Paříž i Provence už dobře znáte? Zkuste Bretaň. Kam přesně se tady vydat? Nadchlo mě malé městečko La Gacilly plné příběhů, rozkvetlých květin, dokonalého klidu a maximálně udržitelného přístupu k přírodě.

Budete si tu připadat jako ve filmu, který se odehrává někdy na začátku minulého století. Uličky plné malých kamenných domů s barevnými dřevěnými rámy si brzy zamilujete. Stejně jako palačinkárny, kde místní neumí ani slovo anglicky a na cizince se dívají, jako by přiletěli z Marsu. Pořád to tak ve Francii funguje.

V těch roztomilých domcích dost často najdete malé původní dílny, které ale stále fungují. La Gacilly je totiž mimo jiné město nejrůznějších řemesel a je na to patřičně pyšné. A taky město fotografie - od června do září se tu totiž pravidelně koná velký festival fotek, takže je tu ve velkých formátech potkáváte na každém kroku.

Jedna z dílen, ta krejčovská, patřila rodičům Yvese Rochera, který se tu v roce 1930 narodil Yves Rocher a o osmadvacet let později tady založil proslulou značku přírodní kosmetiky. Mimochodem, tehdy mu všichni říkali: "Jsi blázen? Proč dáváš do kosmetiky bylinky? Účinná kosmetika se přece vyrábí chemicky v laboratoři a žádnou jinou lidé nechtějí." Vtipné, že?

Celé městečko je příběhem Yvese a jeho rodiny protkané. Kromě rodného domu, kde rodiče prodávali látky a šili oblečení a on v prvním patře zkoumal účinky bylinek, je tu také botanická zahrada se všemi rostlinami, které se dodnes v této kosmetice používají. 

A hlavně je tu eko-hotel La Grées des Landes, který založil Yvesův pokračovatel, Jacques Rocher. Je velká pravděpodobnost, že ho tu osobně potkáte - mně se to stalo hned při příjezdu. Celé tohle místo je absolutní sen. Třeba proto, že úplně všechny pokoje mají dveře ven přímo na louku. Ráno vstanete a ještě v pyžamu se můžete procházet lučním kvítím, které tu hraje všemi barvami. O patro výš pak je terasa příjemného spa (kde překvapivě pracují s kosmetikou Yves Rocher). Je dobré vědět, že ani tady si anglicky moc nepopovídáte, proto se vyptejte na procedure předem někoho zasvěceného.

Všechno tu nicméně dává naprostý smysl. Okna směřují na jihozápad, aby co nejlépe využívala slunečního světla a tepla. Všech 29 pokojů má střechy pokryté rostlinami, které v létě zajišťují chládek, v zimě zase brání unikání tepla. K zalévání a úklidu teras se používá dešťová voda. Vše od samotné budovy až po ložní prádlo je tu vyrobeno z ekologických materiálů. Voda v bazénu není čištěna chlórem, ale pomocí UV paprsků.

Wi-fi tu je jen na recepci hned ze dvou důvodů - abyste se naučili být chvíli offline a také proto, aby vás v hotelu ušetřili potenciálních vlivů, které by vlny bezdrátového připojení mohly mít. Možná proto se tu tak krásně spí? Na tomhle místě zkrátka věří, že nejlepší způsob, jak se vypořádat s odpadem, je tvořit ho co nejméně. 

Myslím, že na tom konceptu vážně něco je. Jen málokde si tak dokonale vyčistím hlavu, jako se mi to stalo tady. Prý sem často jezdí přepracovaní Francouzi vrátit svému životu smysl a naučit se znovu žít. Nedivím se. Umím si představit, jak snadno a hezky jim tu uteče šest detoxikačních týdnů. 

Kdyby vás to ale přece jen nebavilo celou dobu na tomhle jednom místě (přestože si tu můžete užívat maximálního soukromí v moderní chatičce v korunách stromů), vydejte se objevovat ještě nedaleký Carnac a jeho menhiry, krásná je také středověká vesnička Rochefort-en-Terre, nebo třeba přímořský Quiberon. Do Francie můžete přiletět přes Paříž, po několika dnech se vydat do Bretaně, a odletět z Nantes, města, které se mi strašně moc líbilo pro své vzdušné ulice a moderní život, který tu tepe na každém metru.