reklama

Devadesátiletá česká stařenka si krátí čas kreslením domů. Fantazie jí nechybí

Anežka Kašpárková si život bez práce neumí přestavit. Když zrovna nepracuje na zahrádce, tak vezme do ruky štětec a kreslí květinové ornamenty na bílé omítky historických stavení.

Foto: Antonín Vrba

V obci Louka kousek od Uherského Hradiště již čtyři desetiletí zdobí uprostřed dědiny kapličku (zvonici), pocházející z počátku osmnáctého století.

"Přede mnou malování prováděla nějaká Maňáková. A tak jsem to po ní tu štafetu převzala," říká v pozici polosedě-pololeže, při malování paní Anežka. Používá při tom modrou barvu - ultramarín. "Barva je velice drahá i kvalitní. Nátěr vydrží dva roky. Myslím, že by to ovšem vydrželo víc. Opadává to, ale barva tomu není vinna. Mohou za to ti slavní památkáři. Kdyby tu dovolili udělat pořádnou omítku…," stěžuje si zasmušile zručná babička.

Ornamenty, které připomínají především rozkvetlá květiny, vytváří podle svého námětu, fantazie. "Tvořím co mě napadne. Ale takové kvítka nerostou," tvrdí už  usmívající se stařenka, která o tom, že vytváří umělecké dílo, nechce ani slyšet. "Jaká pak já jsem umělkyně, akorát mě to baví a chci pomáhat," utrousí tiše.

Kolik jí dá práce na "obecní kapličce" zabrat, odpovídá po delším dumání: "To je těžko a ani nad tím nepřemýšlím, neboť času mám dost. Hlavně nemám ráda zimu a ta právě dneska (8.května) je. Navíc pořádně fouká vítr a vylil i barvu," dodává a tvrdí, že už nic neřekne.

"Její práce si velice vážím a vůbec každého, kdo udělá cokoliv pro veřejnost. Obec k tomuto účelu zakoupila barvu a rovněž chceme poděkovat finančním darem. Podobně aktivních žen se najde u nás víc, vyrábějí růže a věnce na výzdobu kapličky, křížů  a kostela bez nároku na odměnu," komentuje dobrovolnické aktivity v Louce starostka obce Anna Vašicová.

reklama
reklama
reklama