Přestože horizont největšího města Baskicka už několik let lemují jeřáby a bagry a Atlantik se ani v tom nejparnějším létě neohřeje nad 20 stupňů, takže se v něm nedá příliš dlouho cachtat, každý rok přiláká k návštěvě až jeden milion lidí z celého světa.

Určitě nejen proto, že tu zažijete hrdou baskickou náturu, chutné víno nebo sluncem provoněné tapasy. Už před několika lety se tohle téměř milionové město totiž rozhodlo pro změnu své image ve jménu současného stylu, aby upozadilo průmyslový ráz, který tu několik desítek let panoval. A dnes dokáže nadchnout i architekturní analfabety, jako jsem třeba já. 

Procházka tímhle městem ve mně téměř na každém kroku vzbuzuje otázku, jak je možné, že tak historické místo nemá zábrany před avantgardními díly současných architektů? Už před patnácti lety přímo k břehu řeky Nervión umístili slavnou pobočku Guggenheimova muzea, jehož budovu navrhl Frank O. Gehry. Svými tvary se zde vlní jako neuchopitelné šupinaté monstrum, které z jedné strany hlídá květinový pes Puppy Jeffa Koonse a z té druhé bronzový pavouk Mamam v nadživotní velikosti. A nadšení pro moderní architekturu rostlo zde ještě dál: třeba Calatravův Bílý most (Zubizuri) nebo avantgardně laděné metro sira Normana Fostera. Vedle historických budov stojí nejmodernější stavby i mrakodrapy a vedle miniaturních kavárniček luxusní obchody se současnou módou. Bilbao by, podle mě, mohlo v klidu aspirovat na titul nejrozporuplnější město Evropy. 

Pokud se cítíte na delší procházku, nenechte si ujít vkusnou promenádu kolem řeky. Nebojte se, lemuje ho dostatečný počet laviček i kašen s pitnou vodou, takže se kdykoliv můžete osvěžit a nabrat síly. Ovšem berte tuhle trasu s velkým rizikem - není tu žádný velký stín. Dokonce i na jaře se zdejší teploty dokáží vyšplhat na 35 stupňů!

Svůj pohled z pěší túry na město začněte třeba právě u Guggenheimova muzea a pokračujte na jih. Na oběd si můžete odběhnout pak do Café Iruňa, které se nachází kousek od Jardines de Albia a je považována za jednu z nejstarších a nejkrásnějších kaváren ve městě. Výborné jídlo o několika chodech včetně flašky vína vyjde překvapivě levně. Nebo zamiřte do restaurace Kokken (Quiantana Kalea) ve skandinávském stylu na druhé straně řeky. Dostanete tady chutný tapas i čerstvé kalamáry. Velké chvály padají i na tapas bar El Globo (Dipuación), který se specializuje na pintxos, tedy typické nakrájené slané houstičky s nejrůznější zeleninou či pomazánkami. Pak pokračujte přes most do Starého města až ke Katedrále sv. Jakuba (katedrala Donejakue) z 16. století. 

Historické centrum je skutečně malé, takže ho přejdete za několik minut. Najdete tu sice několik domů z minulých století, kterými se můžete kochat, ale raději si užívejte zdejší uvolněnou atmosféru. Španělé si totiž umí užívat života. A i když se letní teploty nedrží v tak rekordních mezích jako třeba na jihu země, striktně dodržují siestu, většinou od jedné do čtyř nebo pěti hodin. V úzkých uličkách najdete konečně dostatek (i uměle vytvořeného) stínu, ale také těch nejlepších baskických barů s výborným perlivým vínem txakoli, pocházející přímo ze zdejší oblasti, nebo právě chuťovek pintxos. Třeba tapas bar Xukela (Txakur Kalea) nebo Bizitza (Dorre Kalea) je výbornou volbou. 

V příjemné a velice známé pěší zóně Las Siete Calles (Sedm ulic) si odpočinete od troubících aut. Minout byste neměli Plaza Nueva, obrovské náměstí lemované arkádami. Právě tady si v klidu vychutnáte kávu nebo další tapasovou chuťovku. Třeba v Café Baru Bilbao. 

Portugalete, malé rybářské městečko, je jedna z největších osad na levém břehu Bilbaa, která se proslavila asi nejzajímavější dominantou tohoto kraje. Pokud si taky chcete odběhnout od ruchu města a být blíž k Atlantiku, zamiřte právě tam. Najdete zde totiž dílo architekta Alberta de Palacio, který ho propojil s účelností i vzdušností: železný most Bizkaiko Zubia z konce 19. století spojuje přes řeku a ústí Biskajského zálivu Portugalete s pravým břehem městečka Getxo. Ze zvláštní konstrukce, která převáží dokonce i auta, je z její padesátimetrové výšky úchvatný pohled. Památka je dokonce zapsána do kulturního dědictví UNESCO.