Výčepní Tereza Petřvalská se za pípu postavila poprvé před osmi lety. I když původně neměla v plánu se pivu věnovat, tento rok získala ocenění Kozel Mistr výčepní, což znamená, že umí z celé České republiky nejlépe načepovat pivo této značky. Ty nejlepší hladinky čepuje v Olomouci a říká, že se na vítězství připravovala celou svoji kariéru a že klišé, že má za výčepem stát muž, už naštěstí neplatí.

Kdy vás začalo pivo zajímat?

Dostala jsem se k němu náhodou. Mám vystudovanou technologii potravin a původně jsem se věnovala vínu, pivo mi nic neříkalo. Do olomoucké pivnice jsem tak nastoupila jako someliérka, když ale onemocněl kolega výčepní, nabídli mi, jestli si to nechci zkusit. Byla to výzva. Následně jsem zjistila, jak chutná a vypadá dobré pivo a že velmi záleží na rukou výčepního. Otevřel se mi nový svět a já se chtěla všechno naučit.

V čem spočívá magie dobrého piva?

Je to o jeho skladování, o přípravě skla, o čistění pivního vedení a o tom, jak se pivo načepuje. Je to skládačka, ve které musí do sebe všechny tyto elementy zapadat. Když jedna část vypadne, pivo už není tak dobré. 

Popište mi, jak načepovat to nejlepší pivo… 

Důležité je čisté pivní sklo. Umýt jej ve speciálním přístroji vodou, pak kartáčem a následně houbičkami, kterými odstraníte různé nečistoty, například rtěnku. Poté je třeba sklenici znovu opláchnout čistou a vychlazenou vodou. Pak ji umístíte pod úhlem 45 stupňů tak, aby bylo ústí kohoutu co nejníže, lehce podestelete pěnou a začnete čepovat pivo. Teorie je jednoduchá, ale praxe je složitější. Je důležité se neleknout a čepovat, vydržet u toho. Je to o zručnosti, trpělivosti a hlavně o srdci. 

Ženy stály u rozvoje pivního průmyslu. Pak je opilí muži nařkli z čarodějnictví

Žena

Co bylo pro vás nejtěžší se naučit?

Asi čepovat s otočným kohoutem, protože pivo teče rychleji. Důležité je udržet hlavu a ruce v klidu a prostě jen čepovat, až to dostanete do ruky. Říkávám, že první pivo se nepodaří nikomu, 101. už je dobré a 1001. je skvělé.

Máte při čepování jako žena nějaký jiný grif než muž výčepní?

Nemyslím si. Ženy možná dávají do čepování víc něhy a srdce. Máme od přírody dané to, že se k pivu chováme jako k vlastnímu dítěti. To je ale asi jediný rozdíl.

Je podle vás za výčepem oblíbenější žena, nebo muž? 

To klišé, že za výčepem má stát chlap, už naštěstí opadlo. Pánové už pochopili, že to i my, ženy, děláme dobře. Za celou kariéru se mi jen jednou stalo, že přišel pán, který řekl, že chce pivo od mého kolegy, protože holka to přece nemůže umět. Díky bohu doba pokročila a v této profesi už rozdělení na mužský a ženský svět neplatí.

Nezažila jste žádný předsudek ani mezi kolegy?

Nezažila, pivní svět je už teď natolik vyvážený, že si maximálně řekneme něco jen tak v legraci. Ženy jsou už v tomhle odvětví respektované. Jsem ale trochu od rány, takže kdyby něco takového přišlo od zákazníků nebo kolegů, tak bych okamžitě vysvětlila, že se tohle mezi normálními lidmi nedělá.

Při čepování je podle Terezy Petřvalské důležité udržet hlavu a ruce v klidu. | Foto: Archiv Tereza Petřvalská

Takže žen v tomto oboru přibývá?

Ano, tento rok bylo například na soutěži v Plzni ve slovenské sekci osm žen a dva muži. 

Proč výčep láká čím dál více žen?

