Ribes nigrum
Lidové názvy: meruzalka černá, smradlavý rybíz, smradlenka, černé víno sv. Jana
Čeleď: meruzalkovité, příp. lomikamenovité nebo angreštovité
Popis rostliny
Černý rybíz je ovocným keřem s výškou asi 1,5 m. Celý keř má charakteristické aroma. Zajímavou vůni a chuť mají i plody, pro které se keř pěstuje.
Mladé větvičky bývají chlupaté, jsou světlé, později až červenohnědé. Řapíkaté listy na větvičkách vyrůstají střídavě. Jsou tří až pětilaločné, na bázi srdčité, mají hrubě pilovitý okraj. Listy jsou zespodu chlupaté, stejně jako řapíky a květní kalichy jsou poseté žlutavými žlázkami.
Černý rybíz kvete v dubnu a květnu zvonkovitými květy ve žlutozelené barvě. Květy asi po desítkách vytvářejí převislé hrozny, dlouhé několik centimetrů. Plodem jsou kulovité bobule černé barvy.
Výskyt a pěstování
Černý rybíz původně pochází ze severní Asie. Vyjma jižní části dnes divoce roste také po celé Evropě. K vidění je ve vlhkých křovinách a lesích. U nás se planě vyskytuje například na Šumavě nebo v Polabí. Jako oblíbené zahradní ovoce se především hojně pěstuje.
Rybízu svědčí klima našeho území, ačkoli je citlivý na vymrznutí. Vyžaduje dostatek vlhkosti a humózní půdu. Keř je vhodné přihnojovat a také pravidelně prořezávat. Svědčí mu polostín.
Keř se vysazuje na jaře nebo na podzim, množí se zejména řízkováním.
Léčitelství
Černý rybíz je více než jenom ovocem, které vyniká vysokým obsahem vitamínu C. Je také bohatý na vitamíny skupiny B, karoteny a některé stopové prvky (vápník, železo, hořčík, draslík, mangan). Obsahuje také sacharidy (fruktóza), barviva, glykosidy, pektiny a organické kyseliny (citrónová, jablečná, šťavelová, kávová aj.). Semena v bobulích skýtají mj. cenné nenasycené mastné kyseliny (Omega 3, Omega 6, kyselina gamalinolenová).
Plody rybízu se sklízejí od konce června. Nejprospěšnější jsou čerstvé, ale pro léčebné účely se i suší. Dají se také konzervovat, slouží pro přípravu marmelád, sirupů a různých šťáv. Uplatní se v receptech na sladké moučníky, dezerty, ovocné dorty i koláče. Z černého rybízu se připravuje také ovocné víno nebo francouzský likér Cassis.
V léčitelství slouží i listy rybízu. Představují zdroj flavonoidů (rutin, isokvercin), tříslovin nebo vitamínů. Obsahují i malý podíl vonných silic.
Listy se sbírají v době květu nebo krátce po odkvětu. Aby rostlina neuhynula, je třeba ponechat na větvích asi třetinu listů. Listy rybízu se suší ve stínu, během sušení se obracejí. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 45 °C. Uchovávají se na suchém a tmavém místě.
Dříve se v léčitelství užíval i kořen černého rybízu, např. při onemocnění jater.
Léčivé účinky černého rybízu
- podporuje imunitu
- působí protizánětlivě
- má detoxikační vlastnosti
- zlepšuje látkovou výměnu
- je prospěšný při rýmě a nachlazení
- listy černého rybízu působí močopudně
- pomáhají při problémech močových cest a ledvin
- jsou prospěšné při zánětech kloubů, revmatismu a dně
- podporují trávení, posilují žaludek
- chrání a zpevňují cévy
Podávání a užití
Vnitřní užití
V léčitelství se vedle plodů užívá i olej ze semen černého rybízu, zejména však sušené listy rostliny. Připravují se jako čajový nálev (3 čajové lžičky drogy na šálek vroucí vody, luhuje se v přikryté nádobě 10 – 15 min., popíjí se 2 – 3x denně). Čaj má mírně nakyslou chuť.
Černý rybíz nemá nežádoucí účinky, nedoporučuje se však při pálení žáhy.
V kloubních směsích se mj. kombinuje s hlohem, přesličkou, kozlíkem, maceškou, kopřivou, tužebníkem nebo jmelím. Bývá také součástí urologických, čistících čajů a bylinných směsí proti nachlazení.
Vnější použití
Odvar ze sušených plodů černého rybízu poslouží jako kloktadlo. Pomáhá při zánětech v dutině ústní a bolestech v krku. Je prospěšný i při potížích s hlasivkami. Odvar z listů hojí kožní záněty.
Nevařená rybízová marmeláda – recept
Čerstvé bobule černého rybízu se omyjí, aby se asi minutu mixovaly. Poté se k nim přidá cukr (v poměru 1:1). Směs se znovu mixuje a následně ukládá do sterilizovaných sklenic.
Marmeláda se uchovává v chladu a temnu. Vydrží až několik měsíců.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
