"Nezamykám se, nikdy jsem se neuzavřela a do našeho domu může vstoupit kdokoliv a ví, že si tam může vzít cokoliv," prozradila překvapivě herečka Vilma Cibulková minulý týden v rozhovoru pro podcast Prostor X. "Náš dům je takový průchoďák, naše zahrada je park, do kterého můžete v tichosti vejít, posedět nebo nakrmit ptáčky," rozvyprávěla se držitelka Českého lva a dvou cen Thálie.

Prohlédnout grafiku Potraty, pokusy o sebevraždu, nevěry a závislosti. Cibulková si v životě sáhla na dno

Na svém postoji nehodlá nic měnit ani přesto, že má mnoho špatných zkušeností a otevřenost vůči cizím lidem se jí nevyplatila. "Vykradli mě asi patnáctkrát v životě a v tu chvíli jsem si uvědomila, že se zamykat nebudu, nechci mít strach." Všechny své hosty prosí o jediné - aby její domov zbytečně neničili. "Vždycky, když jsem musela odjet, tak jsem nechávala na stole lístek, na kterém bylo napsáno - prosím, jenom nic nerozbíjejte," řekla Cibulková s tím, že se snaží brát ohled i na sousedy, kterým nahánělo strach, když se jim někdo pokusil dveře rozbít sekerou.

Podobně volný přístup má Cibulková i k alkoholu, na kterém byla před lety závislá a léčila se v Bohnicích. "Musela jsem si najít střední cestu. Nejdelší abstinenci jsme si dovolila dvacetiletou. Nezajímá mě alkohol jako takový, zajímá mě závislost," vysvětlila devětapadesátiletá herečka. Hvězda filmů Pupendo nebo Padesátka přiznává, že na rozdíl od ostatních vyléčených alkoholiků se pití zcela nevyhýbá a klidně si dá skleničku. "Dopřeju si pivo. Nepiju tvrdý alkohol, nepiju víno, protože mi nedělá dobře. I můj psycholog říká, že pokud mě to uklidní, tak si mám dát. Nemusím pak brát prášky."

Co pro ni bylo nejtěžší ve chvílích, kdy se alkoholu vyhýbala? "Nejvíc mě trápilo, že z mé společnosti byli lidé nervózní. Když minulý rok moje sestra slavila šedesátku a všichni byli tak nesví, že mi zapomněli nabídnout i kávu," vzpomíná Cibulková. Příbuzní se totiž báli nalít si alkohol v její přítomnosti.