Chrpa polní, chrpa modrá
Centaurea cyanus, Cyanus segetum, Leucacantha cyanus
Lidové názvy: charba, modráček, modrák, světlák, sinokvět, jesenec
Čeleď: hvězdnicovité (složnokvěté)
Popis byliny
Chrpa polní, nazývaná také chrpa modrá, je jednoletou, zřídka i dvouletou bylinou s výškou do 90 cm.
Má přímou, větvenou lodyhu s hranatým profilem. Lodyhu pokrývají měkké chloupky a střídavé, čárkovitě kopinaté lístky šedozelené barvy. Dolní listy jsou řapíkaté, nedělené, odděleně zubaté až lyrovitě peřenosečné. Kořen rostliny je jednoduchý nebo větvený, s četnými postranními výběžky.
Chrpa kvete od konce června do září. Pronikavě modré květní úbory, typické právě pro chrpu, mají v průměru až 3 cm. Vyrůstají na konci větviček lodyhy. Květní úbor tvoří trubkovité oboupohlavní květy v modrofialové barvě, které obklopují větší samičí květy v modré, vzácně i růžové nebo bílé barvě. Plody představují podlouhlé, stříbřité, hedvábitě plstnaté nažky s chmýrem.
Původ a výskyt
Chrpa polní údajně pochází z jižní Evropy a jihozápadní Asie. Dnes osídluje celou Evropu, také západní a střední Asii, druhotně i Severní a Jižní Ameriku nebo Austrálii.
K nám se dostala s obilím. Zatímco dříve představovala obtížný plevel, zejména v obilovinách, v souvislosti s modernizací zemědělství a užíváním herbicidů, je dnes k vidění jen zřídka. Dokonce je zařazena v Červeném seznamu ohrožených rostlin (ve skupině C4).
Chrpa modrá roste převážně v nížinách a pahorkatinách. Najdete ji na polích v ozimových obilovinách, v řepce, ale i na nezemědělské půdě. Zkrášluje louky a pastviny, také okolí polních cest, okraje silnic, příkopy, skládky nebo železniční náspy. Svědčí ji kypré, výživné, vlhké až vysychavé půdy, s mírně kyselým pH.
Chrpa je nejenom léčivkou, ale představuje také medonosnou rostlinu. Pěstuje se i na zahradách, v různých barevných kultivarech a plnokvětých odrůdách. Uplatňuje se jako dekorace v suchých vazbách.
Léčitelství
Chrpa polní je zdrojem modrého barviva, které se dnes ve farmacii užívá především k obarvování léků. Droga obsahuje flavonoidy (apigenin, cyanin), saponiny, slizy, hořčiny, třísloviny a některé minerální látky, zejména mangan.
V léčitelství se uplatňuje výhradně květ chrpy, často i s kalichem. Sbírají se buď celé květní úbory, nebo jen modré paprsky úborů bez zákrovu (kalichu). Sběr probíhá za slunečného počasí, suší se v tenkých vrstvách, zásadně ve stínu. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 35º C.
Léčivé účinky chrpy polní
- tlumí otoky
- působí močopudně a žlučopudně
- je prospěšná při nemocech ledvin
- příznivě ovlivňuje zažívání
- pomáhá při nechutenství
- čistí krev, má detoxikační vlastnosti
- má mírné dezinfekční účinky
- vně se uplatní v péči o oči
- ulevuje při očních potížích
- podporuje růst vlasů
Podávání a užití
Vnitřní užití
Chrpa modrá se v léčitelství podává jako čajový nálev (lžička sušené drogy na šálek vroucí vody, nechá se luhovat asi 10 min., popíjí se 1 – 2x denně). Droga je bez vůně, má nasládlou, mírně stahující chuť.
Chrpa se užívá jako barvivo, také v léčivých čajích. Lze ji pro zpestření přidat téměř do jakékoliv bylinné směsi. Nezřídka bývá součástí čajových směsí pro podporu trávení.
Vnější použití
Vzhledem k tomu, jak je chrpa modrá vzácná, se dnes vnitřně užívá méně často. Nadále má však zásadní postavení v oftalmologii (očním lékařství). Také v lidovém léčitelství se užívá zejména ve formě očních kapek a oční vody (viz recept níže). Nachází uplatnění i v kosmetické péči. Jako vlasová voda údajně podporuje růst vlasů.
Oční voda z chrpy – recept
Z čerstvých či sušených květů chrpy připravíme silnější nálev. 1 – 2 čajové lžičky drogy zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme luhovat 10 min. Následně scedíme, ideálně přes nejjemnější filtrační papír. Necháme zchladnout a užíváme jako zklidňující oční vodu, k výplachům podrážděných očí, při zánětu spojivek, k obkladům při únavě očí apod.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
