na Hrad nepoškodil.

Podpora církve

Jiří Fajt, který z místa ředitele sbírky starého umění odešel po Knížákově nástupu, se však domnívá, že hlavním důvodem je obecná neochota NG k mezinárodní spolupráci. Metropolitní muzeum ostatně původně předpokládalo, že jeho partnerem bude právě Národní galerie.

Infobox

Jak, kdy a za kolik  

Výstavu může kvůli historickému významu i hodnotě exponátů navštívit jen omezený počet lidí. Proto se do Obrazárny budou vydávat časové vstupenky, jež bude třeba předem objednat, a v expozici bude moci divák pobýt 1,5 hodiny. Během pracovního týdne (otevřeno bude i v pondělí) bude vyhrazen ke koupi na místě termín 17:30 hodin; o víkendu budou moci lidé zkusit přijít bez rezervace na 11:30 a 13 hodin.  Vstupenky je možné rezervovat na telefonech 224 373 536 a 726 213 536, na adrese [email protected] a nebo stránkách výstavy. Základní vstupné stanovila Správa Pražského hradu na 270 korun, snížené na 150 korun, rodina zaplatí 500 korun, zvláštní vstupné je i pro školy.

Klíčovou zásluhu na tom, že se výstava mohla uskutečnit, má katolická církev, která je největším jednotlivým zapůjčitelem. Podle Fajta kardinál Vlk na rozdíl od státních představitelů hned na první schůzce na podzim 1999 prohlásil: Ano, to je pro Českou republiku, pro naši kulturu strašně důležitý projekt.

"Bez jeho podpory a bez podpory profesora Matějky z metropolitní kapituly bychom výstavu těžko uspořádali," zdůrazňuje Fajt.

Dva dny před zahájením, kdy byla výstava poprvé zpřístupněna pro novináře, ještě probíhaly dokončovací práce.

I při zběžné prohlídce však bylo zřejmé, že se organizátorům podařilo shromáždit vskutku mimořádnou kolekci a že po odborné stránce je expozice velmi pečlivě připravená.

Vědecký katalog sice není ještě hotov, k dispozici je alespoň průvodce výstavou a každý návštěvník dostane ke vstupence také informační CD-ROM.

Prostory a podmínky

Jistou slabinou je, že expozice je příliš stísněná. Architekt Jiří Javůrek, který byl podepsán též pod výstavou Magister Theodoricus, dělal co mohl; ale prostory Obrazárny Pražského hradu jsou pro výstavu těchto rozměrů jednoduše malé.

Žádný jiný z hradních výstavních sálů však nesplňuje náročné klimatické parametry a středověké památky jsou velice citlivé na jakékoliv výkyvy teploty i vlhkosti.  Jiří Fajt připomíná, že výstava byla původně zamýšlena pro hradní Jízdárnu, jejíž plánovaná oprava má však několikaleté zpoždění.

Karel IV., císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády posledních Lucemburků 1347 1437. Obrazárna Pražského hradu, 16. února až 21. května 2006.

• Oficiální webové stránky výstavy