Těžko říct, ale může to souviset s tím, že je to komunikativní práce. Ženy jsou otevřené, rády se baví se zákazníky a líbí se jim, že si můžou každé pivo vymazlit. 

Jak dlouho jste se na soutěž připravovala?

Svým způsobem necelých osm let, kdy jsem se začala o pivo zajímat. Od začátku jsem věděla, že tady existují soutěže a že je to cíl, ke kterému můžu směřovat. 

Co všechno se v soutěži posuzuje? 

První část je znalostní test, například z výroby a historie piva, specifik jeho skladování a péče o pivní sklo. Následně musíte v jedné minutě říct něco o sobě a pak se jde čepovat. 

V soutěži jste porazila patnáct finalistů. Co pro vás vítězství znamená?

Je to krásná třešnička mé práce a splnění velkého snu. Každý výčepní, který se účastní soutěží, vám řekne to stejné. Je to pocta, hrdost.

V pandemii byly ženy hrdinkami, návrat do "normálu" nechtějí. Svůj život přehodnotily

Žena

Co plánujete do budoucna?

Myslím, že soutěží teď stačilo. Doma i v práci si se mnou celkem užili. Jak se blížilo finále, zvyšovala se i moje nervozita a okolí muselo od rána do večera poslouchat informace, které jsem si nastudovala a přečetla. Teď se těším na to, že začnu na soutěže připravovat své kolegy a budu jim předávat své zkušenosti.

Co vás na čepování baví nejvíc? V čem je pro vás to - jak říkáte - srdce?  

To, že pivo dělá lidi šťastnými. Ten moment, kdy před někoho postavíte krásně načepovanou hladinku a jemu se rozzáří oči. To mě naplňuje. A pak taky neuvěřitelná komunita výčepních, se kterými se potkáváme právě třeba na soutěžích. Můj pracovní kolektiv je moje druhá rodina. Jsou to lidi, kteří si na nic nehrají, a když se potkáme ve větším počtu, tak je to velký svátek. 

Co děláte, když vám v hospodě načepují špatné pivo?

Já se přiznám, že už do hospod moc nechodím nebo jdu právě za kolegy výčepními, u kterých vím, že mi načepují kvalitní pivo. Ale je pravda, že se mnou kamarádi odmítají do podniků chodit, protože vždy musím sedět tak, abych viděla na výčep a mohla vše sledovat. Když dostanu špatné pivo, tak ho vypiju, ale druhé si už nedám.

Češi jsou pivní národ, není toho piva ale někdy příliš?

Na spotřebu piva bych se kriticky nedívala. Spíš mě někdy zamrzí, že jim ještě v některých špeluňkách nezáleží na jeho kvalitě a řeknou: "Oni to stejně vypijou." Mám například kamarády Francouze, kteří když přijedou do Česka, chtějí okamžitě na pivo, protože je prý u nás nejlepší. To mě potěší, a proto chápu, že jsme pivní kultura. 

Je nějaké jídlo, které mají restaurace v jídelníčku jako občerstvení k pivu, ale přitom se k němu nehodí? 

Záleží na pivu. Například typ mlíko (pouze pivní pěna - pozn. red.) se hodí k dezertu, což může vypadat divně. Půllitr pivní pěny je ale sladký, krémový a krásně jej doplní. Takže záleží na konkrétním pivu a jídlu.

Jaké je vaše nejoblíbenější pivo?

Každé, které je kvalitně načepované do správné sklenice a hlavně s láskou. 

Máte nějaký moment za výčepem nebo v hospodě vůbec, který vás obzvlášť těší?

Bude to vypadat, že je to činnost, která se neslučuje s tím, že mám ráda hosty, ale nejvíc si užívám večerní sanitaci. Když si pípu celou rozmontuju, vyčistím a vím, že když ráno přijdu, tak to bude v top stavu. Člověk musí celou tuhle práci brát jako kus svého života, ne jako zaměstnání, kde si ráno a večer píchne. Pokud to má nastavené takto, odrazí se to ve všem.