Doufám, že se díky mojí knize začnou mít některé ženy rády, říká Bára Nesvadbová
Vztahy, láska, zklamání, osudové momenty, které poznamenávají život každého z nás. To jsou témata typická pro knihy spisovatelky a novinářky Barbary Nesvadbové. Pokud jsou vám její povídky blízké, novou knihu Momentky byste si neměli nechat ujít.
Jen co jsem Momentky otevřela, zaujaly mě otázky na deskách knihy. Napadlo mě, co bych na ně asi odpověděla já… A hlavně mě inspirovaly k tomu, abych Báře poslala další… Tady jsou její odpovědi.
Kniha Momentky je… o osudových láskách a osudových ztrátách. A také je hodně vymyšlená. Někteří lidé mi říkají, že je smutná, já bych spíš řekla, že je dospělá.
Psala se mi… lehce, ale zároveň jsem ji psala nejdéle ze všech mých knih.
Přečíst by si je měl… každý, kdo nad sebou pochybuje. Pevně doufám, že se některé ženy díky této knize začnou mít více rády, víc si vážit sebe sama.
Knížky k Ježíšku jsou… pro mě vždycky pohádky. Nejvíc mě těšilo číst pohádky mojí dceři a dodneška jezdím číst dětem v dětských domovech.
Letošní Vánoce budou… hodně anglické. S dcerou letíme do Británie, kterou má hodně ráda a strávíme tam společně nějaký čas.
Nejkrásnější čas je… s rodinou a přáteli.
Ráda chodím do… lesa, k rybníku a do knihkupectví.
Nejlepší rada, jakou jsem kdy dostala, je… od mého tatínka. Byla v němčině: "Lieber ein Ende mit Schrecken, als Schrecken ohne Ende." V překladu to znamená, že "je lepší hrůzný konec než hrůza bez konce". Myslím, že je to často aplikovatelné na nejen vztahové situace.
Mrzí mě, že… jsem nevytvořila dceři funkční rodinu. A taky mě mrzí, že jsem v šestnácti neměla odvahu jít studovat do zahraničí.
Miluji, když… zírám na moře.
Dojímá mě… bohužel všechno. Nemám žádnou mez.
Někdy se stydím za… své kočky. Když je u nás návštěva, snažím se dělat, že ten dům je náš a ne koček, ale moc to nefunguje (smích).
Jsem pyšná na to, že… se mi podařilo vybudovat neziskový fond Be Charity, který perfektně funguje a stará se o dvacet sedm dětí. Taky jsem pyšná na občanské sdružení Etincelle a na to, kolik míst pro mentálně handicapované vytváříme. Nedávno mi kamarád řekl, jestli si uvědomuji, že jsem samoživitelka, což mi přišlo opravdu vtipné. Ale vlastně je to pravda, takže asi můžu být "pyšná", že mi ten dům ještě nespadl na hlavu.
Chtěla bych být jako… James Bond. Všichni ho milovali, ze všeho se vykroutil, měl krásné ženy kolem sebe… (smích).
Přála bych si žít… ve filmu Sever proti Jihu, pochopitelně být Scarlett O’Hara. Ne někdo jiný…
Mé nejoblíbenější místo na světě je… domov a Praha.
Nejlepší nápady mívám, když… už se mi chce hodně spát.
Mou nejhorší vlastností je… workoholismus.
Zbytečně jsem nadužívala slova "jakoby". Ale už jsem se to snad odnaučila. Řekla jsem si, že to z reality dělá nerealitu, takže je to přece nesmysl.
Nejčastěji hřeším… čokoládou.
Poslední věc, kterou jsem se naučila, je… že nemůžu mít všechno. Můj blízký přítel Sanjiv mi vždy vyčítal, že nevidím celičký dům, který mi rovně stojí, že vidím jen tu jednu cihlu, která je nakřivo. Měl pravdu. Tak se teď snažím soustředit na ten dům.
Za nejtěžší věc na světě považuju… chodit číst na dětskou onkologii do nemocnic.
Nejvíce se teď těším na… výlet do Anglie s dcerou.