Jozef Kroner začínal jako dělník. Od narození slavného herce uplynulo 100 let
Komediálním postavám Jozefa Kronera nechyběl osudový či tragický rozměr. Od narození jednoho z nejznámějších slovenských filmových, televizních a divadelních herců uplyne ve středu 20. března rovné století.
Jozef Kroner se narodil 20. března 1924 ve Staškově u Čadce v početné železničářské rodině (měl 11 sourozenců), jež přála ochotnickému divadlu. Původně kreslič ve strojírnách v Považské Bystrici brzy zaujal svými hereckými výkony v tamním divadelním kroužku a již v roce 1948 získal profesionální angažmá ve Slovenském komorním divadle v Martině. V roce 1956 se pak téměř na 30 let upsal činohře Slovenského národního divadla. Mezi jeho nejznámější role na slovenské první scéně patřila postava Galéna z Čapkovy Bílé nemoci, Sganarela z Molierova Dona Juana nebo Mateje Niče z Radičkovova Pokusu o lietanie.
Největší popularitu mu ale přineslo filmové plátno. Sám přitom o slávu nijak nestál. "Kdyby u mě byla na prvním místě sláva, nemiloval bych to, co dělám, práci a lidi, kteří mi v životě pomáhají. Nemám slávu rád. Dokonce ji nenávidím," vyznal se v jednom z rozhovorů.
Ve filmu hrál nejčastěji lidské typy na okraji společnosti a hrdiny vítězící nad hrubou silou pomocí vtipu. Kromě Obchodu na korze vynikl jak v komediálních úlohách, například ve filmech Štvorylka (1955) a Pacho, hybský zbojník (1975), tak i v dramatu - Drevená dedina (1954) nebo Tisícročná včela (1983). Diváci jej znají také z českých filmů Lidé z maringotek (1966) či Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1993), zahrál si také ve filmech maďarské či bulharské produkce.
Vděčné role nabídla Kronerovi televize. Lidé si jej oblíbili jako rozšafného stařečka Pagáče v seriálu Slovácko sa nesúdí (1975) či v roli svérázného valašského horala v televizním cyklu Bez ženské a bez tabáku (1980). Hrál i v rozhlasových pohádkách a namluvil řadu večerníčků.
Za svou bohatou hereckou činnost získal řadu ocenění doma i v zahraničí. Od roku 1978 byl národním umělcem, držitelem zvláštního uznání z filmového festivalu v Cannes, Stříbrné sirény ze Sorrenta či Zlaté růže ze Sofie. Slovenský prezident Andrej Kiska mu 1. ledna 2018 udělil in memoriam Pribinův kříž. Americká filmová kritika ho přirovnávala k Chaplinovi za jeho schopnost srozumitelně vypovídat o tragikomickém osudu obyčejného člověka.
Vášnivý rybář a barvitý vypravěč vydal také knížku rybářských příběhů Herec na udici a později i své herecké vzpomínky Herec nejen na udici a další knihy. Zemřel 12. března 1998 ve věku 73 let.
V otcových šlépějích s úspěchem kráčí i umělcova dcera Zuzana. Je držitelkou dvou Českých lvů, prvního má za Divoké včely a druhého za film Bába z ledu.