Když se rozdával talent, Jiří Stivín si šel několikrát. A jeho předci i potomci taky. Vše začalo babičkou Marií Stivínovou, která ve třicátých letech prodala dům na Hanspaulce a kousek od Všenor, v Černolicích, skoupila pozemky. Na nich vybudovala zahradnictví zaměřené na alpinky. "Jezdil za ní Čapek, Vlasta Burian, Vančura měl u ní schovaný nějaký věci před Němci," vzpomíná Stivín.  Jejím zahradnictvím protékal potok, který se kroutil kolem mlýna. A ve mlýně vadilo, že když paní Stivínová zalévá kytky, bere jim vodu. "Babička to vyřešila tím, že mlýn koupila, a časem ho přepsala na mýho tátu," vzpomíná Stivín. Mlýn byl v 50. letech vyvlastněný. A Jiří Stivín ho v podobě ruiny po roce 1990 zrestituoval. Dnes v něm bydlí se svou třetí ženou. Ve mlýně provozuje Centrum pro improvizaci v umění a taky v něm má nahrávací studio.

Další zajímavosti ze života čerstvého osmdesátníka najdete v naší galerii.