Přítel Oldřich
Ve 40. letech se ocitla na vrcholu kariéry. V dramatu Noční motýl (1941) si zahrála ženu, která padne na samé dno - což se jí bohužel stalo později i v reálném životě. Po uzavření Osvobozeného divadla se přes Švandovo divadlo a Divadlo Vlasty Buriana dostala až do Nového divadla Oldřicha Nového. Ten byl jejím blízkým přítelem. O jeho nemanželskou dceru se dokonce starala, když byli Nový i jeho manželka deportováni do koncentračních táborů.
