Prunella vulgaris
Lidové názvy: hlavuška, hlavěnka, černohlav, májovník, svalník
Čeleď: hluchavkovité
Popis byliny
Černohlávek obecný je drobnou bylinou s výškou od 5 do 30 cm. Má přímou lodyhu nepravidelného čtyřhranného profilu. Může být nahnědlá nebo nafialovělá. Listy v přízemní růžici mají vejčitě kopinatý tvar. Dolní lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté, vstřícné, umístěné na lodyze vždy v několika párech. Horní pár listů je přisedlý těsně pod květenstvím. Čepel listů je buď celokrajná, nebo jemně zubatá, listy mohou být místy chlupaté.
Rostlina je variabilní nejenom v podobě listů, ale také květů, které mohou mít modrou, modrofialovou i bělavou korunu. Kalich květů je hnědočervený, pyskaté květy vyrůstají v úžlabí špičatých listenů. Květenství tvoří vejčitý lichoklas.
Černohlávek obecný je trvalkou, někdy také dvouletou bylinou, která kvete od května do října. Na sečených plochách kvete i vícekrát do roka. Plodem jsou lesklé tvrdky.
Výskyt a pěstování
Černohlávek obecný roste převážně na trávnících. Najdeme ho v parcích i zahradách, na pastvinách a sečených loukách. Osídluje také meze, lemy lesů a lesní mýtiny. Rostlině vyhovují suchá až mírně vlhká humózní stanoviště, s neutrální až lehce kyselým pH. Má ráda hlinité až hlinitojílovité půdy.
Po celém území Česka se černohlávek obecný vyskytuje hojně. Daří se mu však nejenom u nás, ale ve většině zemí Evropy nebo také v severozápadní Africe. Druhotně se usadil i ve východní Asii, v některých oblastech Severní Ameriky, v Mexiku, Chile, Austrálii a na Novém Zélandu.
Jemné kořínky černohlávku jsou uloženy hned pod povrchem. Může se tak pěstovat v kombinaci s vyššími rostlinami, které mají kořeny ve větší hloubce. Hodí se i jako součást trávníku, protože bez problémů snáší pravidelné sekání.
Léčitelství
Černohlávek obecný obsahuje třísloviny, hořčiny, pryskyřice, flavonoidy, vonné silice (prunellin), také kyselinu rozmarýnovou, kyselinu kávovou, tanin, některé vitamíny (B1, C, K) a organické soli.
V léčitelství se uplatňuje zejména kvetoucí nať. Sbírá se nejlépe na začátku květu. Užívá se čerstvá i sušená. Ve zdravé kuchyni pak poslouží i mladé lístky rostliny. Uplatní se jako součást jarních zeleninových salátů, také jako netradiční ingredience receptů na sekanou nebo karbenátky.
Léčivé účinky černohlávku obecného
- působí protizánětlivě
- má antibakteriální, antivirové a antimykotické účinky
- je užitečný při chřipce a nachlazení
- pomáhá při potížích žaludku a střev
- zlepšuje trávení
- je prospěšný pro správnou funkci jater
- má detoxikační vlastnosti
- příznivě působí na oči
- napomáhá regulovat hormonální hladinu
- podporuje regeneraci a hojení
- čistí a dezinfikuje rány
- působí i proti herpes viru způsobujícímu opary
- zastavuje krvácení, zvyšuje srážlivost krve
Podávání a užití
Vnitřní užití
Černohlávek obecný se v léčitelství připravuje jako odvar (čajová lžička drogy se vaří ve 200 ml vody asi 2 min.) i nálev (čajová lžička na šálek vroucí vody, nechá se luhovat 20 min.), pije se 3x denně, nejlépe před jídlem. Své léčivé účinky předává i jako alkoholová tinktura (viz recept níže).
Černohlávek nemá žádné vedlejší účinky. Od pradávna se kombinuje s mnoha jinými bylinami. Nemá nežádoucí interakce ani s běžně užívanými léky.
Vnější použití
Černohlávek čistí rány a podporuje obnovu tkání. Na rány se přikládá čerstvá rozdrcená nať, gáza namočená v silnějším odvaru rostliny nebo sušený prášek jako zásyp.
Černohlávek obecný lze využít i jako kloktadlo při bolestech v krku. V neposlední řadě je prospěšný i jako bylinná koupel. Při koupeli snižuje krevní tlak, regeneruje pokožku a současně pomáhá proti bolestem svalů a kloubů.
Černohlávkové kapky – recept
Léčivé účinky předává černohlávek také v podobě alkoholové tinktury, její příprava je jednoduchá. Kvetoucí nať černohlávku obecného zalijeme potravinářským lihem a necháme luhovat po dva týdny. Po celou dobu denně protřepáváme. Nakonec slijeme. Užíváme 20 kapek tinktury 3x denně, nejlépe před jídlem.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
